Seriál Co poslouchá musicserver je tu od toho, aby se s vámi naši redaktoři a fotografové podělili o dojmy z alb, která je buď v poslední době zaujala, anebo neodmyslitelně patří do jejich playlistů. Připomeneme si jak desky dávno vydané, jimž se v médiích mnoho prostoru nedostává, tak alba nová, o nichž by ale jinak na musicserveru třeba ani nepadla zmínka. Že mnohdy půjde o velmi pestrou kolekci, je nasnadě. Stejně jako tentokrát, kdy se dočkáme britské party Lostprophets, legendárních Guns N' Roses, techno dua Space DJ'z, brazilské zpěvačky jménem Luka a Ivana Krale.

---

Luboš Kreč: Lostprophets - Liberation Transmission (2006)

Na své třetí desce "Liberation Transmission" nepřicházejí Lostprophets, parta z okolí britského Cardiffu, s ničím extra novým. Album z loňského roku, jímž navázali na velmi úspěšnou nahrávku "Start Something", ale kypí vším, co si posluchač může od mladé, punkem, HC a grunge načichlé party přát. Rytmika, o níž se za bicími postaral výtečný Josh Freese (The Vandals, Nine Inch Nails), uhání bezchybně vpřed, melodie se zakousávají do zátylku, riffy se pohybují přesně na pomezí punku a metalu. Něco by si jistě našli i příznivci tolik oblíbeného ema, ale na rozdíl od tmářských hochů s depresí jsou Lostprophets naladěni na pozitivní vlnu, z jejich muziky prýští radost. A to i tehdy, když nezpívají o ničem veselém. New Music Express je sice netlačí, nejsou pro něj zřejmě dost indie a retro, ovšem to nevadí. Možná nejsou výjimečně invenční, ale zábavní jsou jisto jistě.
Nejlepší skladba: "Everybody's Screaming!!!"

---

Zuzka Macháčková: Guns N' Roses - G'N'R Lies (1988)

Možná už nevěříte Axlovi ani vlastní spodky a vaše cédéčka Guns N' Roses se dávno válí po bazarech. Nebo trpělivě čekáte na nové informace o "Chinese Democracy" a krátíte čas staršími nahrávkami. Ideální je k tomu EP "G'N'R Lies", tvořené čtyřmi našlapananými, punkem říznutými songy z roku 1986 a též čtyřčlenným souborem akustických skladeb. Místy vás může taková deska i naštvat, stačí, když dojde na "Used To Love Her" o muži, který zabil svou ženu a spálil ji na dvorku. Uff... A to ještě nepřišla řeč na "One In A Million", ve které se zpívá o homosexuálech a imigrantech přenášejících nemoci. Na obálce, parodující bulvární tisk, se k ní Axl vyjadřuje: "Je to text extrémně generalizující a omlouvám se všem, koho uráží." Škoda, že Axl nemá cit pro selfcenzuru, protože hudebně je to vynikající věc. Je to však deska, odkud pochází dnes notoricky známá balada "Patience", akustická verze "You're Crazy" z "Appetite For Destruction" nebo vlezle chytlavá uječená skladbička "Reckless Life", které si mě naprosto získaly. Je to deska, která svižně a jasně představuje oba póly této kontroverzní kapely.
Nejlepší skladby: "Reckless Life", "Patience", "You're Crazy"

---

Ondřej Michal: Space DJ'z - The Last DJ'z On Earth (2001)

Londýnské technařské duo Space DJ'z u nás zahrálo již několikrát, i jednotlivě, a vždy se ze strany promotéra jednalo o sázku na jistotu. Mixované dvojcédéčko "The Last DJ'z On Earth" pak tento fakt jenom podtrhuje. V případě této kompilace se dá hovořit o jakémsi techno souboji, protože každý disk míchali pánové samostatně a sledovat jejich jednotlivé přístupy je poměrně zajímavé. Jamie Bissmire a Ben Long totiž nepatří mezi dýdžeje, co položí desku na slipmat a nechají ji dlouhé minuty točit, jako mnoho jejich kolegů. Místo toho černé oplatky střídají jak na běžícím pásu, takže většina tracků má stopáž okolo dvou minut. Kombinují minimal zvuky s hutným nekompromisním beatem, scratchují, rumplují s crossfiderem nebo protáčejí desky. To dělá oba sety pestrými, různorodými, zábavnými, tedy takovými, jaké by ne každý ve stylu, jakým je techno, očekával.

---

Pavel Novák: Luka - Sem Resposta (2006)

Brazilská zpěvačka Luka je velice často označována za tamější Shakiru. Možná budete znát její megahit "Tô Nem Aí", se kterým před pár lety bodovala po celém světě. Její první deska "Porta Aberta" nesla docela obyčejný popík s pár podařenými skladbami, ta druhá je ale ve znamení obratu o sto osmdesát stupňů. Sedmadvacetiletá zpěvačka se rozhodla zapomenout na parkety diskoték, do rukou vzala kytary a dala plný průchod své písničkářské duši. O zcela jiném směřování nasvědčoval i stejnojmenný první singl a samotná deska jenom potvrdila, že Luka má v sobě víc, než kdokoliv myslel. Musím říct, že navzdory tomu, že mě poslední dobou pop-rockové písničkářky začínaly nudit, Luka mě přesvědčila, že v tom tuctu pořád ještě jde najít jednu opravdu talentovanou a charismatickou.
Nejlepší skladba: "Eclipse do Sol"

---

Honza Průša: Ivan Kral - Clear Eyes (1998)

Ivan Kral je jedním z tuzemských muzikantů, kteří se v zahraničí neztratili. Spolupracoval s velikány jako Patti Smith nebo Iggy Pop a je s podivem, že jeho příjemná sólová alba se u nás příliš neprodávala a mnohem víc se o něm mluvilo v souvislosti s jeho producentskými aktivitami, zejména na albech skupiny Lucie nebo Anety Langerové. "Clear Eyes" je jeho třetí deskou s Drtikolovým aktem na obalu. Lidé si ji spojí možná s jedinou českou, Jiřím Suchým otextovanou a paradoxně bonusovou písní "Mám tvůj stín". Škoda, že rádia nebyla před devíti lety odvážnější a nenasadila třeba baladu "Natalie" nebo houpavou "On The Way Home". Jasné hity. Oproti nejznámější Kralově "Nostalgii" je "Clear Eyes" o něco syntetičtější, méně rocková. Více baladická. A dokonce se zde objevil i jeden remix od OO Bidla, předzvěst polozapomenutého alba remixů "Dancing Reboot" z roku 1999.
Nejlepší skladba: "If You Break Away"

---