Je konec listopadu, odpoledne, na Brno se snáší tma. V hokejové hale Rondo právě probíhá zvuková zkouška Chinaski, kapely, která je na turné ke své nové desce "07" a která v moravské metropoli odehraje večer další koncert . V úzké chodbě, kterou jinak procházejí hráči Komety na led, mě čeká manažerka a po chvíli přichází i bubeník Grohman. "Pavel," prohodí a podá mi ruku. Za chvíli mizíme v jedné z hokejových šaten a rozhovor může začít. Přestože se textař a jeden ze zakládajících členů chová mile a sympaticky, je zřejmé, že poskytuje rozhovor musicserveru. Letní článek "Jsou Chinaski za dementa?" totiž vnímá s nadhledem, ale je viditelné, že se s ním dodnes moc nesmířil.

Turné je v půlce - jak si ho užíváte?

Užíváme si ho. Je to naše třetí velké turné po halách a dá se říct, že v něm zúročujeme zkušenosti z těch prvních dvou. Chodí na nás dost lidí, z čehož máme velkou radost. Konkurence je totiž veliká, společně s námi vyjelo na šňůru asi dvanáct skupin.

Vezete s sebou velkou interaktivní scénu. Jak to vzniklo a o co jde? Fandíte těmto moderním formám komunikace?

Scéna je bluetooth interaktivní, což znamená, že přes bluetooth můžeš ze svého telefonu poslat na projekční plochy třeba fotku, video nebo si stáhnout například vyzvánění. Ještě jsem neslyšel, že by něco podobného nějaká kapela realizovala a mám radost, že to funguje - ty videa nebo fotky, co jsou na turné k vidění, jsou občas opravdu vtipný. Jinak vychytávek je na turné víc, třeba na našich stránkách můžeš během koncertu sledovat on-line přenos částí koncertu, jdou tam i streamovat dokumenty z minulých turné atd. Prostě jsme rádi, že ty možnosti jsou a snažíme se je využít.

Turné jedete k nové desce "07". Když se podíváme do recenzí, ve většině je album rozděleno na tři části: Dvě třetiny mají být dobré a jedna třetina, ta prostřední, má být nudná a bez nápadu. Co ty na to?

Nemyslím si, že by to byla vata. Na nové album jsme vybírali asi ze čtyřiceti písniček a myslím, že jsme vybrali dobře. Co se týče těch klidnějších songů, myslím si, že to k nám patří. Když budeme uvažovat balady jako žánr, patříme v něm k nejlepším u nás. Já ale zpochybňuju funkci hudební recenze, kór v dnešní době. Když pominu, že deska často unikne na net ještě než vůbec vyjde, je strašně jednoduché si na stránkách kapely poslechnout ukázky a udělat si svůj obrázek. Vždycky to bude o názoru člověka, o tom, jak mu co sedne. Je jasné, že pokud bude recenzent fanoušek Daniela Landy, že mu naše desky nesednou. Ale já četl i recenzi, kde recenzent ty naše pomalejší věci pochválil, třeba kvůli textům.

Zůstaňme ještě u kritiky. Další věcí, kterou vám tu a tam někdo vytkne je, že hudba Chinaski je banálně jednoduchá...

To má být jednoduché. Chinaski jsou kapela, která hraje pro publikum a chce, aby se publikum především bavilo. Nemáme v úmyslu dělat nějakou složitou hudbu. To samozřejmě také jde, jsou takové kapely, které kašlou na posluchače. Hrají si svoji složitou muziku a myslí si, že čím to bude složitější a nepřístupnější, tím to bude lepší. Ale my tenhle model prostě nejsme. Koneckonců je to dáno i skupinami, který nás ovlivnily nebo který posloucháme. Kdybys vlezl do mého auta, viděl bys, že tam mám také v podstatě jednoduchou hudbu.

Co bych tam našel?

No, v jednom autě Orson, Maroon 5 a Kaiser Chiefs, ve druhém Robbieho Williamse.

Do rozhovoru se na chvíli vloží František Táborský: Když se podíváš do minulosti, všechny písničky, co přežily, jsou v podstatě jednoduché. Nikdo si nebude zpívat nějakou složitou melodii. Potom je druhá věc, jestli jsou ty písně natolik jednoduché, až jsou stupidní. Ale ty skutečné hity mívají opravdu většinou jenom pár akordů.

OK. Poslední téma ke kritice: Chinaski hrají pořád to samé.

Takhle bych to neřekl. My jsme doposud vydali sedm alb, což je nějakých sto písniček. A to už je dostatečně velký vzorek k tomu, aby člověk přišel na to, jak to děláme. Chci tím říct, že na tak širokém vzorku už jde vysledovat nějaký náš rukopis a náš styl skládání. A takhle to má podle mě každá kapela. Uvidíš, že jak budou Kaiser Chiefs dělat sedmou desku, najde se určitě také nějaký chytrák, který řekne, že dělají pořád totéž. Je to argument, na který sice nejde vůbec nic říct, ale je to tak jak říkám. Ostatně bych také mohl říct, že vy na musicserveru píšete také pořád o tom samém a také bys mi to asi nevyvrátil. Ale zkusit to můžeš.

