Pass se pohybují na hudební scéně více méně devět let. Mají za sebou množství samostatných koncertů i poměrně úspěšných vystoupení na festivalech. V loňském roce si vyzkoušeli spolupráci s divadlem, od té doby už složili hudbu k několika zlínským představením.

Nyní přicházejí s novou nahrávkou a jedenácti zbrusu novými písničkami, které jsou překvapivě svižné i odlehčené. "Někde jinde" si zbytečně nedělá větší ambice. Čiší z něj ale radost poměrně šikovných, sympaticky skromných muzikantů, kteří chtěli využít příležitost zaznamenat svoje nadšení ze společné tvorby.

Nečekejte bůhvíjaké hudební nápady, kapela umí hrát, ale evidentně nemá zapotřebí vymýšlet experimenty; stačí, že poslední dobou přitvrdila. Tuhle nenápaditost však dohánějí hezké a vesměs konejšivé texty. Autorem většiny z nich je zpěvák a kytarista Kamil Hric, skupina však sáhla i po Dědečkových či Kainarových básních. Některé verše jsou opravdu jímavé, milé a hlavně neuvěřitelně výstižné. Jsou především o vztazích a kapela dokáže tohle krásné a zároveň bolestivé téma vykreslit nečekaně citlivě i velice přívětivě a současně si udržet veselý nadhled. Svou náladou může deska občas připomínat Mňágu a Žďorp. O co méně jsou potom Pass v porovnání s valmezákama hraví, o to více jsou v důsledku laskaví.

Šestičlenný soubor ze Zlína vás ničím speciálním nezaujme. Nejste-li ale zrovna v nejlepším rozpoložení, zkuste je použít jako nevtíravý a vlídný balzám na chmury.