Seriál "Co poslouchá musicserver" je tu od toho, aby se s vámi naši redaktoři a fotografové podělili o dojmy z alb, která je buď v poslední době zaujala, anebo neodmyslitelně patří do jejich playlistů. Připomeneme si jak desky dávno vydané, jimž se v médiích mnoho prostoru nedostává, tak alba nová, o nichž by ale jinak na musicserveru třeba ani nepadla zmínka. Že mnohdy půjde o velmi pestrou kolekci, je nasnadě. V tomto díle na vás čekají Dillinger Escape Plan, Monica Naranjo, Electronic, Boyz II Men a Jaromír Nohavica.

---

Luboš Kreč: Dillinger Escape Plan - Ire Works (2007)

Zkoušel jsem tuhle naposlouchat pár trendy kytarovek, rval do sebe Arctic Monkeys, Kings Of Leon, The Cribs, Snow Patrol a střídavě se mi to líbilo a moc mě to nebavilo. Šťáva tomu chyběla, ta moje oblíbená, metalová šťáva. A Enter Shikari jsem znal zpaměti. V tom jsem kdesi narazil na "Ire Works" od Dillinger Escape Plan a bylo to. Karel Veselý sice říkal, že jsou na něj DEP furt moc machistický, ale nebojte, klasický metalcore to není ani náhodou. Prý se tomu říká mathcore - instrumentačně perfektní hardcore. To by sedělo, album začíná deathmetalovým HC, zběsilost z desky vykřikuje co chvíli, jenže není to ani trochu tradiční. Třeba ve "When Acting Like A Wave" používají DEP ruchy jako z pokažené desky a mp3 dohromady, to se odehrává na pozadí onanistického r'n'r, který ale vybublal z úvodního metalcore. Prostě šílenost. Ale taková stravitelná, není to umělecký hluk jako Mono či Pelican, tady je víc agrese a zuřivosti, dokonce najdete i melodie. Dejte dohromady pár post-rockerů, Mikea Pattona, Hatebreed, In Flames a ještě spoustu dalších a máte zhruba představu, jak DEP zní na své třetí desce.
Nejlepší skladby: "Milk Lizzard", "Fix Your Face"

---

Pavel Novák: Monica Naranjo - Colección Privada (2005)

Španělku Monicu Naranjo považuje spousta lidí za nejlepší zpěvačku na světě. Její hlas je popisován samými superlativy s dovětky, že není žánr, který by nezvládla. Pravdou je, že Monica dokáže s naprostým klidem zazpívat i operu, i když její tvorba je o něčem zcela jiném. "Colección Privada" je našlapaný výběr největších hitů, po kterém všichni její fanoušci netrpělivě očekávají novou desku, jež by měla vyjít letos na jaře. Nechybí megahity jako "Desátame", se kterým se proslavila v rodném Španělsku, "Pantera En Libertad", který jí vynesl přezdívku pantera, nebo "No Voy A Llorar", který možná budou zdejší posluchači znát v anglické verzi jako "I Ain't Gonna Cry". Většina skladeb se nese ve znamení tanečního popíku devadesátých let, avšak s tím rozdílem, že Moničin hlas je všechny posune o několik tříd výš. A i když má na kontě i pomalejší věci, myslím, že nikdo mi nebude odporovat, řeknu-li, že ty taneční nemají konkurenci.
Nejlepší skladby: "Sobreviviré", "Desátame", "Pantera En Libetad", "Sacrificio"

