Když Led Zeppelin oznámili, že v listopadu uspořádají charitativní vystoupení v Londýně, rozpoutala se kolem toho pořádná mela. Doslova miliony lidí projevili o vstupenky zájem, vidět trio Robert Plant, Jimmy Page a John Paul Jones, které doplní ještě Jason Bonham, syn zemřelého bubeníka kapely, ale bude moct jen několik tisíc z nich.

Zářný let olověného zeppelínu byl ale od počátku provázen obrovským zájmem. A také úspěchem. Kapela neměla zapotřebí se nikterak výrazně podbízet (což dokazují bezejmenná počáteční alba), ohromné množství posluchačů si podmanili především energickými koncerty, které vyvolávaly exploze nadšení. Ostatně jak řekl Robert Plant: "Existuje jen jeden způsob, jak může kapela existovat - na podiu." Nicméně většinu jejich nezměrné energie, velkolepé aranže i nezaměnitelnou fúzi blues a rocku se jim podařilo stejně dobře vměstnat i na devět řadových alb. Přes negativní reakce hudebních kritiků, kteří nebyli Led Zeppelin vždy nakloněni, patří jejich alba k tomu nejlepšímu, co v rockové historii vzniklo.

---

Led Zeppelin I. (1968)
Už když se kapela poprvé sešla, zajiskřilo to a chemie okamžitě zafungovala. Netrvalo dlouho a skupina se, plna nápadů, očekávání i nadšení, odvážně vrhla do natáčení debutu. Album produkoval sám Jimmy Page a byla to doslova rychlovka, celý akt trval necelé dva týdny, resp. asi třicet hodin čistého času ve studiu. Ačkoliv to byl trochu risk, kapela dostála svému reklamnímu sloganu: Led Zeppelin - jediný způsob jak létat a záhy vylétla na samý vrchol, kde se zdržela opravdu dlouho. Bezejmenné album s nápaditým obalem s troskotající vzducholodí Hindenburg se nese převážně v duchu blues-rocku okořeněného nejrůznějšími příměsemi a poháněného elektrizující silou, která si podrobí každého. Raritou v historii kapely je pak doprovodný vokál Jimmyho Page ve vypalovačce "Communication Breakdown". Album otevřelo LZ dveře do zámoří, kde byli přijati s ještě větším nadšením než doma.

Hodnocení: 10/10
Palba alba: Babe I'm Gonna Leave You, Communication Breakdown, You Shook Me, Good Times Bad Times

---

Led Zeppelin II. (1969)
Kvalitu souboru prověří až další tvorba, Led Zeppelin se podařilo na úspěšný debut navázat ještě úspěšněji. Přestože byli věčně v jednom kole, ať už na turné či na divokých večírcích, tvůrčí přetlak na sebe nenechal dlouho čekat. Zapůsobil ovšem i nátlak vydavatelské společnosti Atlantic Records. Po hotelových pokojích dala skupina dohromady dalších devět písniček a ve volných chvílích nahrávala. Ačkoli tentokrát nešlo všechno tak rychle jako u debutu, rok od první desky už kralovala britským i americkým žebříčkům dvojka Zeppelinů. V hitparádách se deska udržela třiasedmdesát týdnů. Dá se říci, že na dvojce ještě přitvrdili a dodali význam označení hardrock. Bonhamovo zničující sólo v písničce "Moby Dick" je legendární, důrazný otvírák "Whole Lotta Love" se stal na celou dekádu sedmdesátých let znělkou pořadu "Top Of The Pops" a později byl v zámoří vydán jako jediný singl kapely, ovšem bez jejího vědomí. V Británii singl vyšel až v roce 1997.

Hodnocení: 10/10
Palba alba: Whole Lotta Love, Moby Dick, Ramble On, Livin'Lovin'Maid (She's Just The Woman)

---

Led Zeppelin III. (1970)
Trojka přinesla opět trochu zjemnění, je převážně akusticky laděná a inspirovaná anglickým folkem. Její nahrávání probíhalo v podstatně větší pohodě, což je znát i na výsledku. Některé nové písničky vznikaly především v Jižním Walesu, v horské chatě pojmenované Bron-Y-Aur, kde strávili společně několik dnů Page s Plantem. Zatímco dříve hrál hlavní skladatelskou úlohu Page, tentokrát se jí chopil právě Plant. Celkově se formace vrhla do většího experimentování, ať už je to banjo v "Gallows Pole" nebo smyčce ve "Friends".

