Kdo má rád Einstürzende Neubauten, nestrádá. Nedávno přijeli do Prahy na další ze svých výtečných koncertů, čerstvě je venku soubor původně netových singlů "The Jewels", o aktuální řadovce "Alles Wieder Offen" ani nemluvě. Už od svých počátků v raných osmdesátých letech minulého století vytyčila parta kolem Blixy Bargelda, spoluhráče Nicka Cavea z The Bad Seeds, směr, jímž se chtěli vydávat. Industriální experimenty, osobité hudební instrumenty a nespoutanost konvencemi. To byly první předpoklady zajímavého výsledku. Jelikož se jim podařilo více než čtvrt století udržet kapelu pohromadě a nijak nedegradovat, oslovili svou hudbou opravdu hodně oddaných posluchačů. A k tomu si našli čas na vskutku odvážné experimentování - desky z "Musterhaus Series" jsou toho důkazem. Dá se říct, že se nejedná o hudbu určenou pro běžné posluchače, často se jedná o koláž zvuků, kterou by slovem hudba označila jen skutečně velkorysá osoba. To ale neznamená, že jde o bezduché experimentování. Alba z řady Musterhaus jsou osobitými pohledy do nitra Blixy Bargelda, Alexandera Hackeho, N.U. Unruha, Jochena Arbeita, Rudiho Mosera a několika dalších hostů kapely. Pojďme si je přiblížit.

---

Musterhaus 1 - Anarchitektur (46:00)
Jeden dlouhý, třičtvrtěhodinový track nahraný v berlínském bunkru během dvou dnů v září 2004 a březnu 2005. Hudební plocha, na jejímž pozadí se po celou dobu nese tiché, hluboké basové brumlání, které dodává skladbě napětí. To doplňují další nástroje - kytary, trysková turbína, dveře, občasné cinkání kovu, vše ale velmi tiše a nenápadně navrstvené do základů pozadí. Výsledek připomíná zvuk, který by mohla vydávat stará, již nefunkční tovární hala. Z tohoto poklidného podhoubí dochází opakovaně, asi v sedmiminutových vlnách k výtryskům energie, sborovému zpěvu mohutného "Anarchitektur" doprovázeného tradičními kovovými bicími nástroji. Tyto výhřezy zpěvu pomáhají udržet pozornost i v dalších minimalistických částech skladby. Jejich neustálé návraty předznamenává uhrančivý Bargeldův šepot pravidelně se vracející mantry "Anarchitektur".

---

Musterhaus 2 - Unglaublicher Laerm (50:56)
Pokud Eintürzende nazvou své album "Unglaublicher Laerm" (tedy "Neuvěřitelný rámus"), dá se ještě před poslechem očekávat, o čem nahrávka bude. Živá deska z roku 2005, pořízená ve velmi malém prostoru, sestává z dvou rozsáhlých (třicet a dvacet minut) hlukových ploch, kde jsou přes sebe vrstvené nejrůznější samply s klasickými nástroji Neubautenů. První skladba vychází z tajemného gradujícího sykotu, který je překrýván hlukem něčeho, co připomíná kácející se kýble. Kovové zvuky doplňuje jakoby stěhování a šoupání různých předmětů po podlaze. Postupně na sebe nabaluje další a další hluky a to za vzrůstajícího napětí, které se podařilo i na tak dlouhé ploše udržet. Je to zničující hluk, přívaly rámusících vln a stavění zdí hřmotu. Druhá skladba v sobě velmi brzy rozvine klasickou kankánovou melodii, tu však kapela zcela rozbije vrtačkou a rozbrušovačkou. Pokračuje cinkotem skleniček z futuristické tovární haly. Přes klasické industriální kovové zvuky, další lomoz a hřmot se postupně opět navrací k úvodnímu kankánu a opět se zanořuje do brutálních hlukových ploch. Je to album působivé, neotřelé, velmi experimentální a rozhodně ne pro každého.

---

Musterhaus 3 - Solo Bassfeder (46:49)
Jak už jméno alba napovídá, jedná se o většinou sólové kompozice jednotlivých členů kapely na bassfeder, jeden z typických nástrojů ENek (taková ta tlustá pružina natažená do ocelové trubky ohnuté do širokého U), který obvykle obsluhuje N.U.Unruh a sám jej tu představuje pomocí dvanácti krátkých ukázek tanečních rytmů od salsy, přes čaču až po polku. "Solo Bassfeder" je tedy hledáním zvuku a možností tohoto neobvyklého nástroje. V Bargeldově "Bassfeder" jde vlastně čistě o jednoduché představení instrumentu, o skutečný pružinový minimalismus. Jeho další kus "Dingfest" už je regulérní píseň, stejně tak Moserova "Schlagkraft". V Hackeho "Springtime" je dominantní bassfender doplněn klávesovými a smyčcovými samply, výsledkem je velmi zdařilá scénická hudba jak dělaná pro film "Vynález zkázy".

---

Musterhaus 4 - Redux Orchestra Versus Einstürzende Neubauten, 2006 (35:36)
V roce 2000 se Blixa Bargeld sešel na prknech Divadla Archa s tělesem Agon Orchestra a společně představili pražskému publiku stařičkou skladbu Neubautenů "Durstiges Tier" v úpravě Petra Kofroně. Něco podobného připravila ENka s berlínským Redux Orchestra, skupinou umělců kolem Ari Benjamina Meyerse, jež ráda spojuje obvykle si velmi vzdálené hudební žánry a spolupracovala také třeba s Philipem Glassem. Na společném koncertu v berlínském klubu Redux odehráli 9. listopadu 2006 deset klasických skladeb Neubautenů v Meyersově aranžmá, čtyři z nich ("Keine Schoenheit ohne Gafahr", "Wueste", "Installation No. 1" a "Negativ Nein") jsou obsahem tohoto CD. Výsledkem jsou velmi seriózně pojaté verze písní, postavené hlavně na dechových (saxofony, klarinet, trumpeta, trombon, lesní roh, flétna) a také smyčcových (cello, viola) nástrojích plně nahrazujících obvyklé industriální instrumenty. Jsou to ENka pro starší a pokročilé, pro ty, kterým by zvuk kovu a jiné hluky byly překážkou od poslouchání jinak zajímavých písní.

