První část seriálu si můžete přečíst TADY, druhou pak najdete ZDE.

Moderní elegán
Již před vydáním závěrečného dílu své křesťanské trilogie "Shot Of Love" zařadil Bob Dylan některé starší písničky do koncertního playlistu, čímž naznačil, že jeho cesty se brzy budou točit opět jiným směrem. Období od vydání desky "Infidels" je pak známo především tím, že Dylan často ve studiu mění názory, což ve výsledku znamená, že mnoho kvalitních skladeb se nedostane na studiová alba a vychází až dodatečně v kompletujících bootlegových setech. Dylan se v tomto období také angažuje v aktuálním dění, a to jak společenském (účast na projektu USA For Africa, vystoupení na Live Aid, kde vyzval k podpoře bankrotujících farmářů, čímž zavdal podnět k pozdější akci Farm Aid), tak hudebním (hostování na albu "Kingdom Blow " rappera Kurtise Blowa).

Infidels (1983)
"Infidels" ještě stále v těží z Dylanova zapálení pro správnou věc, kterým se prezentoval v předchozím období. Tentokrát už ale Dylan není tak doslovný, přímý a názorově neoblomný. Převážně se věnuje běžným tématům a dočkává se velmi příznivé odezvy jak z řad kritiků, tak od fanoušků. Album produkoval Mark Knopfler, ale Dylan před vydáním desku ještě výrazně pozměnil a také proškrtal. Nevešla se na ni například pozdější klasika "Blind Willie McTell". V každém případě se jedná o jedno z nejlepších alb, které Dylan v osmdesátých letech natočil.

"They say that patriotism is the last refuge / To which a scoundrel clings. / Steal a little and they throw you in jail, / Steal a lot and they make you king. / There's only one step down from here, baby, / It's called the land of permanent bliss. / What's a sweetheart like you doin' in a dump like this?" ("Sweetheart Like You")

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Jokerman (ram|wma), Sweetheart Like You (ram|wma), Neighborhood Bully (ram|wma)

---

Empire Burlesque (1985)
Toto album je definitivní tečkou za větou Bod Dylan je zpátky a ve formě. "Empire Burlesque" se neutápí v minulosti ani v posedlosti tématem. Je živé, po hudební stránce moderní, jde s dobou. Ve své nahotě je to naprosto upřímné album o lásce, které ze zasněného podřimování probere jen drsná vzpomínka na Vietnam v písničce "Clean-Cut Kid". "Empire Burlesque" je nejlepší popovou deskou Boba Dylana. Nic víc, nic míň.

"Oh, the gentlemen are talking and the midnight moon is on the riverside, / They're drinking up and walking and it is time for me to slide. / I live in another world where life and death are memorized, / Where the earth is strung with lovers' pearls and all I see are dark eyes." ("Dark Eyes")

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Tight Connection To My Heart (Has Anybody Seen My Love) (ram|wma), Dark Eyes (ram|wma), Seeing The Real You At Last (ram|wma)

---

Knocked Out Loaded (1986)
Album, které obsahuje pouhé dvě Dylanovy sólo kompozice, je předznamenáním autorského bloudění, jež následovalo ve druhé polovině osmdesátých let a první polovině let devadesátých. "Knocked Out Loaded" je koláží bez jediné kompletující myšlenky, ale pozornost si přesto zaslouží. Byť jen kvůli jedné jediné písni, a sice jedenáctiminutovému opusu "Brownsville Girl", ve kterém Dylan naprosto jedinečným způsobem stupňuje naléhavost svého projevu. Bohužel však jde o jedinou vlaštovku.

"You always said people don't do what they believe in / they just do what's most convenient, then they repent. / And I always said, "Hang on to me, baby, / and let's hope that the roof stays on."" ("Brownsville Girl")

Hodnocení: 4/10
Palba alba: Brownsville Girl (ram|wma), They Killed Him (ram|wma)

---

Tápající Goliáš
Na konci osmdesátých let Dylan hodně vystupuje. Výsledkem jeho koncertních choutek je pak odstartování tzv. "Nekonečné šňůry" (The Never Ending Tour), v rámci které Dylan k dnešnímu dni odehrál již více než dva tisíce vystoupení (kulaté dvoutisící loni v říjnu). V lednu 1988 je Dylan uveden do rokenrolové síně slávy, od té doby však jako by ztratil jistotu. Přestože na přelomu desetiletí spolupracuje, ať již ve studiu či na koncertních pódiích, s takovými velikány, jako jsou George Harrison, Santana, Elton John či Slash, jeho alba jsou střídavě průměrná a nepovedená. V roce 1990 dokonce přistupuje k zásadní změně a přestává se na deskách podílet autorsky (vydává dvě desky tradičních folkových písní, aby dostál smlouvě s vydavatelstvím). Již poněkolikáté uniká k tradiční písni, soustředí se na interpretaci a techniku hry na kytaru. Tentokráte se však nejedná o únik na jedno album, ale na předlouhých sedm let. Přesně tak dlouho se totiž v devadesátých letech čekalo na album s další Dylanovou autorskou písní.

