Pamatujete loňské balancování Snow Patrol nad propastí kýče v singlu "Chasing Cars"? A víme, díky čemu Snow Patrol dolů nespadli? "Those three words / Are said too much / They're not enough," zpíval v písničce Gary Lightbody. "Those three words" - nebyl doslovný. V případě Sary Bareilles a jejího major debutu "Little Voice" ale tohle neplatí. Dal jsem si tu práci a počítal: v písničce "Bottle It Up" zazpívá slůvko love osmaosmdesátkrát, tedy v průměru každou druhou sekundu.

Láska tak není jen tenkou Ariadninou nití, která vás celým albem bezpečně provede. Tou je naopak spíše neokatá atraktivita projevu Sary Bareilles, díky které úspěšně probloudíte změtí přiměřeně chytlavých a nepřiměřeně zamilovaných písniček. Jenže ono o lásce bylo řečeno už vše, a jde tak již jen o to prodat tu samou věc jinak, i posté, a v tomto směru Sara Bareilles tak trochu plave proti proudu. Není jedinečná, je jen vybroušeným kolečkem, které hladce zapadá do šlapající mašinérie hudebního šoubyznysu.

Potěšující je naopak fakt, že ačkoli Sara zpívá o lásce, nesklouzává až k teskným tuctovým baladám, ale většinou utíká k upbeatovým melodiím a živým aranžím. Ačkoli tak významně čekáte s prstem připraveným k akci nad tlačítkem stop, každá písnička ve vás dokáže vzbudit přesvědčení, že v "Little Voice" je toho ukryto mnohem více. Ne, nakonec zjistíte, že stejně není, ale to už se vám písničky jako "Love Song" a "Love On The Rocks" vryjí zatraceně hluboko pod kůži.

Album "Little Voice" nabízí Sářin plný hlas, její civilní, nevtíravý projev a nekonfliktní, nekomplikované melodie. Je prvoplánovité jak culíkatá holka se třpytkama po tváři na diskotéce, ale zároveň stejně tak přitažlivé. Hudba pro každou příležitost? Jo, tahle přívětivě nepřívětivá škatulka přiléhá téhle desce až umíněně na tělo.