"Gospel je hudební žánr význačný dominantní úlohou vokálů (často silně harmonicky řazených), přičemž texty jsou náboženské povahy, zejména křesťanské," tak charakterizuje tento styl wikipedie. Gospel vzniknul v první čtvrtině dvacátého století ve Spojených Státech a vyvíjel se ve dvou větvích - černé a bílé. Našinec si ale spíš vybaví velké černošské gospelové sbory či "Sestru v akci". Proč ale začínám recenzi alba "Happy Day" takhle ze široka? Ve chvíli, kdy někdo nazve sbor Gospel Time, jako to udělala Zuzana Stirská, bych čekal, že se bude držet striktně žánru. Ty, kdo by čekali něco podobného, musím hned zezačátku zklamat: gospel je na téhle desce pouhou inspirací.

Začátek alba, kde se Gospel Time drží tradicionálů a původních gospelových písniček, zní ještě celkem slušně, sráží je jen "typicky české" úpravy jako například "Just A Closer Walk", jež je jakoby poznamenaná českým folkem, nebo klasika "I Will Follow Him", kde samotná Zuzana Stirská vymýšlí improvizace, co do téhle písně vůbec nepatří. Problémy začínají společně s "High And Mighty" Dolly Parton, kde se deska obrací úplně jinam. Z téhle písničky prostě charakteristický country rukopis nevymažete. Další skladby se pak odklánějí od gospelu víc a víc. Je v nich cítit pop, jazz a dokonce rock'n'rollové prvky a vše to vrcholí v opravdu nepovedené "We Are The Champions" od Queen a dvojicí bonusů "To ta Heľpa" a "Škoda lásky", které už jsou zcela mimo mísu. Z poslední jmenované navíc ve snaze o odlišení Stirská & spol. udělali zcela jinou píseň.

Dalším problémem je samotná Zuzana Stirská. To, že je její jméno takto vypíchnuté, má své opodstatnění. Na drtivé délce alba totiž naprosto přehlušuje sbor, který se tak dostává do role pouhých podpůrných vokálů. Je to trošku škoda, protože jinak zní poměrně kvalitně. Stirská, ač je zcela určitě výborná zpěvačka, mi příliš nezapadá do gospelového ladění. Samozřejmě, že každý nemůže být Mahalia Jackson nebo CeCe Winans, ale Stirská, odkojená jinými žánry, přece jen neumí splynout se sborem a v některých místech nepůsobí její pojetí harmonicky, ale naopak rušivě.

Kdybych poslouchal všechny skladby z "Happy Day" odděleně, asi by dopadlo toto album o něco málo lépe, ale jako celek působí spíše jako portfolio toho, co Zuzana Stirská s Gospel Timem dokáže zazpívat a předvést. Snaha, kterou zpěvačka popisuje v bookletu, tedy spojit gospel s různými žánry, se sice povedla - jsou tam cítit -, ale k dobrému poslechu to není.