Hip hop, nebo techno?
Wiz Khalifa z Pittsburghu má našlápnuto k velké rapové kariéře. Rvaly se o něj významné labely, nakonec skončil u Warner Records a po několika výborně přijatých mixtapes vydal na začátku ledna svůj první oficiální singl. Když jsem si "Say Yeah" poslechnul poprvé, chvíli jsem nevěřícně kroutil hlavou. Syntezátory zní jako vykradené z evropského trance a beaty také postrádají hiphopovou "tučnost". Než mi došlo, že sampl, kolem kterého je skladba postavená, patří devět let starém hitu "Better Off Alone" od holandského projektu Alice DeeJay. Tranceový sampl dodává "Say Yeah" něco neobvyklého, co ho vyřazuje ze zástupu současných hiphopových tracků, a to je v záplavě tuctových rapových hitů velká deviza. "Say Yeah" je jen jedním z nedlouhé řady hiphopových tracků, které samplují evropskou elektroniku. Prvním, kdo tento nápad dostal do žebříčků, byl Swizz Beatz, který před dvěma lety vykradl "Technologic" od Daft Punk a nechal do beatu "Touch It" rapovat Bustu Rhymese, o rok později Kanye West předělal další věc od francouzských robotů "Harder, Better, Faster, Stronger" do hitu "Stronger", za který dostal Grammy. Aférky hip hopu a elektroniky se v poslední době množí, cenou Grammy jako kdyby dostaly oficiální posvěcení.

Možná je za tím jistá vyčerpanost postupů komerčního rapu, která nutí producenty poohlížet se po zajímavých hudebních nápadech, které by - jak už to hip hop obyčejně dělá - mohli nasát a zpracovat. A nebo je to celkový návrat k estetice osmdesátých let, kdy hip hop a taneční hudba ještě nebyly striktně oddělené. Electro funk v duchu první poloviny 80. let ovládl klubovou scénu a jeho otcem není nikdo jiný než hiphopový producent Africa Bambaatta. Jeho "Planet Rock" nebo skladby od dvojice Mantronix klidně můžou znít v houseovém stejně jako hiphopovém klubu, aniž by to někomu přišlo divné. "Učil jsem se od Jamese Browna, Sly & The Family Stone a strýčka George (Clintona)," říká Bambaataa o svých vzorech. "Ale taky jsem poslouchal Yellow Magic Orchestra, Kraftwerk nebo Gary Numana a bavila mě elektronická hudba v Carpenterových filmech 'Halloween'. Chtěl jsem to nějak spojit, a tak jsem přišel s electro-funkem." Opětovné sbratření obou žánrů bylo nevyhnutelné od okamžiku, kdy hiphopoví producenti přestali kvůli autorským právům samplovat a začali beaty vyrábět v počítačích. Ať už vědomě, či nevědomě Timbaland, Lil Jon nebo Rick Rock začali hip hop posouvat směrem k elektronice. V taneční scéně se hip hop shlíží od okamžiku, kdy se přesunul z ulice do klubů a od uvědomělých textů k hédonistické oslavě dobrých časů.

V Americe nikdy taneční hudba nepřekročila hranici minoritního žánru a hip hop se se svým bratříčkem musel vyrovnávat jen lokálně. Příkladem je třeba jižanský Miami Bass, detroitský ghettotech nebo baltimorská scéna, kde se tvrdý taneční beat bez velkých potíží sbratřil s rapem. O jasné splynutí obou elementů lze hovořit v případě reggaetonu nebo baile funku, tedy lokálních mutací hip hopu, která se spojily s místní tradicí. V Evropě to bylo trochu jinak, hip hop byl vždy jen chudým příbuzným rave scény, která si z něho ale občas brala inspiraci. Ať už metodou divokého samplingu (Coldcut) nebo beatem. Bristolský trip hop reprezentovaný Trickym či Massive Attack stál už v polovině 90. let rozkročený mezi klubovou a urban scénou. Drum'n'bass, dubstep a nejvíce grime mají díky breakbeatu k hip hopu také velmi blízko.