Down In The Groove (1988)
Album půlroku odkládané, s několikrát pozměněným playlistem a opět s velkým počtem kolaborací. Již jako by i tyto indicie opět napovídaly, na kterou stranu se deska svou kvalitou zařadí. "Down In The Groove" je po albu "Self Potrait" druhým definitivním propadem Dylana na umělecké dno. Ačkoli se pokouší o návrat na pro něj jistou půdu - k tradiční folkové písni s lehkým nádechem country a blues -, porovnání s jeho tvorbou v šedesátých letech by skončilo naprostým fiaskem.

"When the storm clouds gather 'round you, and heavy rains descend / Just remember that death is not the end / And there's no one there to comfort you, with a helpin' hand to lend / Just remember that death is not the end" ("Death Is Not The End")

Hodnocení: 3/10
Palba alba (převážně z ilustartivních důvodů): Silvio (ram|wma), Death Is Not The End (ram|wma)

---

Oh Mercy (1989)
Kritika i fanoušci přijali "Oh Mercy" s nadšením. Těžko říct, jaký podíl na tom měl fakt, že to s Dylanem už už vypadalo na ručník, ale s odstupem času je třeba dodat, že se v rámci jeho diskografie jedná pouze o album lehce nadprůměrné, které oproti jeho tehdy aktuální tvorbě odlišovala hlavně spojitost, myšlenka a cíl. Šlo konečně o celek, který dokázal oslovit. Po hodně rozporuplném "Down In The Groove" přišel Dylan s výhradně autorským albem, které stálo za pozornost. A právě touto kolekcí deseti písniček - kdyby už nic jiného - dal hudebnímu světu naději, že onen génius jménem Bob Dylan není autorsky ještě zcela vyčerpán.

"Ring them bells for the blind and the deaf, / Ring them bells for all of us who are left, / Ring them bells for the chosen few / Who will judge the many when the game is through. / Ring them bells, for the time that flies, / For the child that cries / When innocence dies." ("Ring Them Bells")

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Ring Them Bells (ram|wma), Most Of The Time (ram|wma), Everything Is Broken (ram|wma)

---

Under The Red Sky (1990)
Zatímco seznam hostujících legend je více než rozsáhlý (George Harrison, Stevie Ray Vaughan, Elton John, Bruce Hornsby, Slash...), seznam skladeb, které by šlo zařadit alespoň mezi ty hodné pozornosti, je až překvapivě skromný. Ačkoli názor kritiky nebyl až takto jednostranný, Dylan se po tomto albu stahuje na dlouhou dobu do autorského ústraní. Zajímavostí je, že obě skladby, které desku vytahují k průměru ("Born In Time", "God Knows"), byly původně napsány na předchozí "Oh Mercy". Další z rozporuplných hudebních kroků Boba Dylana.

"You pressed me once, you pressed me twice, / You hang the flame, you'll pay the price, / Oh babe, that fire / Is still smokin'. / You were snow, you were rain / You were striped, you were plain, / Oh babe, truer words / Have not been spoken or broken." ("Born In Time")

Hodnocení: 5/10
Palba alba: Born In Time (ram|wma), God Knows (ram|wma), Under The Red Sky (ram|wma)

---

Good As I Been To You (1992)
Dylan byl ve slepé uličce a zvolil chladný útěk. Ale ne bezmyšlenkovitý, naopak řádně promyšlený. Vrátil se ke svým úplným počátkům, až k debutu, a stejně jako na počátku šedesátých let i o třicet let později se poklonil svým hudebním vzorům ve skromných akustických písních, které dokázal prošpikovat osobitým projevem. Dylan se navíc na albu prezentoval jako zralý muzikant, jeho kytarový projev je možná nejlepší za celou jeho hudební kariéru.

"Let us pause in life's pleasures and count its many tears / While we all sup sorrow with the poor. / There's a song that will linger forever in our ears, / Oh, hard times, come again no more." ("Hard Times", autor: Stephen C. Foster)

Hodnocení: 7/10
Palba alba: You're Gonna Quit Me (ram|wma), Frankie & Albert (ram|wma), Hard Times (ram|wma)

---

World Gone Wrong (1993)
Hned rok po předchozí desce "Good As I Been To You" přišel Dylan s jejím přímým pokračováním. Na "World Gone Wrong" navazuje přesně tam, kde na poslední desce skončil. Skromné vzpomínání na tradiční folkovou hudbu podává vlastním pohledem, vnáší do písní špetku mladého rozvášněného snílka, kterým v šedesátých letech byl, i kapku zralého a životem otlučeného básníka, jímž se postupem času stal... Básníka, který již vše řekl, a tak jen pokorně recituje verše, které dokáží potěšit jeho prochladlé srdce.