To ne. Raděj mi pověz, jak to děláte, že každý váš singl zbourá žebříčky hitparád. Máte doma v šuplíku nějaké písemné rozbory, jak má vypadat hit?

Neexistuje žádný recept, podle kterého bys uvařil hit. Podle mě je to tím, že písničky jsou, jak jsi řekl, jednoduché a že jsou ze života. Lidé se v nich mohou najít a zjistit, že to, o čem je písnička, si třeba sami prožili.

Už byla nějaká odezva na song "Slovní pyrotechnika" ze strany sociální demokracie?

Reagoval přímo sám pan inženýr Paroubek, který si podle všeho myslí, že jsme teenageři. Řekl něco v tom smyslu, že jsme mladí hoši, kteří snad jednou dostanou rozum. Tak to mě pobavilo. A pak o tom psal musicserver, konkrétně Luboš Kreč, že je to veršovánka udělaná kvůli reklamě. Navíc v době, kdy ta písnička nebyla nikde ke slyšení, psal to jen na základě toho článku v MF Dnes. Tak nevím. Udělal by to sám líp?

To nevím. Psal to v názorové rubrice.

No ale neměl pravdu. Přece si nikdo nemůže myslet, že bychom udělali něco pro reklamu a aniž bychom to tak cítili. Každý hudební publicista musí vědět, že když se chystáš točit desku, musíš mít rok předtím nějaký materiál, se kterým pak pracuješ. A že bychom pracovali vypočítavě celý rok tady s tímhle jako reklamou? To je přece nesmysl. Na musicserveru při nějaké příležitosti vyvěsíte bannery a máte vystaráno. Příprava desky je ale dlouhodobější proces. Navíc si nemyslím, že by to byla nějaká veršovánka. Ono udělat politicky angažovanou písničku tak, aby to byly Chinaski, není zas až tak snadný úkol. A podle mě se nám to podařilo udělat elegantně. Vydržíš tady do koncertu?

Vydržím.

Tak uvidíš, jak na to lidé reagují. Myslím, že hodně si jich o naší politické reprezentaci myslí to, co my.

Jiná píseň na albu - "Sonet 147" - je zhudebněný text od Wiliama Shakespeara, je to váš oblíbený autor?

Je to Michalův oblíbený autor. Hrál v mnoha jeho hrách, v libereckém divadle dokonce Romea. Sonety má rád od doby, kdy je hráli v divadle Labyrint, to je myslím dnes Švandovo divadlo. Mně se líbí, že ačkoli je to Shakespeare, tak to z desky neční a zní to pořád jako Chinaski.

Pokud mám dobré informace, po vypípaném singlu "Zadarmo" právě do rádií nasazujete nový singl "Vakuum"...

Ano, je to titulní skladba k filmu "Chyťte doktora", kde hraje Michal Malátný. Klasická Chinaski balada, navíc v dokonalém studiovém zpracování, včetně hostujícího Petra Maláska a Českého národního symfonického orchestru.

Je také ze života?

Určitě!

Takže asi další budoucí hit. Řešili jsme, jestli ta holka v písničce je prostitutka, nebo není? Je tam pasáž: "Je jedno, co víš / tím spíš s kým spíš / cena je stanovená".

Tak tenhle kus textu napsal zrovna Michal, takže by ti to musel říct on. A on nerad k textům něco vysvětluje.

Co budete dělat až turné skončí?

Z koncertů v Praze a Liberci bychom chtěli natočit záznam a příští rok na podzim ho vydat na cédéčku a dévédéčku. Do té doby budeme samozřejmě koncertovat, v lednu jedeme do Londýna, u únoru a březnu nás čeká slovenské turné s Desmod a v květnu na tři týdny Amerika. V jednání je dokonce Austrálie.

Jeden speciální koncert máte už za sebou - letos jste hráli českým vojákům v kosovské Prištině. Jaké to bylo?

Byl to jeden z nejemotivnějších zážitků, které s kapelou máme. Přiletěli jsme tam vojenským speciálem, na základnu jsme jeli v ozbrojeném konvoji a hráli českým a slovenským vojákům, kteří zrovna nebyli ve službě. Na našich stránkách je z toho sestříhané video. Zajímavé to bylo i v tom, že ještě nikdy jsme neměli v publiku samé chlapy. (smích) Většinou to bývá spíš obráceně. A chvílemi mrazilo v zádech, když třeba ten dav s námi zpíval "nic není jako dřív". Nebo na konci "Tabáčku", kdy je tam ta věta nedořečená, dozpívali vojáci hromadně "život je návykovej a někdy... zabíjí". Jo, šel z toho mráz po zádech.