Jednou z prvních vlaštovek v našem desetiletí byl klubový fenomén crunk. Lil Jon se nikdy netajil tím, že dělá hudbu pro kluby a jeho megahit "Yeah" (pro Ushera) láme první ledy. Ve stejné době prohlásil P Diddy, že chce natočit elektronické taneční album (a odejít ze scény). Ani jedno bohužel nesplnil, jedinou vlaštovkou byl jeho track "Let's Get Ill" s Kelis. Track slavil úspěchy spíše v remixu Deep Dish, přesto ač nechtěně, musíme Puffymu přiřknout roli vizionáře. Ve Francii už v té době míchají elektroniku a hip hop třeba TTC a podobné projekty tzv. euro-crunku, ale teprve s nástupem Ed Bangers se electro stane masovou záležitostí. Mr. Oizo, Busy P nebo DJ Mehdi přísahají na hip hop a "Pop The Glock" Uffie je dokonalým crossoverem obou žánrů.

Zjednodušeně řečeno, hlavní rozdíl mezi hip hopem a klubovou hudbou je odlišnost breakbeatu a rovného beatu. V posledních letech se tuto propast podařilo přemostit Timbalandovi, jehož "SexyBack" nebo "The Way I Are" používají houseový rovný beat. A co Rihanna a její "Don't Stop The Music", které spadá někam mezi disco a r'n'b? Dalším případem je r'n'b zpěvák Lloyd, jehož "Get It Shawty" dost nepokrytě vykrádá "Pump Up The Jam" od Technotronic neboli jeden z příkladů žánru hip house, který na přelom 80. a 90. let přišel z New Yorku a Chicaga, ale žebříčkové úspěchy zažil hlavně v Británii (S-Express, Bomb The Bass, KLF nebo M/A/R/R/S).

"Say Yeah" není letos vůbec ojedinělé, "Cyclone" Baby Bash a Lil Jona je další pokus o klubový trhák, rapper Mickey Factz na svých mixtapes rapuje skoro výhradně do evropské elektroniky, Yo Majesty a Spank Rock se objevují na desce projektu Neon Neon (producent Boom Bip a Gruff Rhys ze Super Furry Animals) a producent A-Trak, který prý přivedl Kanye Westa k Daft Punk, produkuje pro Kid Sister tracky někde mezi elektronikou a hip hopem. Její čas, stejně jako Santogold, právě přichází. A nezapomeňme ani na našeho Vladimira 518, jehož aktuální album "Gorila vs. Architekt" se může pochlubit svěžím electro soundem. Kdosi jeho desku popsal opovržlivě jako "disco rap". Chyba lávky. Electro v hip hopu už není něco, nad čím by se dalo ušklíbat.

Vzniká film o Biggiem
Dlouho očekávaný film o rapovém gigantovi jménem Notorious B.I.G. se právě začal točit. Od samotného začátku na sebe projekt "Notorious" váže obrovskou publicitu. Proběhl velký konkurz na hlavní roli, kterého se zúčastnili mimo jiné Beanie Sigel nebo Sean Kingston. Roli nakonec podle všeho získal jiný tlouštík Jamal Woolard - alias brooklynský rapper Gravy, o kterém se jako o potenciálním B.I.G.ovi mluvilo od samotného začátku. Scénář napsal hudební publicista Cheo Hodari Coker, autor rapperovy biografie "Unbelievable" a nějakým záhadným způsobem se k němu dostali redaktoři časopisu New York Magazine. Ti nebyli příliš nadšení, "Notorious" se prý snaží říct celý Biggieho život ve dvou hodinách a nejspíš bude vypadat jako "zfilmované heslo z Wikipedie". Fakt, že se produkce filmu ujala rapperova matka Voletta Wallace a jeho manažeři Wayne Barrow a Mark Pitts je prý na scénáři hodně vidět. Zatímco se řeší boj Biggieho matky s rakovinou, o jeho beefu s Tupacem nebo milostných pletkách s Faith Evans a Lil Kim se dozvíme jen mimochodem. Režii má na starost George Tillman Jr. (má za sebou snímky "Soul Food" a "Men Of Honor") a v roli Biggieho matky se objeví Angela Bassett. Premiéra je podle IMDb zatím ohlášena na leden příštího roku, ale to se ještě pravděpodobně změní.