Hodnocení: 9/10
Palba alba: Since I've Been Loving You, Tangerine, That's The Way

---

Led Zeppelin IV. (1971)
Až bezejmenná čtyřka vynesla skupina na nejvyšší místa. Je známá jako "Four Symbols", podle čtyř metafyzických symbolů na obalu, které si členové přivlastnili. Rozhodli se totiž vydat album navzdory nevoli vydavatelství bez názvu interpreta. Prohloubila se tak ještě debata o okultismu okolo LZ, kterou Page přiživoval svou zálibou v tajných vědách a obdivem k Aleisteru Crowleymu. Především však čtyřka přinesla jednu z nejslavnějších písniček všech dob, osmiminutovou romantickou rockovou baladu "Stairway To Heaven", která zaujme svou snovostí a gradací. Její text složil Plant improvizovaně a Page to přimělo k rozhodnutí přenechat texty už jen jemu. V sedmdesátých letech byla i přes svou délku nejhranější skladbou v radiích, tedy především těch amerických. K nejhranějším patří i úvodní kytarový riff, v sedmdesátkách dokonce platili pokutu pět liber ti, kteří si jej v obchodech zkoušeli na kytaru. Navzdory všemu se album nikdy neprobojovalo až na čelo amerického žebříčku, dosáhlo "jen" na druhou příčku.

Hodnocení: 10/10
Palba alba: Black Dog, Rock And Roll, Stairway To Heaven, Mountain Hop

---

Houses Of The Holy (1973)
Páté album jako první neslo název, nicméně jméno kapely na obalu opět chybělo. Poprvé byl interval mezi ním a předchozí deskou delší než rok, za což mohlo také to, že se kapela nedokázala dohodnout na obalu. S výrazně zvýšeným sebevědomím se na "Houses Of The Holy" Zepellini rozhodli ukázat světu, že se jejich hudba vyvíjí. Výsledkem jsou mimo jiné propracovanější kompozice. Na nové album byli náležitě pyšní: v žebříčcích rychle šplhalo nahoru až na první příčku. Kýžené uznání ze strany médií se však stále nedostavilo.

Hodnocení: 9/10
Palba alba: The Song Remains The Same, No Quater, D'Yer Maker

---

Physical Graffiti (1975)
V roce 1974 kapela založila po vypršení pětiletého kontraktu s Atlantic Records vlastní nahrávací společnost Swan Song se záměrem podporovat jiné muzikanty (například Bad Company či Pretty Things). U Swan Songu vyšly pochopitelně i následující desky Led Zeppelin, prubířským kamenem bylo v roce 1975 dvojalbum "Physical Graffiti". Hned první den po vydání získalo zlatou a platinovou desku. Ve skupině panovala velká spokojenost, Plant dokonce o několik let později prohlásil, že pokud by se rád chlubil s něčím, na čem se podepsal, bude to právě tahle nahrávka. Album je poměrně různorodé, jednou z nejsilnějších písní je bezesporu "Kashmir" - inspirovaný dalekým orientem, který vlastně předznamenal, jakým směrem se bude tvorba členů jednou ubírat. Po vydání desky stoupl prodej i starších alb Led Zeppelin a všech šest desek se najednou ocitlo v Top 200 Billboardu, což se do té doby nikomu nepodařilo. Dokonce se dočkali i relativně pochvalných kritik.

Hodnocení: 10/10
Palba alba: Kashmir, Ten Years Gone, Trampled Underfoot, Down By The Seaside

---

Presence (1976)
Přípravy sedmého alba byly poznamenány Plantovou vážnou autonehodou, při které si pochroumal nohu. Dalším problémem byly vysoké daně, které muzikanty přiměly odejít z rodné Anglie; ostatně pocity vyhoštěnců jsou na albu dost patrné. Výsledku nepomohla ani vzrůstající závislost na tvrdých drogách, stejně tak i časová tíseň během nahrávání - album vzniklo za tři týdny, Zeppelini museli totiž vyklidit mnichovské studio pro Rolling Stones. Problémy byly i s obalem a názvem (původně se nahrávka měla jmenovat "Obelisk"), což dokonce výrazně posunulo datum vydání. Přestože je dnes "Presence" po právu hodnoceno jako nejslabší album kapely, získalo platinovou desku již na základě objednávek.

