Shakira svým úspěšným vpádem na anglofonní trh v roce 2001 potvrdila jednu věc - že má talent. Jižní Amerika to věděla už dávno, ale prorazit i na druhé straně rovníku není úplně samozřejmostí. Vyprávět by mohl bezpočet hvězd latinskoamerického hudebního nebe. A uspokojit následně obě své fanouškovské základny je problém téměř neřešitelný. Zvláště proto, že se na obou polovinách zeměkoule prezentovala Shakira zcela odlišným způsobem. Přesto se řešení našlo. Vydala jedno album pro latinskoamerický trh a druhé pro trh anglofonní. A obě stála za pozornost. Teď přichází s DVDčkem, které zachycuje rok starý koncert z její koncertní šňůry "Oral Fixation Tour", které však obě tato alba ani nespojuje, ani z nich nevybírá to nejlepší, a ani se nesnaží obě jejich roviny protnout. Dokazuje jen to, že Shakiru hudba zatraceně baví a že to zároveň může bavit i diváka.

Jistě, když vás Miami, ve kterém se zaznamenaný koncert 9. prosince loňského roku odehrál, přivítá kýčovitým poletováním kapesních světlušek, které každý divák před koncertem dostal zadarmo u vstupu, honí se vám hlavou první obláčky pochybností a začínáte skloňovat přídavná jména prvoplánovitý, umělý a nudný. Ale v momentě, kdy na pódium vběhne blonďatá kolumbijská bosorka - naboso a s úsměvem, který byste v učebnicích zásad zdvořilého chování hledali jen těžko - zdá se vám najednou všechno zcela upřímné. Jako ona sama. Shakira na pódiu neustále komunikuje s ostatními muzikanty, ať už verbálně či hlubokými pohledy do očí, což vyvolává dojem jedinečnosti a neopakovatelnosti, nechává publikum zpívat, pobízí ho, formuje si ho dle svých představ. To ji na oplátku odměňuje svou pozorností a okamžitou odezvou. Když jako host přijde Alejandro Sanz či Wyclef Jean, mezi nimi a Shakirou to jiskří tak, jako mezi Basingerovou a Rourkem v jedné dávné filmové klasice. Režisér Nick Wickham má smysl pro dynamický střih a sexy Shakiřin zadeček, čímž celé vystoupení získává na spádu, je elektrizující a... jo, sexy.

Co už ale Wickham úplně nezvládl, je hudební složka. Ona totiž hudba Shakiry není prostoduchým popem, ale je nabitá nápady a hudebními výkony, které stojí za pozornost. Jsou samozřejmě na pozadí vlnící se blondýny, uši je slyší, ale oči po nich na tomto DVDčku budou pátrat marně. Chce se říct one-woman-show. Škoda. Shakiřina kapela by si zasloužila více pozornosti než jen onu oficiální představovačku v průběhu setu. Vzhledem k tomu, že Shakira na koncertu hodně povídá, a navíc většinou ve své rodné španělštině, zamrzí také nepřítomnost titulků (chtít české by bylo moc, ale aspoň ty anglické by být mohly). Z toho je jasné, že otitulkování bonusů (ty jsou již v angličtině) se také nekoná.

Bonusy? Tradiční fotogalerie, jeden videoklip, dva obrazové záznamy z koncertu a dva dokumenty. V jednom se dozvíte, že Shakira. Za bonus lze považovat i přiložené audio CD, které obsahuje jakýsi hodně skromný výtah z koncertu. Šest písniček - třetinu z celého vystoupení. Žádná diskografie, žádné titulky. Nevím, jestli šlo o lenivost nebo o know-how (vyjde to před Vánocemi, takže si to stejně lidi koupí tak jako tak), ale je velká škoda, že tahle výjimečná show, kterou Shakira do Miami (a nejen tam) přivezla, nedostala pořádnou omáčku okolo. Krom výborného zvuku (Dolby Digital 5.1 Surround, ale i slušné LPCM stereo) nenabízí vůbec žádný nadstandard, na který si dnešní rozmazlovaný hudební fanoušek už tak nějak přivykl. Ale víckrát než jednou budete koukat stejně jenom na ten koncert, takže vem to ďas.