Táta Snoop je televizní hvězda
Snoop Dogg vydává nové album "Ego Trippin'", ale minimálně stejný zájem na sebe strhává televizní reality show "Snoop Dogg's Father Hood". Jak název napovídá, seriál zachycuje radosti a strasti rodinného života slavného rappera. Pokud se cítíte trochu nesví při pohledu na vašeho oblíbeného rappera, který místo projíždění v limuzíně a plácání do macatých dívčích zadnic učí své děti jógu, lední hokej a pokouší se o základy sexuální výchovy, raději se na "Snoop Dogg's Father Hood" nedívejte. Pořad od prosince loňského roku v týdenní periodicitě vysílá kabelovka E!. Snoopův útok na televizní stanice bude pokračovat i nadále, The Comedy Central minulý týdne oznámili, že se Snoopem chystají na podzimní sezónu komediální animovaný seriál.

R.I.P. Steve "Static Major" Garrett
Život je plný paradoxů. Tento týden začala rádia v Americe ve velkém protáčet "Lolipop", první oficiální singl z "The Carter III" Lil Waynea. Weezymu ve skladbě a v klipu sekunduje r'n'b zpěvák Static a obyčejně by to znamenal počáteční bod velké kariéry. V jeho případě je to ale její závěr, Steve 'Static Major' Garrett totiž 25. února zemřel v nemocnici v Louisville na následek komplikací po operaci hlavy. Za 33 let toho stihl opravdu hodně. Na začátku byla jeho r'n'b kapela Playa, díky které se v polovině 90. let seznámil s Timbalandem a Missy Elliott. Talentovaný hudebník a textař se stal Timbalandovým spolupracovníkem, zatímco Timbo dělal beaty, on dodával melodický motiv a texty. Staticovo jméno najdeme pod přelomovými r'n'b hity "Pony", "What's So Different" a "So Anxious", které udělaly hvězdu z Ginuwine, ale také z Timbalanda. Ještě větší dopad měly jeho práce pro Aaliyah. Zpěvačce s Timbalandem napsali úspěšné singly "Are You That Somebody" a "Try Again", který v roce 2000 stanul na čele amerického žebříčku. Je také podepsaný pod většinou skladeb z její druhé desky. Svůj otisk také nechal na megahitu "Addictive" zpěvačky Truth Hurts nebo jižanské hymně "Crank It Up" Davida Bannera. V poslední době spolupracoval s Diddym, Brandy nebo r'n'b kapelou Pretty Ricky a hlavně připravoval svoji sólovku "Suppertime". Na jejím prvním singlu "I Got My" mu službičku vrací Lil Wayne. Kdy deska vyjde, je nejisté.

Steve 'Static' Garrett - zásahy do černého

Ginuwine - "Pony" (1996)
Track udělaly Timbalandovy stop-start beaty, nezapomeňme, že to ale byla původně Staticova píseň.

Aaliyah - "Try Again" (2000)
Skladba k filmu "Romeo musí zemřít" udělala z Aaliyah megahvězdu a dodnes je to jeden z nejlepších hitů kybernetického r'n'b.

Jay-Z - "Change The Game" (2001)
Nejlepší track "The Dynasty: Roc La Familia", kterému dominuje Rick Rock a jeho masivní basová linka a Static v refrénu.

Truth Hurts ft. Rakim - "Addictive"
Ještě než skladbě produkované Dr. Dre zlomily vaz soudní pře kvůli autorským právům, byl to největší r'n'b hit roku.

Hiphopový Anděl zná nominace
Není žádný pochyb, že ceny Akademie populární hudby Anděl se dávno staly dobrým vtipem, který o stavu české hudby vypovídá minimálně. Jestli má ale tato šaráda vůbec v něčem smysl, pak to jsou žánrové nominace. Na rozdíl od hlavních cen v nich hlasuje jen úzká sestava odborníků, která nepodléhá pochybným mediálním mániím a pravidelně v jednotlivých kategoriích vybírají opravdu reprezentativní vzorek. Svědčí o tom letošní trio, které se utká o Anděla v kategorii hip hop & r'n'b. Nominace je následující:

La4 - "Panoptikum"
Marko - "Velmi nebezpečné známosti"
DJ Wich Presents Nironic - "The Chronicles Of Nomad"

Tři lepší urban desky vloni opravdu nevyšly a jejich souboj v druhém kole bude napínavý. Zvítězí pracant La4, producentské album metalového fetišisty Marka nebo společná práce Wiche a Nironica? Po jihlavských PIO Squad si cenu tentokrát odnese někdo z Prahy. Sympatické je, že všechno jsou to navíc počiny od malých labelů (2 x Bigg Boss a jednou P.A. Trick). Vypadá to, že cena získává čím dál větší prestiž, pražský Američan Nironic se v médiích vyjádřil, že Anděl by pro něj byl velkou poctou. Je to koneckonců jediná opravdová hiphopová cena v Česku. Když už nic, alespoň díky této kategorii stojí za to předávání Anděla 3. dubna sledovat.

Top alba měsíce

Erykah Badu - New Amerykah Part One (4th World War) (Universal/Motown)
Je vlastně strašně jednoduché stát se nejslavnější nu-soulovou zpěvačkou. Stačí mít hlas jako Erykah Badu a máte vyhráno. Jenomže ani ona nemůže točit desky bez toho, aby měla co zpívat. A na posledním albu/EP "Worldwide Underground" to bylo maličko slyšet. Teď jí ale konečně vyrostli beatmakeři, kteří můžou navázat na to, co udělal kdysi Dillovi s "Mama's Gun". Svatí muži současného soulu Madlib, ?uestlove, 9th Wonder a Sa-Ra pro Erykah napsali jedenáct úchvatných kusů, které jí donutily dostat se na samotný okraj svých výrazových možností. Výsledkem je maximálně koherentní album se soulovými monolity, jako jsou "The Healer (Hip Hop)", "Soldier" nebo závěrečný bonus (a singl) "Honey". Tohle je nejlepší nu-soulové album široko daleko, těšíme se na druhý díl.

Del Tha Funkee Homosapien - Eleventh Hour (Definitive Jux)
Bylo už třeba, aby se v čase renesance alternativního hip hopu konečně do světel ramp vrátil i jeden z nejvýraznějších MCs devadesátých let. Člen Deltron 3030 a rapper z "Clint Eastwood" Gorillaz osm let nevydal album pod svým jménem a "Eleventh Hour" tak provázely velké naděje. O to více, že Dela se ujali brooklynští králové rapové alternativy Def Jux. "Eleventh Hour" je nakonec malým zklamáním. Snad za to můžou jeho minimalistické beaty, které až na pár výjimek začnou nudit už v první minutě skladby. Když se zadaří a energický beat vyžaduje energický projev, jako v závěrečné "I Got You", je vyhráno. Škoda, že většina skladeb skončí jen remízou.

The Black Spade - To Serve With Love (Om)
Bývalý člen kolektivu Soul Tyde se konečně dočkal nové desky. Jeho kyselinový funk byl dlouhou dobu dobře skrytým tajemstvím scény v St. Louis, které vládli komerční rappeři jako Nelly. The Black Spade není obyčejný nu-soulový zpěvák/rapper s láskou k hip hopu. Kromě Prince, George Clintona nebo J Dilly v jeho hudbě můžeme najít zřetelný odkaz na epičnost Radiohead. "To Serve With Love" je zvuková lahůdka, na které je ale moc slyšet, že měla vyjít před dvěma nebo třemi lety, kdy všichni milovali Ubiquity Records a poslouchali "Be" od Commona, kterého ostatně Black Spade připomíná.

Chystané desky
(podle Pauseandplay, datum platí pro Evropu)

Gnarls Barkley - "The Odd Couple" (25.3.)
EMC - "The Show" (25.3.)
Guilty Simpson - Ode To The Ghetto (25.3.)
AZ - "Undeniable" (31.3.)
Dino-5 - "Baby Loves Hip Hop Presents Dino-5" (31.3.)
Trina - "Still Da Baddest"
Mariah Carey - "E=MC2" (14.4.)
Atmosphere - "When Life Gives You Lemons, You Paint That Sh*t Gold" (22.4.)
Prodigy - "H.N.I.C., Pt. 2" (22.4.)