Moby na nové desce "Last Night" pracoval tři roky a de facto ji měl loni v prosinci hotovou. Album pojal jako příběh popisující jednu noc v roztančeném New Yorku, jež končí až pozdě ráno, kdy většina pařících konečně uléhá do postele. Když jsem kolem Vánoc nahrávku poslouchal poprvé, spadla mi čelist - naprosto zmizely například gospelové samply. Na druhou stranu Moby opět našel několik nových, neznámých vokalistek, které určitým, na první poslech jednoduchým písním daly jedinečnou atmosféru. Kromě toho se spojil s legendárním MC Grandmasterem Cazem a nigerskou partou 419 Squad, k tomu sám vyprodukoval kupu vysloveně tanečních písní, jež dávají vzpomenout na jeho debut či velmi úspěšnou placku "Everything Is Wrong". Z novinky jsou již známé singly "Alice" a "Disco Lies", na trhu budou v tomto týdnu. Projděme si ale nyní pěkně jeden track za druhým.

1. Ooh Yeah (5:18)
Původně instrumentální píseň, příjemný rozjezd s jednoduchými kytarovými riffy do basového dupáku, podporované nádherným vokálem. Připomíná písně v minulosti natočené s Azure Ray.

2. I Love To Move In Here (4:44)
Downtempo, jemný vokál a nevýrazný beat. Jednoduché smyčky, které Moby produkuje levou zadní. Nejžhavější adept na třetí singl.

3. 257.Zero (3:37)
První čistě instrumentální píseň. Celkem nevýrazný vývoj, trošku nudné aranžmá. Tuhle skladbu bych na desce v klidu oželel.

4. Everyday It's 1989 (3:40)
První z jasných návratů k raveovým kořenům začátku devadesátých let. Svižný beat, jednoduché piáno, uřvaný vokál. Jasná hitovka, kterou Moby již v prosinci vydal na vinylu - jen tak, prostě se mu chtělo...

5. Live For Tomorrow (4:02)
Jediná vzpomínka na produkci z desek "18" a "Hotel". Pomalá píseň s výrazným ženským vokálem, který trhá srdce. Píseň funguje obdobně jako starší hit "In This World".

6. Alice (4:26)
Již profláknutý singl. Připomíná hit "Bodyrock" a na první poslech ani moc nezaujme. Až při dalším a dalším přehrání si začnete do rytmu podupávat. Velmi dobrým tahem je i svižný mužský rap.

7. Hyenas (3:35)
Downtempová věc s nádherným vokálem, nazpívaná ve francouzštině. Celé to zní velmi sexy, tedy ideální k milování.

8. I'm In Love (3:42)
Další čistě taneční záležitost. Opět nechybí ženský vokál, který je svým posazením naprostým opakem písně předešlé. S přehledem moje nejoblíbenější píseň z celé placky.

9. Disco Lies (3:22)
Druhý již známý singl. Taneční rozjuchaná věc s černou vokalistkou v popředí. Píseň začíná velmi dobře fungovat v klubech, doporučuji i remixy, které se objeví na prodejném nosiči.

10. The Stars (4:21)
Druhé ohlédnutí za počátkem devadesátých let a nástupem raveové mánie. Rychlá píseň s výborným vokálem a jednoduchou melodií. Pamatuje na "I Feel It"? S troškou nadsázky je tohle její pokračování.

11. Degenerates (3:58)
Téma, které Moby zpracoval již na bonusovém disku k albu "Animal Rights". Podivná píseň, která nemá ani hlavu ani patu. Pro Mobyho nic netypického.

12. Sweet Apocalypse (5:18)
Další podivná hudební hříčka, která však má svůj rytmus. Moby zde dává vzpomenout na svůj projekt Voodoo Child. Opravdu milá záležitost.

13. Mothers Of The Night (3:19)
Výborná instrumentální věc a přitom jednoduchý nápad: Mobyho oblíbené smyčce, které tahají za srdce, ale zároveň dokáží pohladit.

14. Last Night (4:52)
Pomalá ukolébavka, s příjemným ženským vokálem. Tato píseň byla paradoxně úplně první, kterou Moby na nové album složil.

15. Lucy Vida (hidden track) (4:08)
Jazzová session na konec. Moby improvizuje na klavír a o stejnou improvizaci se pokouší hostující saxofonista. Vcelku roztomilý závěr.

Závěrem lze konstatovat, že nová deska Mobyho "Last Night" asi obrovskou díru do světa neudělá. Jde však o dobře odvedenou práci, která jeho fandy bezpochyby potěší. A co víc, určitě mu díky návratu k taneční scéně nějaký ten fanda přibude. V případě Mobyho bych byl jen rád, protože na rozdíl od alb "18" a "Hotel" z "Last Night" necítím kalkul.