Ewa Farna - je jí čtrnáct, neskládá si sama hudbu, stojí za ní producentský tým a tím pádem ji drtivá většina posluchačů zařadí do škatulky normálně neposlouchatelný umělý produkt pro děti a náctileté. Zpěvačka sama nemá tendenci toto vyvracet, ovšem styl, v jakém pojala křest své druhé desky, byl v ostrém rozporu s tímto obrazem. Celou akci umístila do klubu, kam normálně její vrstevníci nezavítají; Lucerna Music Bar přeci jen obvykle patří o něco starším. Pravda, koncert začínal o hodinu dřív než normálně (tedy v osm hodin), ale i tak to bylo pro cílovou skupinu Ewy Farne poněkud pozdě (zvlášť pro děti, jejichž rodiče vyznávají heslo: večerníček, vyčůrat, pomodlit a spát). Co je ale nejdůležitější - celý křest Ewa pojednala jako zcela regulérní koncert, a to dokonce jako vůbec první v Praze.

Ve chvíli, kdy jsem dorazil do sálu, už bylo pódium zcela obležené dětmi, či možná spíše dívkami v průměrném věku přibližně deset let, za kterými pak postávaly o něco starší už náctileté slečny. Mezi nimi a rodiči těch opravdu nejmladších zela prázdnota, která do konce koncertu nevymizela. Další sortou návštěvníků byli kolegové novináři a páni fotografové, jak to tak na křtech chodí. I přes ojedinělou snahu jedné z holčiček si ve stylu Tokio Hotel vypištet Ewu Farnou na pódium ještě před osmou hodinou, hlavní aktérka nastoupila na scénu až s obligátním čtvrthodinovým zpožděním.

Dovezla si s sebou čtyřčlennou doprovodnou kapelu ve složení dvě kytary, basa a bicí a hned od počátku, kdy hráli především věci z první desky, se do toho opřeli pěkně zhurta. Průšvih byl v tom, že zvukař, zřejmě ve snaze udělat z Ewy Farne doslova a do písmene rockovou zpěvačku, právě tyto starší věci totálně přezvučil, takže člověk kloudně neslyšel ani kytary ani zpěv. O tom, že to jde daleko, daleko líp se mohli návštěvníci přesvědčit například v akustickém setu, jenž se dostal na pořad večera někdy v jeho půlce, nebo ve chvíli, kdy zněly nové věci.

Dopředou avizovanou kmotrou nové desky "Ticho" byla Lucie Bílá a aby nepřišla jen vycintat nějaké to šampaňské na CD, střihla si před aktem samotným ještě duet s Ewou, a to jeden ze svých nejslavnějších hitů "Láska je láska". Bylo by nefér nezmínit, že Ewa byla Bílé v téhle písničce rovnocennou partnerkou. Však taky celá zářila, podobně jako rovnátka v její puse. Křest jako takový proběhl v rozsahu nezbytně nutném a bylo zřejmé, že Ewa Farna nechce dát všudypřítomnému bulváru sebemenší záminku k nějakým pomluvám. Skleničku s kapkou sektu sice držela nějaký čas poslušně v ruce, ale na úspěch desky si nakonec připíjela pouze vodou. Koncert pokračoval dál a hlavní protagonistka začala představovat především novinku.

Nevím, jestli to je pro fanoušky špatná či dobrá zpráva, nicméně podle prvního dojmu se zdá, že Ewa Farna z konce roku 2007 znatelně přitvrdila. V nových věcech se míchal rock s popem, rokenrolem a místy dokonce s punkovými rytmy. Sledujete-li ji naživo, po chvíli zjistíte, že projevem a třeba i v interakci s kapelou rozhodně nepůsobí jako teprve čtrnáctiletá a ony zvěsti o "dospělejší" zpěvačce, které jdou z vydavatelství, přeci jenom mají něco do sebe. I když to ještě ve svých letech neumí tolik rozbalit, víc se odvázat a je na ní patrná lehká nejistota pramenící z krátké koncertní zkušenosti, její výkon byl přesto velmi energický. Ewa se totiž mohla opírat o slušnou kapelu. Písničky sázela jednu za druhou bez nějakých dlouhých vsuvek a proslovů. Koncert, během něhož zaznělo bezmála dvacet písniček, tak získal velmi slušný spád a závěrečné singlovky "Měls mě vůbec rád" a "Ticho" potvrdily i živě svoji hitovost, když do víru koncertu vtáhly i do té doby spíše přihlížející rodiče.

Bez mučení se přiznávám, že koncert Ewy Farne byl pro mě velkým překvapením. Její debut se mi sice líbil, ale naživo jsem čekal v podstatě něco jako divadlo pro děti. Farna tímto koncertem ale jasně dokázala, že muziku bere naprosto vážně, je soustředěná především na ni a na svůj věk se opravdu prezentovala spíš jako dospělá zpěvačka, která nepotřebuje nějakou show k tomu, aby zabavila lidi. Celou hodinu a půl odzpívala s přehledem, stylem a bez nějakých sponzorských vsuvek či podobně. Ewu Farnou ještě chvíli budeme moct házet do zmíněné škatulky pro teens, ale přijde doba, kdy doroste do velikosti Anny K nebo Báry Basikové. Dovolím si odvážně tvrdit, že by se v naprostém klidu už nyní tímto mohla klidně prezentovat na některém z letních festivalů, tedy za předpokladu, že by lidi odhodili předsudky.

Setlist koncertu:
Blíž ke hvězdám
Víkend
Zavři oči
Kočka na rozpálený střeše
Láska je láska (s Lucií Bílou)
Ticho
Z bláta do louže
Ponorka
Zapadlej krám
La la laj
Tenkrát
Přátelství
Případ ztracenej
Zámek ze szkla
Nemám na vybranou
Něco nám přejte
Směj se
Měls mě vůbec rád

Přídavek
Ticho

Ewa Farna, Lucerna Music Bar, Praha, 2.10.2007