Hodnocení: 7/10
Palba alba: Achilles Last Stand Nobody's Fault But Mine, Tea For One

---

The Song Remains The Same (1976)
Vzrůstající sebevědomí a domýšlivost s sebou přinesly v sedmdesátém třetím nápad na natočení filmu o kapele. Snímek měl jednak zachycovat skupinu v reálném kolotoči hudebního byznysu, jednak ukazovat jednotlivé členy jako osobnosti. A tak začal vznikat "The Song Remains The Same", největší propadák z nápadů Led Zeppelin, amatérský film za vysoké náklady, který nevěděl, koho přesně má oslovit. Po komplikacích se film podařilo dokončit až v roce 1976, kdy už publikum nebylo naladěno na hippie snovost, kterou snímek přímo vyzařoval. Na nejistém výsledku se podepsal i relativní nezájem kapely spolupracovat a celkově jejich vytrácející se zájem. Přesto každý něco málo přinesl: Plant nechal promluvit svou romantickou duši a zahrál si na rytíře, Page se samozřejmě inspiroval okultismem a ztvárnil postavu záhadného staříka z obalu "Four Symbols", mafián Bonham demonstroval svou zálibu v drahých autech, Jones se ukázal jako klidný rodinný typ. K filmu vyšel i dvoualbový soundtrack – nic víc než výběr písniček, které kapela použila ve snímku. Nicméně, po pár dnech se stal soundtrack platinovým.

Hodnocení: 8/10

---

In Through The Out Door (1979)
Poměrně dlouhá tříletá prodleva mezi "Presence" a "In Through The Out Door" byla zaviněna mimo jiné další tragédií Roberta Planta, nějaký čas se vzpamatovával ze smrti svého syna Karaca. Jeho památce pak věnoval písničku "All My Love", na které zpívá vůbec nejprocítěněji a nejdojemněji. Osmé řadové album bylo motivováno hlavně škarohlídy, kteří prorokovali konec kapely. Led Zeppelin se však rozhodli vrátit v plné parádě, což se jim povedlo. I když nové album nedosahovalo takových kvalit jako ta první, fanoušci byli doslova nadšeni. Opět se strhla vlna popularity a tentokrát se v Top 200 Billboardu ocitlo naráz všech devět desek. Zeppelini chtěli opět dokázat, že si je jejich příznivci najdou, aniž by obal desky vykřikoval do světa název kapely. "In Through The Out Door" tedy vyšlo se šesti různými fotografiemi na obalu a dokonce v papírovém sáčku.

Hodnocení: 8/10
Palba alba: All My Love, In The Evening

---

Coda (1982)
Album "Coda" vlastně nelze přímo zařadit mezi řadovky kapely, která se po smrti Johna Bonhama rozhodla ukončit svou existenci. "Coda" je takovým půlhodinovým posmrtným výkřikem, který měl zahnat žal a ukojit zklamané fanoušky. Je to především dítě Jimmyho Page, který si pohrál s dříve nevydaným materiálem, počínaje například rokem 1969, kdy kapela nahrála během práce na "dvojce" i písničku "We're Gonna Groove". Doslova bubenická exhibice "Bonzo's Montreaux" je pak důstojným uctěním památky jednoho z nejnadanějších bicáků.

Hodnocení: 8/10
Palba alba: Bonzo's Montreaux, We're Gonna Groove, Darlene

---

Oficiální kompilace a live nahrávky

Tvorba Led Zeppelin samozřejmě vyšla shrnuta na několika výběrech, existují i četné live záznamy. Ty oficiální má většinou na svědomí Jimmy Page, který Led Zeppelin po celou dobu považoval za svoje dítko. Nejprve byla v roce 1990, kdy vrcholila nová vlna popularity, sestavena Atlantic Records bez souhlasu zbylých členů kapely čtyři výběrová alba s jednoduchým názvem "Led Zeppelin". Page však nebyl s jejich kvalitou spokojen, ve studiu upravil zvuk písniček a vznikla povedená kompilace "Remasters". Ta si vysloužila nadšené kritiky a okamžitý komerční úspěch.

Vysoce hodnocené live dvojalbum "BBC Session" (1997) se skládá ze záznamů koncertů v roce 1971, kdy kapela stále oplývala svojí počáteční, takřka nezkrotitelnou energií, často zabrousila k folku, přičemž základy tvořilo pořád blues. Neměla bych opomenout ani retrospektivní výběry "Early Days" (1999) zachycující tvorbu kapely na prvních čtyřech albech a "Latter Days" (2000), které se věnuje deskám od "Houses Of The Holy".

Vedle úspěšného dvojDVD vyšlo v roce 2003 také koncertní trojCD "How The West Was Won". Obsahuje záznamy vydařených koncertů, které se odehrály 25. června v Los Angeles a 27. června v Long Beach Aréně v roce 1972. Letos by 12. listopadu mělo vyjít dvojalbum "Mothership", které nabídne celkem dvacet čtyři písniček, které trio Page, Plant a Jones považují za svoje nejlepší.