Musterhaus 5 - Kassetten (44:08)
Vzpomínka na ranné Neubauteny z 80. let minulého století a na dobu jediného dostupného záznamového přístroje - malého příručního kazeťáku na baterky. Každý z členů kapely měl svůj a skoro pořád jej s sebou tahal s nabitými bateriemi a prstem na červeném tlačítku record. Vznikla kvanta nahrávek ruchů, rozličných zvuků, televizního vysílání, zvuků tekoucí vody, hluku ulice, jekotu, rámusu, hlasů lidí a experimentů s mikrofonem. Výsledkem jsou zajímavé hlukové koláže, ale je tu i tříminutový kousek "Incoming Messages" sestavený z hlasových zpráv (většinou jde jen o jméno Blixa) zaznamenaných na Bargeldův telefonní záznamník v letech 1986 až 1989. Nejtypičtější skladbou pátého kousku Musterhausu je ale Bargeldova "Atmosphaeren, Berlin (West), April 1980". Koláž zvuků západního Berlína sestávající ze zvuků nahraných v supermarketu, na ulicích, v metru, taxíku nebo sprše doplněné zvuky kytary a televize. Nejméně stravitelný kousek ze série, k němuž se cesta hledá velmi obtížně.

---

Musterhaus 6 - Klaviermusik (45:54)
Einstürzende Neubauten v konfrontaci s klavírem. To je poměrně neobvyklé spojení, ale ne nemožné (vzpomeňme na "Die Wellen" z aktuálního alba, jež pochází právě odtud). Už ve druhé skladbě "Kinderladenklavier" předvede N.U.Unruh, že se nehodlá svazovat konvencemi hry na něj. Prvních téměř pět minut z více než sedmiminutové skladby používá klavír jako bicí nástroj, bez použití kláves. Na ty lehce zapreluduje až v jejím závěru. Alexander Hacke zapěje svou verzi písně "Filmkuss" známou z interpretace německé folkrockové skupiny Ton Steine Scherben a Bargeld s Unruhem zahrají svou skladbu "Guerilla fuer 2 Pianisten". Těžiště nahrávky ale stojí na instrumentálních skladbách (včetně "Die Befindlichkeit des Landes" z alba "Silnece Is Sexy") v interpretaci a aranžích Ari Benjamina Meyerse z již zmíněného Redux Orchestra. Skutečné klavírní skladby tak, jak by čekal nezasvěcený posluchač odkrývají další jejich tváře i silný skladatelský potenciál Neubautenů. I bez hluků totiž dávají smysl, zaujmou a v této intimní poloze jsou životaschopné.

---

Musterhaus 7 - Stimmen Reste (40:03)
Tentokrát je v hlavní roli hlas a různé experimenty s ním. Úvodní "Wir lesen Zeitung" není nic jiného než velmi rychlé několikahlasné čtení zpráv přes sebe, jen nepatrně doplněné dalšími nástroji (dominantní je jednoduchý hypnotický rytmus). Hlavní část alba je ale věnováno téměř dvacetiminutové skladbě "Kernstueck". Vskutku grandiózní, mystický vokál stohlavého přátelského sboru pocházející ze supporterského alba "Grundstück" (jedná se o přepracovanou část "Vox Populi"). Ve dvouminutové "Death" pouze Blixa Bargeld sedmnáctkrát zopakuje toto jediné slovo a kromě dýchání a polykání zde už nic dalšího neuslyšíte. "Tohuwabohu" opět pracuje s velmi jednoduchým vokálem, mystickým sborem pějícím tajemnou mantru "Tohuwabohu", jež se střídá s mohutným brumendem. Zní to jako rituální píseň nějaké tajemné sekty nebo domorodého kmene a je to tradičně velmi silné. "Semiotische Musick #5" je tvar složený z různých citoslovcí typu "Hmm, Uhm, Aha", mlaskání a podobně.

---

Musterhaus 8 - Weingeister (32:03 + video 40:20)
Skutečný a absolutní minimalismus, kontrast k albu "Unglaublicher Laerm". Hudba (dá-li se to tak ještě nazvat) určená pro milovníky dobrého vína. ENka uspořádala vskutku originální představení. Připravili stůl, několik lahví vína a definovali pravidla. Budeme nalévat, pít, soustředit se na vynikající víno a také na zvuky, které při tom vzniknou. A nebudeme mluvit. Nazvučeno bylo vše podstatné. Stůl, skleničky i jícny jednotlivých performerů. Výsledných šest skladeb pojmenovaných podle nápoje, který se podával (například "1995 Brunello Riserva / Col D'Orcia, Toscana"), je tedy postaven hlavně na cinkání i rozbíjení skleniček, nalévání vína, polykání a hru na skleničky. Jako audio nahrávka je to opět velmi těžko uchopitelné, CD ale doplňuje téměř třičtvrtěhodinový video záznam, který dodá nezbytnou vizuální složku. Díky ní pochopíte, co se děje, objevíte vtip, s jakým jsou skladby tvořeny, a pokud budete chtít, můžete jim i porozumět.

---