Dlouho jsem přemýšlel, co nového napsat o Marsyas u příležitosti jubilejního vydání jejich eponymního debutu po třiceti letech. Nakonec mi došlo, že je zbytečné snažit se o nové a neotřelé pohledy na tuto folk-rockovou legendu. Její znalost přece patří k základnímu hudebnímu vzdělání a ten, kdo neví, o čem je řeč, si stejně tyto řádky nepřečte.

Marsyas tvořily velmi výrazné osobnosti, jejichž talent se rozvíjel i mimo kapelu. Z Oskara Petra se za ta léta stal uznávaný a úspěšný hitmaker (a byl jím i ve svých muzikantských počátcích právě na tomto albu) spolupracující s takovými osobnostmi, jako je skupina Lucie ("Rouháš se bohům", "Medvídek", "Kengi"), David Koller ("Chci zas v tobě spát"), Aneta Langerová ("Hříšna těla křídla motýlí") a mnoho dalších. Jeho "Zmrzlináře" z právě recenzovaného alba si zas vybral Jan Hřebejk do filmu "Pupendo".

Bluesman Kalandra kořenil Marsyas svým melancholickým viděním světa, bluesovou kytarou a foukací harmonikou. Tím, co později zúročil na výborných albech ASPM a poté v čistém pohledu do své duše, nezapomenutelných okamžicích s kapelou Blues Sessions.

A Zuzana Michnová? Svým hlasem byla hlavním rozpoznávacím prvkem kapely. Epizodní herečka a noblesní folk-rocková zpěvačka kromě Marsyas natočila zdařilou desku s Michalem Pavlíčkem a skvostně obohatila Jakubiskovu "Nejasnou zprávu o konci světa" zpěvem v "Písni Verony". Svůj talent bohužel smutně utápí v přílišné lásce k alkoholu.

Jubilejní vydání desky doplňuje kromě několika písní z EPček příjemná a zajímavá raritka. Demo nahrávka alba z roku 1977 (nebo možná 1976 - to už si dnes nikdo nepamatuje). Záznam, který byl náhodou nalezen ve sklepě Zuzany Michnové v roce 2006, pořídil a smíchal Vladimír Merta (koncem 70. let to byl člověk z okolí kapely, který vlastnil nejlepší magnetofon) a také si zahrál na flétnu ve vynikajícím "Zmrzlináři".

Remasterovaná nahrávka sice po zvukové stránce logicky kolísá, zvlášť nepříjemný je neustále se vracející šum, který již ze zpěvu nešlo odfiltrovat. Každopádně jde ale o zajímavý pohled na rané Marsyas, na jejich první album ve skutečně folkové podobě bez všech těch přibarvujících hostů z Pražského výběru.