Když jsem poprvé uslyšel singl "Do nebe", záhy mě napadla paralela s mnohokrát ohranou písničkou "Life" Des'ree, v níž se to jedno slůvko vyskytuje snad padesátkrát. "Do nebe" má ale mnohem zajímavější text a výskyt onoho slovního spojení z názvu jsem ještě nepočítal, vy to však můžete zkusit. Právě slova jsou velkou devizou Tomáše Kluse, který na svém debutu u velké firmy "Cesta do záhu(d)by" nastřádal skoro dvě desítky songů. Dnes se asi vysedávání u ohně s kytarou tolik nenosí a možná nebýt toho, že kdysi dávno přišel jeho pád z hnědého koně, možná by nikdy v sobě neobjevil svůj skrytý talent.

Z jeho biografie se dozvíte i to, že kytara se stala jeho nejbližší přítelkyní a evidentně mu toto spojení svědčí. Kromě citu pro melodii je u Kluse neméně důležitá slovní zásoba a jasná formulace myšlenek. Tomáš není žádný strojvůdce pod parou, který by křečovitě tlačil na pilu a vykřikoval prázdné stadiónové popěvky. "Cesta do záhu(d)by" jako celek volně plyne a třeba takový "Inzerát" má hitový potenciál ala Chinaski, ale bez Malátného opakujícího se patosu. V tomto všem je též nepřeslechnutý jeho hlas, s nímž si umí herecky pohrát a vtisknout mu tvář vypravěče mnoha převleků. Dokáže mile šeptat ("Jsousedky") nebo naopak energicky pět ódy na život ("Marie").

Deska má přelepku s textem "něco mezi Maxou a Baumaxou", která je hodně ulítlá. Tomáš je písničkář odchovaný klasikou, čerpá ze současné lyriky a nebrání se žádnému tématu se špetkou neškodných vulgarismů a humoru. Když důkladněji zapátráte, určitě naleznete spojitost s tím, co pro Tomáše může znamenat přiznané spříznění s Mňágou a Žďorp. Hudebně dokáže vytěžit maximum z minima a většinou si vystačí právě jen se svou kytarou. Ze spárů akustiky vás ale důkladně propleskne elektronikou líznutý "Š.a.M.a.N.", který desku uzavírá.

Herectví nebo muzika? Těžko říct, co bude do budoucna Tomáš Klus více preferovat, ale rozhodně s "Cestou do záhu(d)by" neudělal špatný krok. Jen bych příště uvítal menší nálož, co se týká počtu skladeb. Téměř hodina a devatenáct položek je přece jen na jeden zátah téměř k neuposlouchání.