Po kritizovaném koncertu Rihanny a bombastické show Christiny Aguilery se podařilo do Prahy dostat další z party amerických r'n'b zpěvaček - Alicii Keys. A nutno říct, že jak je perfektní coby hudebnice, těžko se dalo něco vytýkat i jejímu vystoupení. Vše začalo již při samotném vstupu do bývalé HC Sparta Arény. Tentokrát návštěvníka nevítala pouhá hudba z cédéčka, ale americký DJ Iroc z AMW (America's Most Wanted) - vokalistovi Alicie Keys, který ten večer plnil roli předskokana. Činil tak velmi zdatně. Spolu s dalšími třemi muzikanty a za doprovodu kytary předvedl několik svých písniček, které nažhavily publikum víc, než by kdo čekal. Po půlhodině Paul předal žezlo opět Irocovi, který dokonalým průřezem zásadních skladeb poslední dekády americké taneční hudby rozpálil publikum. Vše zakončil aktuální hitovkou "I Kissed A Girl" Katy Perry a za velkého potlesku se odporoučel. Od té chvíle už hale kralovala pouze Alicia Keys se svou kapelou.

Od prvních písniček bylo evidentní, že se Alicii povedlo jedno - dokonale skloubit prvek show s hudební složkou. Pastvu pro oči měla na starosti velká LED obrazovka, tvořící celou zadní stranu pódia, a dokonalý světelný park, který vždy střídmě, ale příhodně dokresloval atmosféru vystoupení. O hudební zážitek se pak vedle samotné zpěvačky staral její band, čítající dvoučlennou dechovou sekci, perkusistu, bubeníka, kytaristu, baskytaristu, klávesistu a tři doprovodné zpěváky. Jen pro Alicii byl pak určený klasický klavír (umístěný na plošině, jež vyjížděla, zajížděla a podle potřeby se i otáčela) a na každé straně pódia jedny elektrické klávesy, které ráda a hojně využívala.

Na začátku vystoupení a pak ještě několikrát v jeho průběhu se sice snažila napodobit své kolegyně a tancovat, ale bylo vidět, že to není úplně její parketa. Ne že by to vypadalo špatně, či snad směšně, ovšem ve chvíli, kdy se posadila za piano, nebo si jen stoupla za mikrofon, působila tak nějak přirozeněji a víc uvolněně. A je to nejspíš i naprosto správně - Alicia Keys je v první řadě vynikající muzikantka, skladatelka a zpěvačka a teprve potom vše ostatní. Zřejmě nikoho nepřekvapí, že se takováhle osobnost obklopila i vynikajícími spolupracovníky. Těm se navíc nebála dát víc prostoru a rozhodně ji nevadilo, když v "How Come You Don't Call Me" zazpívala jedna z vokalistek jednu sloku přinejmenším srovnatelně jako ona, možná i o něco lépe.

Jestli bych měl nějakou výtku, pak by se týkala skladeb, které zazněly. Vzhledem k její popularitě v Česku chápu, proč nebyl setlist tak bohatý jako v Americe; byl tedy značně redukovaný. Návštěvník pražského koncertu (a zřejmě i dalších "východoevropských měst") si nemohl vychutnat například několik medley směsí a pár starších kousků. Co už ovšem naprosto nechápu, byla absence obrovského hitu "If I Ain't Got You", kterým obvykle své koncerty zakončuje. Těžko říct, jestli to byla odpověď na menší návštěvu, ale tuto písničku určitě vypouštět nemusela. Už kvůli divákům, kteří přišli a za její pomoci dokázali vytvořit dokonalou atmosféru - ať už zpěvem i třeba méně známých písniček, či bouřlivým ohlasem většiny sólových výstupů muzikantů a zpěváků.

Koncert měl dva vrcholy. První z nich otevřela "Karma" pojatá jako jedna velká latino jam session. Na tu navazovala asi deset minut trvající a vokálně strhující "How Come You Don't Call Me" a vše vygradovalo v excelentní "Superwoman", kdy se zpěvačkou zpívala celá hala. Druhý vrchol přišel na konci: "Lesson Learned", která jako by vypadla z pera Princovi, nově zaranžovaná průlomová "Fallin'" i finálová, rozhopsaná "No One". Tato trojice možná ve výsledku nechala zapomenout na chybějící "If I Ain't Got You".

I přes miniaturní vadu na kráse Alicia Keys v Praze obhájila pověst, která ji předcházela, tedy pověst jedné z nejtalentovanějších zpěvaček, navíc oblíbené nejen u posluchačů, ale i u kritiků a vlastních kolegů. Předvedla hudebně skvělý koncert podtržený neméně výbornou atmosférou, kdy ona sama působila velmi uvolněným dojmem - několikrát se mezi písničkami rozpovídala a prakticky neustále komunikovala s diváky. Při zpěvu na sebe strhávala pozornost takovým způsobem, že zastínila i tu obrovskou projekci za svými zády.

Setlist: As I Am Intro, Go Ahead, You Don't Know My Name, Teenage Love Affair, Heartburn, Karma, How Come You Don't Call Me, Superwoman, I Need You, Wreckless Love, Diary (Jermaine Paul)/Tender Love, My Boo, Unbreakable, A Woman's Worth, Lesson Learned, Fallin', No One

Alicia Keys, Jermaine Paul, DJ Iroc, Tesla Aréna, Praha, 14.10.2008