Opravdu by mě zajímalo, kdo si, kromě pamětníků, ještě dnes vzpomene na skupinu Bohemia. Opomíjenou kapelu, která spojila výrazné osobnosti českého bigbítu (zkušené i nově nastupující) konce 70. let minulého století a jejíž existence neměla dlouhého trvání. "Zrnko písku" je jejich jediným dlouhohrajícím albem a čerstvá reedice jej doplňuje o dalších šest skladeb pocházejících z EPček z let 1977 - 1978.

Jan Kubík (saxofon, klarinet, flétna) spolu s Vladimírem "Gumou" Kulhánkem přišli z Flamenga, které muselo v nelehkých 70. letech minulého století ukončit svou existenci. Lešek Semelka (zpěv, klávesy) opustil Blue Effect. Michal Pavlíček (kytary) a Pavel Trnavský (bicí) přišli z amatérské Expanze a v případě Pavlíčka šlo o jeho první profesionální angažmá vůbec. K tomu jazzrocker Jan Hála (klávesy, syntezátor) a jako host Michael Kocáb (piáno, clavinet). Vskutku hvězdná sestava.

A tomu i odpovídá stavba všech kompozic na albu, které tvoří košaté artrockové a jazzrockové skladby s důrazem na kvalitní a osobité instrumentální výkony muzikantů. Na druhou stranu také roztříštěnost, jež jde ruku v ruce s faktem, že v kapele působilo tolik různých a kvalitních autorů. Bohemii chyběl jasně vytyčený a všemi podporovaný směr, koncepce.

V "Zrnku písku" (myšleno v rozsahu původního LP) to ještě tolik patrné není, navíc jej spojují ne zrovna typické texty Pavla Vrby (žádné nezávazné středněproudé obyčejnosti, ale skutečně zajímavé abstraktní básnické obraty). U bonusových věcí ze singlů ale různé frakce v kapele nemůžete přeslechnout. Semelku charakterizují jeho popovější "Co mi brání" a "Vlna křídel" (a dá se tu vytušit i jeho následné hudební směřování). U Pavlíčka překvapí, že již před třiceti lety měl opravdu nezaměnitelný rukopis ("King Gong" a "U studánky", obě vynikající instrumentálky). Kubík logicky nechává hrát hlavně svou flétnu a "Návštěva ve Zverexu" díky ní odkazuje až někam k Jethro Tull.

"Zrnko písku" je výborným studijním materiálem nelehké doby komunistického Československa. Poukazuje na to, jak výrazné talenty byly potlačovány, přináší velmi silnou hodinu osobitého hudebního materiálu. Ve výborně zpracované reedici (včetně zasvěceného průvodního slova Ondřeje Konráda) tak podává svědectví o dalších nástupcích legendárního "Kuřete v hodinkách".