Na disku "Hitparáda filmových melodií" v hrozitánském obalu je jen jedna skladba z třiadvaceti z šedesátých let ("Má mě ráda" z "Dámy na kolejích", zpívá Karel Gott) a nevím, proč se na mnohé skvosty z této dekády zapomnělo. Těžiště je především ve filmových melodiích ze sedmdesátek a následující desetiletky. Jediným kritériem bylo použití v českém bijáku, takže tu vedle sebe máme opravdové hity, které nestárnou, s písněmi, jež jsou přinejmenším zvláštní a pocházejí z filmů (především známých a hustě reprízovaných v televizi) kolísavé úrovně.

Pět kousků vyšlo na CD vůbec poprvé, což je asi tak všechno pozitivní, co se dá u "Hitparády", navazující na celou supraphonskou edici, říct. Jsou tu nesporné a notorické pecky, co zafungují na každém večírku napříč generacemi ("Sladké mámení", "Severní vítr", "Lásko má, já stůňu", "Znala panna pána" a z recese snad "Což takhle dát si špenát", "Saxana" a "Pane, vy jste vdova"), ale jinak nuda, nuda, šeď, šeď, vrcholící trojicí titulkových skladeb z básnické série.

Těžko se dá u této kompilace konstatovat, že by se nějak obzvlášť povedla, natož aby byla reprezentativní. Je nesourodá, má nepěkný obal a půlka skladeb je o ničem. Na retro mejdan se může hodit, ale připravte se na časté použití tlačítka skip.