Udělejte si se mnou malý test. Ze všeho nejdříve se tady podívejte na videoklip "Pork And Beans" kapely Weezer. Hotovo? Dívali jste se pozorně? Ano, správně, hlavními postavami jsou kromě muzikantů tzv. "Youtube" celebrity. Tak schválně, kolik z nich jste poznali nebo vám přijdou povědomé?

a) Vůbec netuším, co ti pošuci v klipu dělají.
b) 5 - 9
c) 10 a více
d) Ten klip už dávno znám!

Pokud jste odpověděli c), pak je vaše diagnóza jednoznačná. Můžete se vymlouvat, jak chcete, ale pokud jste poznali Tay Zondaye, Afro-Ninju, šílence z Will It Blend?, kýchající Pandu nebo Daft Bodies, pak jste jednoznačně nerd. A jestli jste odpověděli d), tak už určitě dávno víte, že anglické slovíčko nerd označuje člověka "úzce zaměřeného na jednu oblast lidské činnosti, který tak nezvládá sociální vztahy s většinou ostatní populace", jak krásně shrnuje česká Wikipedie, jež navrhuje český ekvivalent mimoň. Není se třeba za nic stydět, dříve společensky opovrhovaní jedinci už dávno vytvořili vlastní alternativní kulturu, která infikovala mainstream.

Weezer a filmaři z Motion Theory prý s "Pork And Beans" složili poctu všem, kteří "jsou hrdí na to, co jsou a co dokázali". Byť byste třeba jen natočili amatérský film ze světa "Hvězdných válek", švihlé video, na kterém u počítače zpíváte "Dragostea din tei" nebo na sebe navlékli 155 triček. Kultura společenských vyděděnců se dlouho soustředila kolem fantasy knih, her na hrdiny a programování, ale s nástupem internetu přišla doslova erupce mimoňů. Těžko říct, jestli jejich počty rostou, možná jsou jen více vidět. Díky MySpace.com nebo Youtube.com si svých warholovských patnáct minut slávy může užít každý, kdo se trochu odlišuje a nebojí se to ukázat. Nakonec, nejsme každý vlastně trochu mimoň?

V Japonsku se nerdům říká otaku. Statisticky vzato to jsou pracující muži od dvaceti do třiceti let, kteří nemají rodinu a většinu svého platu utratí za komiksy, CD, DVD s animovanými filmy nebo počítačové hry. Jejich společenský status se výrazně proměnil na konci 80. let. Od šokujících novinových článků, v nichž osamělí muži znásilňují školačky, se slovo otaku začalo čím dál více používat v souvislosti s roztomile nevinnými podivíny, již odmítají dospět a jejichž utracené jeny drží nad vodou průmysl populární kultury v časech ekonomické krize. Velkou skupinu otaku dnes tvoří příznivci dívčích popových zpěvaček nebo skupin, jež splňují jejich touhy po platonické lásce a vyhovují jejich sběratelské posedlosti. V každém správném hudebním fanouškovi je přeci kus nerda, který je schopen kvůli b-straně singlu koupeném z eBay tři dny přežívat třeba na zmíněných fazolích a vepřovém.

Weezer jsou vlastně typickou nerdovskou kapelou, vždyť jejich šéf Rivers Cuomo nosí poznávací znak všech nerdů - brýle s tlustou obroučkou. Jako správný nerdi se nestydí se za své obskurní zájmy. Jejich (a Spike Jonzův) průlomový klip "Buddy Holly" byl montáží z televizního seriálu "Happy Days" ze 70. let, v "Keep Fishin" si zahrály postavičky z loutkové show "The Muppets" a klíčovou skladbou jejich debutového modrého alba je "In The Garage", což je něco jako hymna všech společenských vyděděnců. V prvním verši si Rivers Cuomo pochvaluje, že má příručku k "Dračímu doupěti" a dvanáctistěnnou kostku a v refrénu zpívá "In the garage, I feel safe. / No one cares about my ways." Jak víme, Weezer nakonec z garáže vylezli a prodali sedm milionů desek. Teď už se jim nikdo nesměje. Aneb, jak jednou řekl americký pedagog Charles J. Sykes: "Buďte hodní na nerdy. Jednou vás budou pravděpodobně zaměstnávat."