---

Dan Hájek: Electronic - Twisted Tenderness (1999)

odkaz), asi těžko tušili, že s třetí deskou "Twisted Tenderness" vyšplhají takhle vysoko. S bezejmenným debutem jim vypomohli Pet Shop Boys a s dvojkou "Raise The Pressure" pro změnu Karl Bartos (ex Kraftwerk), ale až tento opus znamenal přesnou definici jejich hledaného soundu. Bez nadsázky by se dalo říci, že "Twisted Tenderness" bylo předvojem toho, s čím dnes opět nefunkční New Order přišli na comebacku "Get Ready". Kombinace promakaného, nejenom elektronického základu s říznými kytarami a vystavěnými hutnými kompozicemi - tím vším ukázali, v čem byla jejich síla (možná za této situace bude Electronic opět navrácen k životu). Pomocnou ruku jim podal Arthur Baker, a vzniklo tak dílo, které nemá sebemenší, ačkoli na něm nenajdete nějaký vyloženě profláknutý hit. Nosnou konstrukcí je však celistvost a kompaktnost, která není ke slyšení každý den.
Nejlepší skladby: "Make It Happen", "Late At Night", "Prodigal Son"

---

Tomáš Parkan: Boyz II Men - II (1994)

Tak trochu jiný boyband Boyz II Men ve své době patřil k nejlepším vokálním skupinám a do historie se zapsal jako nejprodávanější rythm'n'bluesová skupina všech dob. Deska s jednoduchým názvem "II" je jejich vrcholným kouskem. Záměrně jsem nenapsal pouze r'n'b, protože v případě Boyz II Men se opravdu jedná o spojení dvou prvků rythm a blues. Svůj geniální cit pro melodii, harmonii perfektně na téhle desce kloubili s rytmickou dokonalostí. K tomu si přihoďte ještě vyváženost barev a výšek hlasů čtveřice, produkci Babyface a rázem dostáváte jednu ze zásadních desek devadesátých let minulého století (minimálně v Severní Americe). "II" navíc nechybí opravdové megahity jako "I'll Make Love To You", "On Bended Knee" či "Water Runs Dry", kde se naplno rozvinulo jejich téměř gospelové vnímání hudby. Hudebním bonbónkem alba "II" je pak jejich acapela verze "Yesterday" od Beatles, která ovšem nemusí každému sednout.
Nejlepší skladby: "Water Runs Dry" a "Thank You"

---

Michal Koch: Jaromír Nohavica - Mikymauzoleum (1993)

Mikymauzoleum je mnohými považováno za nejlepší album, jaké Jaromír Nohavica vydal. Já bych se vzhledem k o tři roky mladšímu "Divnému století" do tak jednoznačného soudu nepouštěl, ale pravdou je, že i pro mne je tohle Nohavicou napsané a nazpívané a Karlem Plíhalem naprosto brilantně nahrané album velmi zásadní. Na "Mikymauzoleu" totiž není snad ani jedna píseň, je to doslova čtrnáctero zhudebněných básní. Básní povětšinou poněkud depresivních, ale i milostných či opěvujících naději. "Povídáš o naději a slova se ti pletou / jak špionážní družice letící nad planetou / svlíknout se z pyžama to by šlo ještě lehce / dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce / z plakátu na záchodě prasátko vypasené / kyne mi zatímco se kolem voda dolů žene / všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku / jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků / sahám si na zápěstí a venku už je zítra / hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra / jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze / měl bych se smát ale mám úsměv Mikymauze / lásku bych zrušil." A ještě: "Žena doma pláče a děti doma pláčí / pes potřebuje venčit / a stát potřebuje daň z přidané hodnoty / a ty si koupíš krejčovský metr / a pak nůžkama odstřiháváš / pondělí úterý středy čtvrtky pátky soboty / v neděli zajdeš do Slezského muzea / podívat se na vitrínu / kterou tam pro tebe už mají / v pět třicet pět jednou z pravidelných linek / sedm zastávek do Kateřinek / ukončete nástup dveře se zavírají." Ale taky: "Vlaštovko leť / přes čínskou zeď / přes písek pouště Gobi / oblétni zem / přileť až sem / jen ať se císař zlobí / dnes v noci zdál se mi sen / že ti zrní nasypal / Ludvík van Beethoven / vlaštovko leť / nás chudé veď."
Nejlepší skladby: "Never more", "Mikymauz", "Muzeum"

---