"The tempest may howl and the loud thunder roar / And gathering storms may arise, / But calm is my feeling, at rest is my soul, / The tears are all wiped from my eyes." ("Lone Pilgrim", autor: B. F. White, Adgar M. Pace)

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Blood In My Eyes (ram|wma), Lone Pilgrim (ram|wma), Stack A Lee (ram|wma)

---

Znovuzrozený génius
Dlouhých sedm let čekání na další autorské album Dylan vyplnil unplugged deskou, na které chtěl sice zahrát set tradičních folkových písní, ale byl nakonec nucen sestavit playlist v podobě "největších hitů". V roce 1997 se Dylan konečně vrátil s původním albem "Time Out Of My Mind", jež bylo přijato s nadšením, a to nejen u recenzentů a věrných fanoušků, ale vzbudilo také výraznou vlnu zájmu mezi mladou generací. Dylan za album získává cenu Grammy. Sám však nebyl se zvukem spokojen a rozhodl se, že v budoucnu se bude starat o produkci sám - činí tak později pod pseudonymem Jack Frost. Zřejmě závěrečné období jeho tvorby (poslední album své novodobé trilogie "Modern Times" několikrát označil za poslední) je srovnáváno s nejlepšími lety jeho tvorby. Po převážně baladických zpovědích na prvním albu nalezl Dylan útočiště v bluesových melodiích, které se valí kupředu se samozřejmostí protržené přehrady. Bob Dylan se v závěru (?) své hudební štace dokázal postavit sám sobě a v ringu se svými nejadorovanějšími deskami "Highway 61 Revisited" a "Blonde On Blonde" vydržet až do gongu posledního dvanáctého kola.

Time Out Of Mind (1997)
"Time Out Of My Mind" doslova odpálilo vlnu nadšení - Dylan byl zpátky, v plné polní a s tvůrčí slinou, kterou by za posledních třicet let sám ve své tvorbě těžko hledal. Deska je drsně střízlivá a životem protřelá v každém detailu, Dylan několikrát skloňuje svou rozmrzelost z lásky a na jazyku skromně převaluje naplněný pocit prázdnoty a procitnutí z růžového snu. Jednotlivé písničky jsou protkány tak silnou deziluzí, že když Dylan svým typickým cynickým projevem pronese neuvěřitelně upřímnou poctu zamilovanosti v písničce "Make You Feel My Love", zůstanete stát jak postřelení šípem samotného bůžka lásky.

"When the evening shadows and the stars appear / And there is no one there to dry your tears / I could hold you for a million years / To make you feel my love" ("Make You Feel My Love")

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Make You Feel My Love (ram|wma), Not Dark Yet (ram|wma), Highlands (ram|wma)

---

"Love And Theft" (2001)
Po úspěšném návratu Dylana čekal těžký úkol - dokázat, že nešlo o náhodu. Na ""Love And Theft"" si situaci lehce ulehčil tím, že neexperimentoval. A neměl ani důvod, našel si polohu, která mu zcela vyhovovala, a těžil z ní maximum. Pouze se na albu vyrovnal poměr mezi skromnými baladami a bluesovými výlety do své vlastní Země Nezemě. Dylan je sebejistý jak autorsky, tak svým projevem, z každého tónu je cítit znovu nabytá pohoda i nezkrotná vitalita, buldočí zaslepenost a odhodlání. Dylan nabídl nejen důkaz, ale v některých ohledech dokonce svůj předchozí počin předčil.

"Well I'm drivin' in the flats in a Cadillac car / The girls all say, "You're a worn out star" / My pockets are loaded and I'm spending every dime / How can you say you love someone else when you know it's me all the time?" ("Summer Days")

Hodnocení: 9/10
Palba alba: High Water (For Charley Patton), Po' Boy, Summer Days

---

Modern Times (2006)
Výjimečná tečka za výjimečnou hudební cestou. Dylan skládá bluesovou poklonu všem velkým hudebním mistrům - místy jako by vás na rozvátých tónech alba "Modern Times" přenesl do Blueberry Hill, kde jednu středu v měsíci vystupuje živoucí ikona Chucka Berryho. Z desky je cítit smutek i radost, zloba i usmíření, únava i chuť jít dál, kocovina i povznášející alkoholové opojení... upřímná radost ze života, ruka podaná osudu. Odvaha, kterou potřebujete, až dojdete nakonec cesty - to abyste se otočili a mohli se podívat zpátky na to, co jste v životě dokázali. A lidí, kteří by se mohli dívat tak daleko jako Dylan, není mnoho.

"I picked up a rose and it poked through my clothes / I followed the winding stream / I heard the deafening noise, I felt transient joys / I know they're not what they seem / In this earthly domain, full of disappointment and pain / You'll never see me frown / I owe my heart to you, and that's sayin' it true / And I'll be with you when the deal goes down" ("When The Deal Goes Down")

Hodnocení: 10/10
Palba alba: Spirit On The Water, When The Deal Goes Down, Someday Baby

Konec...?

---

"Ain't talkin', just walkin' / Up the road around the bend / Heart burnin', still yearnin'
In the last outback, at the world's end"