Audio/Video Jukebox

více...

Téma

To nejlepší z 2011 dle musicserveru

Rihanna - nové album a pražský koncert

Wanastowi Vjecy - nové album

Recenze CD

Pop dávno zapomenutý

06.08.2007 00:00, Ondřej Michal

Jsou kapely, které se do obecného povědomí dostanou už svým debutem. Potom jsou party, které - ač za sebou mají řadu desek - stále zůstávají v pohodlném bezpečí menších klubů. Na kvalitě jim to však neubírá. Příkladem jsou britští Piano Magic s novinkou "Part Monster".

8/10

Piano Magic - Part Monster

Celkový čas: 46:24

Skladby: The Last Engineer, England's Always Better (As You're Pulling Away), Incurable (Reprise), Soldier Song, The King Cannot Be Found, Great Escapes, Cities & Factories, Halfway Through, Saints Preserve Us, Part Monster

Vydavatel: Starcastic

Vždycky mě trochu znervózní, když objevím zajímavou a přitažlivou kapelu, která už existuje dlouho, má na svém kontě řadu alb a já o ní do té chvíle neměl ani ponětí. To mám pak pocit, že jaksi "nejsem v obraze", že mi cosi uniká. Čím kapela působí déle, tím se cítím hůř. Přesně takové úvahy ve mně vyvolala letošní, v pořadí již šestá řadová deska britských Piano Magic pojmenovaná "Part Monster".

To, co mě na ní okamžitě zaujalo, je melancholická nálada. Vůbec celé album nese patinu čehosi tajemného, posmutnělého a před dávnými roky zapomenutého. Jako by vzpomínky, jež měly navždy zůstat pohřbeny kdesi hluboko pod vrstvou ubíhajícího času, byly náhle vyvrženy do ostrého a nepřátelského světla současnosti, s mizivou šancí na návrat. Musím přiznat, že skladby s mužským vokálem, které jsou ostatně v jasné převaze, jsou mi bližší než ty s ženským. Více totiž zapadají do celkové atmosféry. Vokál, jenž nezpívá, ale tak nějak "nahlas šeptá".

Za vypíchnutí stojí "The King Cannot Be Found" s potemnělou basovou linkou, vytrženou z temných gotických osmdesátek, z časů, kdy ještě Wayne Hussey a Andrew Aldritch byli přátelé a stáli bok po boku na jednom pódiu. Při rozostřeném zvuku kytary v předposlední "Saint Preserve Us" pak vytanou na mysl spuštěná mikáda, o dvě čísla větší mikiny a zasněné pohledy na špičky tenisek. Nejsilnější okamžik však přichází až s akustickou, sotva tříminutovou titulní skladbou, poněkud nezvykle zařazenou na úplném závěru desky.

Z mého pohledu "Part Monster" má všechny atributy kvalitní popové desky. Je chytlavá, přesto ne podbízivá, je zábavná, přesto ne vlezlá. Vybízí k zamyšlení nad tím, co že se to právě line z reprobeden, a přitom nenutí k příliš hlubokým úvahám, nebo dokonce křečovitému sentimentu. Hlavně pak nevyšumí po třetím čtvrtém poslechu kdesi v nenávratnu.

Sdílej:

Facebook

Linkuj.cz

Jagg.cz

Digg

Související články

Nové desky pro 34. týden (Nové desky)

Názory

............ (NextE, 07.08.2007 15:33) Reagovat

Dobry tip diky... zajimave album

Album týdne 06/2012

Paul McCartney
Kisses On The Bottom

minulá Alba týdne

Na okraj Pavla Parikrupy

Born This Way To Die?

Líbí se vám písničky Lany Del Rey? Mně ano. Líbí se vám ona sama? Mně ano (i když jinak kačeří ústa moc nemusím). Sledujete poprask kolem rychlého vzestupu zpěvačky? Proč je té Del Reyové vlastně věnováno až tolik pozornosti? Víte vůbec, kdo to je? A co na to Jan Tleskač?

Jméno Lana Del Rey jsem poprvé zaregistroval díky zmínce na newmusic.cz v září loňského roku. Písnička "Video Games" zázračným způsobem oslovila bez přehánění miliony lidí. Anebo ne, viz ohlas od diskutérky jménem Alia, jejíž ...

celý článek »