Nehudební předehrou vystoupení Serje Tankiana byl nespokojený dav, který se už dávno po devatenácté hodině dožadoval vstupu do ČEZ Arény skandovanými pokřiky "Pusťte nás dovnitř!" a "Vyrazíme dveře!". Ale tak zle nakonec nebylo a protože hala nebyla zdaleka vyprodaná (odhaduji tři až čtyři tisícovky diváků, tedy o dost méně než na Team před dvěma týdny), mohli se návštěvníci, z nichž spousta přišla v tričkách System Of A Down, komfortně připravit na předkapelu, texaské Fair To Midland.

Po nedobrých zkušenostech s předskokany Linkin Park, Guns N' Roses nebo Korn byli texasští Fair To Midland konečně kapelou, která byla výtečná. Dočkala se vlídného přijetí za svůj parádní půlhodinový set. Zpěvák Darroh Sudderth, nevšední figurka, která první minuty nehybně stála zády k publiku, pak začala předvádět úžasné kejkle se svým hlasem, nemluvě o škubavém tanci, jenž vypadal jako následek nemalého elektrického výboje. Hudba skupiny byla tvrdá i melodická, pestře se v ní střídaly nálady a určitě si získala publikum svým nasazením. Velké milé překvapení!

Tankian nastoupil na scénu s doprovodnou kapelou Flying Cunts Of Chaos až krátce před půl desátou a skalní fans dopředu věděli, že nemají čekat nic od Serjovy domovské kapely System Of A Down a že jeho koncert může být za hodinu minulostí, což se také potvrdilo. To byla zřejmě jediná moucha na jinak velmi vydařeném vystoupení. Tankian byl ve vynikající hlasové formě, ukázal se jako zábavný frontman (a tím nemyslím jen nezbytné politické proslovy, ale i tanečky a vůbec srdečný kontakt s publikem) a doprovázela jej špičková kumpanie spoluhráčů.

Až na drobné výjimky se tedy hrály skladby z loňského alba "Elect The Dead". Hned druhá "Empty Walls" rozvlnila publikum - ruce a těla diváků vytvořily burácející moře, jehož vlny zběsile narážely až do pódia. Tento fascinující pohled se naskytl několikrát, bouřlivě byla přijatá výborná píseň "Lie Lie Lie" a neméně povedená "Sky Is Over". Ta byla navíc opatřena skoro až jazzovou předehrou, při níž Serj ukázal jiné a pro někoho možná překvapivé muzikantské schopnosti. Ostatně, jako principál oděný v bílém saku a cylindru (kapela zas celá v černém) usedal k piánu a několikrát se chopil kytary a dokonce kroutil čudlíky elektronických mašinek.

Elektrizující atmosféry, kvalitního zvuku a nevšední hudby (v níž se nezapře, stejně jako u SOAD, Tankianův arménský původ) jsme si užili jen hodinu. Po druhém přídavku, což byla jediná coververze večera od punkových Dead Kennedys, bylo vymalováno, takže v součtu s předkapelou jsme slyšeli muziku nedlouhých devadesát minut čistého času. Dobrého po málu. Zbývá jen věřit, že Serjova slova o brzkém návratu do Česka ("uvidíme se příští rok") nebyla jen obvyklou zdvořilostní frází. Tankian je sympatický démon.

Obsáhlou fotogalerii z koncertu najdete ZDE.

Serj Tankian, Fair To Midland, ČEZ Aréna, Ostrava, 6.5.2008