Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Recenze CD

Skvělá melancholie od počátku do konce

19.05.2008 00:00, Luboš Kreč

Debutová deska pražsko-brněnské skupiny Nantokanaru se jmenuje "He Who Dances With Swans" a hodí se do sluchátek nejen lidem, kteří mají rádi labutě. Její melancholickou rozmanitost ocení jak krapet náročnější rockeři, tak milovníci odkazu Alice In Chains. Pusťte si procházku postmoderní rockovou koláží.

8/10

Nantokanaru - He Who Dances With Swans

Vydáno: 01.03.2008
Celkový čas: 47:11

Skladby: Piano Opening, Flow, Easy Now, Guitar Note One, Once, Weeks & Days, Guitar Note Two, Mr. Gogo, Lives Away, Guitar Note Three, Little Later, Just, Guitar Note Four, New Form, Good Bye, Guitar Note Five, Peaceful, Piano Closing

Jsou desky, u nichž stačí pohlédnout na booklet, načež tušíte celkem přesně, jak bude znít vnitřek. Už z obrázků a maleb obalu k vám promlouvá atmosféra muziky. Je to tak správně, album tvoří jak hudba, tak fyzická schránka, sjednocená tvář je důležitá (a dnes zdaleka ne samozřejmá). Pro debut Nantokanaru (Bandzone.cz) platí výše řečené stoprocentně: lyrika otevírací fotografie Vladimíra Havlíka je blízká atmosféře snímků Josefa Koudelky a vystihuje melancholii, která, byť zprostředkována tvrdými kytarami, promlouvá z disku.

Nantokanaru sice existují jen relativně krátce - vznikli oficiálně před rokem a půl -, za tu dobu toho ale stihli relativně dost. Kromě aktuální debutové desky "He Who Dances With Swans" mají na kontě čtyřpísňové EP, vyhráli soutěž Jack Daniels 2008 a nahrávali za oceánem (leč krátce). Z jejich tvorby je zřejmé, že nepotřebují desítky hodin ve zkušebnách a nejméně dvakrát tolik času na pódiích. To všechno členové Nantokanaru už stihli. Naposlouchali, přetřídili, srovnali si v hlavě, tak k muzice přistoupili.

Ač část skupiny vizuálně působí jako rapmetaloví spratci, projev linoucí se z reproduktorů je podstatně uhlazenější. Patrná je skepse a melancholie, hluboký v srdci žal. Maynard James Keenan s A Perfect Circle či Layne Staley a jeho Alice In Chains by si s Nantokanaru jistě rozuměli, také kladli před posluchače hutné kytarové riffy, padající zdi, z nichž vykračovala houpavá rytmika a táhlé, tak trochu utahané, ubrečené melodie (nemyšleno špatně). A zvláště ti první se rádi vydávají za hranice svého stylu, k elektronice, akustice, ambientu.

Depresivní nóta se dere také z textů. Ano, těžko si představit ostřejší rockovou kapelu, která by nepěla o nenávisti všude kolem, zlu před sebou, opouštění a vypořádávání se sám se sebou a se světem. Nantokanaru tak ale činí s nádechem minimalismu, v náznacích (básnických anglických symbolech, které se, jak už to bývá, ne vždy povedou a sem tam sklouznou k levnému veršotepeckému klišé), což je veskrze dobře.

Je ale třeba zdůraznit, že v případě "He Who Dances With Swans" nejde o post-metal, post-rock, shoegaze ani math-core, tedy žádný moderní žánr rockových intelektuálů. O Nantokanaru by asi bylo poctivější říct - oni sami by asi nesouhlasili -, že hrají postmoderní rockový mišmaš. Všechno dohromady... A dohromady dobře: umně pracují s rytmikou, s melodií, album je vhodně zmixované a poskládané, nic nepřečnívá. Jen je třeba poslouchat. "He Who Dances With Swans" není energická deska, jež vás nakopne cestou do práce. Spíš si ji vychutnáte doma.

Související články

A Perfect Circle mají na letní turné nového bubeníka (Novinky)
Zemřel původní basák Alice In Chains (Novinky)
A Perfect Circle nemají kde natočit nové album (Novinky)
Alice In Chains - Last Of My Kind (Video Jukebox)
Rock&Pop má v prosinci na obálce Soundgarden (Tiskové zprávy)
Sonisphere Festival 2010, Milovice, 19.6.2010 (Naživo)
Novarock, Pannonia Fields II, Nickelsdorf, Rakousko, 11.-13.6.2010 (Naživo)
Alice In Chains připomenou na vinylu dvě EP (Novinky)
Festival Nova Rock znovu nabídne velká jména (Novinky)
Na festivalu Sonisphere vystoupí i Alice In Chains (Novinky)

Názory

hukot (Lamanai, 23.05.2008 00:50) Reagovat

Tak recenzí na tuhle kapelku jste mi udělali radost. Ne že bych je předtím znal, ba právě naopak. Poslechl jsem si díky vám na Bandzone těch pár skladeb a je to výborný! Nás starý grandžisty může takovej projekt jenom potěšit. Hukot!

Album týdne 22/2012

Sigur Rós
Valtari

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »