Kdyby někdo bez nadsázky a s laxností smíchal tvorbu těchto dvou pánů, asi by se nikdy nedopídil k tomu, jak doopravdy zní hudba projektu Sun (více informací naleznete na stránkách labelu Staubgold). Oren Ambarchi kytarově experimentuje třeba s metalovými Sunn O))), kdežto v Sun kytary nechává na svém parťákovi Chrisovi Townendovi a sám hraje na bicí. Chris kdysi fungoval v partičce Kiss My Poodles Donkey a není zastáncem bůhví jak tvrdých experimentů, o čemž nasvědčuje i prostě nazvaný "Sun".

Šest let je poměrně dlouhá doba, ale pokud jste na jejich prvotině milovali načechraný indie pop s přesahem do post rocku, nebudete ani na "I'll Be The Same" zklamáni. Na necelých třiceti čtyřech minutách očekávejte šest kompozic (co rok, to jeden napsaný track?), které vycházejí z prostých akustických melodií, které tu volně plynou s nenásilnou vokální linkou. Chris Townend si toto vybrnkávání evidentně užívá, "Help Yerself" vás totiž téměř dokonale uspí.

Opačně působí vskutku geniální startovací výstřel "Mosquito" nebo velice podmanivá "Right Now", ta má nepřeslechnutelné a jasné obrysy hitových ambic. Nepřímo je tedy tato dvojice stvořena jako na zakázku do vysílacího schématu Rádia 1. Zmíněná "Help Yerself" a závěrečná "Smile" svou délkou dosahují k časomíře sedm minut a nejvíce působí oním klidným dojmem, u kterého můžete relaxovat v zakamuflovaných náznacích ambientních rovin.

Kdyby to v tomto duchu Sun ještě protahovali, možná byste se v závěru už trosku nudili. Takto odměřená porce muziky zaujme a nestane se jen pouhou kulisou všedního dne. "I'll Be The Same" je uhlazenou něhou, která brouzdá známým potokem emočních atmosfér.