Uspěchaná symfonie všednosti

Sarah Brightman si s novou deskou dala pořádně načas, ale na výsledku nazvaném "Symphony" to bohužel není téměř znát. Oposlouchané instrumentace a potenciál Franka Petersona ji zahnal do rohu, a novinka tak zůstává ve stínu předchozích alb, což nezměnili ani pozvaní hosté.

5/10

Sarah Brightman - Symphony

Vydáno: 17.03.2008
Celkový čas: 61:07

Skladby: Gothica, Fleurs du Mal, Symphony, Canto della terra (duet with Andrea Bocelli), Sanvean, I Will Be With You (Where The Lost Ones Go) (duet with Paul Stanley), Schwere träume, Sara qui (duet with Alessandro Safina), Storia D'amore, Let It Rain, Attesa, Pasión (duet with Fernando Lima), Running, Sarahbande (bonus track)

Vydavatel: Parlophone

Když se vám do rukou dostane nové album Sarah Brightman "Symphony", řeknete si, že už byl dávno na spadnutí moment, kdy měla přijít výraznější změna jejího stylu. Jenže hned první poslech vám vezme vítr z plachet, neb po vydařeném začátku, který doopravdy odpovídá hudebnímu ražení Nightwish nebo Tarji Turunen, vše sklouzne do okoukané formulky Franka Petersona. Textová výpomoc Klause Hirschburgera (ano, přesně ten, který měl prsty v písničkách pro Sandru nebo pro trio Hubert Kah, kterého byl členem) to nijak extrémně nezachraňuje.

Po krátké předehře "Gothica" přichází nejvýraznější track "Fleurs du Mal", pokud by takto byla koncipováno celé "Symphony", nebylo by to až tak zlé. Ale už po duetu "Canto della terra" s Andreou Bocellim vše upadne do rutiny a studiového tápání producenta Franka Petersona. Paul Stanley se v smyčcové nabubřelosti vedle Sarah v "I Will Be With You (Where The Lost Ones Go)" kompletně ztrácí, holt to není jeho domovská mašinérie Kiss.

Největší ránou pod pás (jako obvykle) jsou převzaté kompozice. Nejhůře dopadla křehká "Sanvean" z dílny Dead Can Dance. Co si budeme nalhávat, Brightman v hlasovém potenciálu oproti Lise Gerrard zaostává. Drasticky změněné aranžmá je pro mě největší tragédií tohoto roku, to si Peterson za rámeček prostě nedá a nechápu jeho odvahu se pod něco takového vůbec podepsat. Když se však od této části "Symphony" odpoutáte, vyplave na povrch fakt, že tato dáma přešlapuje na jednom místě a ničeho zásadně nového se nedočkáte.

"Symphony" je tak čistě průměrným počinem, který potěší jen skalní fandy. Sarah Brightman by se měla probudit z gotického snu, opustit Franka Petersona a vydat se do jiných hudebních vod, jinak ji tento balvan stáhne ke dnu.

• Názor jednoho člověka není rozhodující (Jindřich Kunc, 19.05.2008 08:47) Reagovat

  Názor jednoho člověka není rozhodující, a tak nemám strach - jako u jiných desek - že by si svoje posluchače Sarah Brightman nenašla. Ale když už se alba Sarah Brightman na tomto serveru pouze kritizují, tak je v tom přinejmenším cosi podezřelého. Ale je fakt, že to každý vidíme jinak. Nicméně očekávám, že až se na trhu za několik let objeví nové album např. Gregorian nebo mé milované Sarah Brightman, tak nečekám nic jiného, než jejich potupu.
  
  

• Nikdy nepřekročila famózní FLY (Radim, 19.05.2008 10:36) Reagovat

  Nemůžu si pomoci, ale Sarah Brightman jsem poznal až s albem The Fly a musím říci, že už nikdy se k jeho kvalitám ani nepřiblížila. Dodnes si ho rád pouštím a u Question Of Honor se mi ježí chlupy pořád :-)
  
  

• Sarah Brightman považuji za perfektní zpěvačku , (naroznej, 19.05.2008 22:12) Reagovat

  ale tady musím dát recenzentovi za pravdu. Čekal jsem víc. Čekal jsem nějaký posun v její tvrobě. Posun nepřichází. Pořád je to takový ten stereotypní kolovrátek.
  Od SB mám Timeles , které považuji za její nejvydařenější album .
  Předposlední album Harem též nebylo špatné. Toto album Symphony se zařazuje k těm slabším jako byl Eden,Luna či Dive.
  Jinak autor recenze pravděpodobně neví , že Frank Peterson je manželem SB a proto , vše co spolu vytvoří lze považovat za výtvor "rodinné firmy". Nevím , zda je reálné , aby jej po pracovní stránce opustila , ale prospělo by jí to.
  
  

  • Re: Sarah Brightman považuji za perfektní zpěvačku , (Jindřich Kunc, 22.05.2008 13:12) Reagovat

    Sarah Brightman bezpochyby perfektní zpěvačkou je. Ostatně pro mě je před Tinou Turner a Madonnou na prvním místě v oblasti té "lehčí" hudby. Domnívám se, že opustit Franka Petersona je reálné, protože - a to nevím, kdes tu informaci vzal - SB a FP k sobě nepojí manželství, oni manželé ani nikdy nebyli... ale to je detail... reálné to sice je, ale zase proč by to dělali... alba mají dobrou úroveň... a nepřijde mi to jako stereotyp jako třeba u Gregorian, které si ovšem také nemůžu vynachválit.
    
    

• Sarah Brightman - Symphony (APiK, 28.05.2008 15:20) Reagovat

  I když jsem v kritice alba Symphony zcela opačného názoru než autor článku musím uznat, že takováto "kritika" (spíše názor jednotlivce) mě nijak nepobuřuje, na rozdíl od recenzí p. Stehlíka na serveru muzikus.cz. Symphony bych osobně řadil k albům jako Eden nebo La Luna. Na konci května 2008 můžu s klidným svědomím prohlásit, že letos zatím nic lepšího (album) nevyšlo (samozřejmě s ohledem na hudební styly). Co se týče Franka Petersona - zdá se mi, že jeho hudební počin bývá v očích některých "hudebních kritiků" spíše nepochopen. Nechci se nikoho dotknout, ale "Gotický sen" prožívám celkem silně a zdaleka nejsem sám. Myslí autor článku "jinými hudebními vodami" snad jen komerční úspěch? Pokud ano, tak to sorry - asi jsem zabrousil na špatný web.... APiK-member of sarah-brightman.com official fanclub
  
  

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze