Anastacia se s hudební scénou dočasně rozloučila před třemi lety, když vydala výběr svých největších hitů a už dopředu hlásila, že si bere pauzu a dříve než koncem roku 2008 od ní novou hudbu čekat nemáme. Tak se taky stalo. Nepřeslechnutelná plavovláska se pak vrhla na navrhování oděvů, na trh vyslala vlastní parfém a v neposlední řadě se vdala za svého bodyguarda. Rozhodně tedy během posledních tří let nelenila, ale do nahrávacího studia se zavřela až letos. A vzhledem k tomu, že se kolem jejího návratu mnoho hluku nedělalo, práskla na sebe i svůj skutečný věk, a fakt, že od začátku její kariéry ji nahrávací společnost o pět let omladila (prý z důvodu, že mladší umělci mají větší šanci prorazit), a tak letos Anastacia slaví svou čtyřicítku čtvrtou deskou.

Otázkou je, jak mohutné by oslavy zmíněné desky měly být. Tou předchozí si podmanila doslova celou Evropu a i ti, kteří ji ještě předtím žádného uznání nedopřávali, museli smeknout nad precizně odvedenou prací pod vedením producentů jako Glen Ballard, Dallas Austin nebo John Shanks. Teď je všechno úplně jinak. Anastacia jako by zapomněla na rockerské období a vrátila se zpět do časů svých prvních dvou alb "Not That Kind" a "Freak Of Nature" a opět míchá dohromady několik různých stylů.

První singl "I Can Feel You", který předurčil směřování celého alba, má na svědomí Ne-Yo a Chuck Harmony, kteří se podepsali ještě pod možným druhým singlem a sice jednou z mála pomalejších věcí "Absolutely Positively". Několikrát přidal ruku k dílu i Guy Chambers nebo duo Sam Watters & Louis Bianchaniello, kteří měli na svědomí zpěvaččin první hit "I'm Outta Love". Výsledek je takový, že Anastacia se pohybuje ve vodách tanečnějšího popu z lehkým vlivem současně velmi módní retro vlny à la Amy Winehouse ("The Way I See It", "Same Song"). Ve skladbě "Defeated" se naopak pouští do tuctového r'n'b a i když jde o povedený kousek, zpěvačky, jako je Anastacia, je na tyhle věci opravdu škoda. Asi největším experimentem, ale zároveň velmi povedeným, je pak titulní "Heavy Rotation" z dílny Darkchilda. Tuhle elektronickou pecku zpěvačka označuje za vůbec nejoblíbenější kousek na desce a rozhodně počítá s jeho singlovým vydáním.

Předchozí slova mohou vyznít poněkud negativně, ale skutečnost je taková, že "Heavy Rotation" má v sobě několik silných skladeb a i když mi nedělá žádnou radost, že se Anastacia oprostila od svého "sprock" stylu (jak zpěvačka sama nazývala svou fúzi soulu, popu a rocku), "Heavy Roation" je zkrátka pohodová popová deska. Nic víc, nic míň. Album "Anastacia" byl jedinečný projekt, na kterém zpěvačka pracovala dlouhou dobu a měla jasnou vizi. Z novinky je oproti tomu jasně cítit, že si Anastacia od navrhování oblečení a klidného rodinného života zkrátka odskočila do studia, natočila pár písniček, aby na ni posluchači nezapomněli a hotovo. Možná ale její "nový" styl zafunguje a konečně třeba prorazí ve svých rodných Spojených státech. Uvidíme za pár měsíců.