Převážně instrumentální projekt Oxyd se v pauze hlavního tažení Disharmony vrací na scénu. Tentokráte v odlehčeném módu, přesto je opět cítit oním zadumaným a ponurým nádechem - to je skoro poznávací znamení této dvojice (Ryby a Lord Sauron). Po niterně depresivním "Mysterious Places Of The Dead Souls" se na třetím počinu vydali bádat směrem k transformacím několika různých zvukových poloh. Vše je postavené na propletenci nálad, ve kterých se tentokráte objevuje zcela nový prvek - zamaskovaná naděje.

Už je to řádka let, co jsem napsal krátkou povídku "Uwwagga! Uwaagaa!", tehdy jsem v příběhu z daleké budoucnosti rozvinul ideu, že technologie umožňovaly transformace buněk a dokonalé využití struktury DNA. Hlavní hrdina během archeologické výpravy objevil notebook, ve kterém byla uložena podobná studie a pokusil se takto propočtenou myšlenku vzkřísit, tímto zásahem se svým teamem zpětně vrátili život na planetu. Pro někoho to možná byla sci-fi slátanina, ale mně zpětně vyplavala na povrch při poslechu desky "Larva"; byl by to pro ni velmi dobrý soundtrack.

Darkambientní základ byl zachován, rozvinula se úroveň industriálního experimentování a nově promlouvá vliv idm. "Larva" je scénické zpracování příběhu, během něhož se ve vašich myšlenkách rozpoutává vlastní imaginace nenapsaného filmového scénáře. Oxyd důmyslně pracují s rytmy a podstatnou úlohu mají klavírní linky, které společně se samply a chorály rozmělňují temné odstíny. Sauron a Ryby jsou zkušení hráči a s takto lapenou zvukovou hmotou umějí zaujmout a vtáhnout do děje. Chladnou mašinérii tu střídá naděje v dobrý finiš, záchranu, která je v závěru přerušena tesknou hymnou "Sculptures", ta zanechá šanci pro vzpomínku na melancholické ladění instrumentací z "Twin Peaks".

"Larva" má blíže k debutu "Deep Core", ale Oxyd se od té doby posunuli ve svém vnímání dále. Jejich nový materiál má hutnější strukturu a vícero tváří. Najdete tu transformované ozvěny od imaginárních civilizací a dočkáte se atmosférických vibrací.