Poslední. Tenkrát to byly poslední Folkové prázdniny na nádvoří. Poslední Folkové prázdniny, které měly dobrou úroveň. Poslední Folkové prázdniny, na kterých byl Glen Hansard a poslední, na kterých jsem byl já. Dělám si legraci - nic z toho nebylo úplně naposled (asi vyjma Glena), přesto se o jednadvacátém ročníku náměšťského festivalu dalo mluvit z určitého pohledu jako o zlomovém. Na nádvoří se ukázali Huun-Huur-Tu, Dobet Gnahoré nebo Eliza Carthy, hvězdy svých žánrů. Tihle i další našli místo na kompilaci "Vokály, hlasy, zpívání", která je už tradiční vzpomínkou na ono léto, tentokráte s letopočtem 2006.

Jde o vzpomínkou pestrou, byť poněkud vybledlou a matnou. Ač se to ze začátku nezdá. Autoři výběru se drží osvědčeného scénáře, kdy každého interpreta, který prošel sítem, představují dvěma písněmi. Do Anne Martin & Ingrid Henderson. Tady končí sranda a začíná úderka. Nebudu zbytečně pateticky agresivní, ve věku, kdy bych si ulítával na vyslovování opeřence jako "suavíček", prostě ještě nejsem. Ovšem připojit ke dvojici písní Hudecké úderky ještě dvě, v nichž tuto doplnil Jaromír Nečas, je dramaturgická podpásovka. Při vší úctě, která sálala z okolí širého k pěvci tomuto, nemohu říci jiného než "Ne".

Zbytečně se patlu v negativech a zastírám fakt, že cédéčko je především vzpomínkou milou. Takže dvě další hlavní připomínky už jen stručně: malinko pokulhává master (ale co už, jde o živák, ne?) a album je dost dlouhé (jak by mu prospělo zastoupit každého interpreta jen jednou skladbou!). Přesto 21. ročník Folkových prázdnin reprezentuje album "Vokály, hlasy, zpívání" dobře. Za zmínku stojí dvě různé tváře Katky Garcíi, výrazově silná Joanna Slowinska a všechny tři vrcholky z prvního odstavce. Zkrátka dobrý rok to tenkrát byl, (i) když to bylo naposled...