Náhoda tomu chtěla, že mi v rukách přistál na poslední chvíli jeden lupen, a tak jsem společně s přáteli o víkendu vyrazil do Vídně. Říkal jsem si, že to nemusí být špatné, neb rakouská metropole je krásné město. A pokud koncert Bloc Party, které nemám nijak extra naposlouchané, bude alespoň z poloviny dobrý jako jejich nejprofláklejší hity, může to být opravdu skvěle strávený den. To, že počasí moje touhy po předkoncertním výletničení nepochopilo, je asi všem, kteří o víkendu byli na vzduchu, jasné. O to víc se vytáhli všichni účastníci sobotní akce.

Zaparkoval jsem pár kroků od místa koncertu, nezaplatil za to ani korunu (jo, máme se tu ještě co učit) a vstoupil do prostor Gasometeru. Vše probíhalo v naprostém klidu, i když už dvě hodiny před začátkem u všech bran postávaly skupinky nejvěrnějších fanoušků. Úderem osmé se na pódiu objevila předkapela - skotská trojice Biffy Clyro, jejíž směsici punku a grunge znám jen povrchně. Nejen proto jsem v průběhu jejich slušného vystoupení poznal pouze aktuální singlovku "Saturday Superhouse" a budoucí singl "Living Is A Problem". Chlapcům to solidně ladilo, navíc již po první písni bylo jasné, že večer bude všechno, jen ne ospalý dýchánek s melancholickými písněmi k poslechu. Biffy Clyro, zpocení a udýchaní z nekonečného skákání, se rozloučili po čtyřiceti minutách.

Následovala asi třicetiminutová pauza, během které se snad půlka Gasometeru odešla posilnit pivem, bagetami a následně vymočit. Mimochodem, hala byla narvaná, potvrdilo se, že koncert Bloc Party byl několik týdnů dopředu vyprodaný. Skupina nastoupila jedenáct minut po deváté hodině, a to za dunivého intra, během něhož začal navrátivší se dav tleskat a nekonečně dlouho pískat. V tu chvíli bych nevěřil, že národ, který fandí ulítlým tanečním projektům či zástupu "Volksmusik" s DJem Ötzim v čele, najde mezi sebou tisíce těch, kteří Bloc Party nejen znají, ale přímo je žerou. Parta Kele Okerekeho jim, předvedla show, jež stála na jiných skvostech než na oslňujících světelných efektech a tunách plazícího se kouře. Vystoupení otevřela stejně jako aktuální desku "A Weekend In The City" píseň "Song For Clay (Disappear Here)". Při "Positive Tension" se (převážně rakouští) fandové ukázali jako znalci - skladbu stejně jako následující "Waiting For The 7.18" odzpívali téměř celou s kapelou.

Oficiální přivítání přišlo na řadu až po třetí písni, následovalo i čerstvě naučené "Danke!", které ten večer zaznělo ještě nespočetněkrát. Koncert nabíral na intenzitě: měl takový spád, že při "Banquet" chtěli začít tančit i lidé na galerii; ochranka jim ale vysvětlila, že to s ohledem na okolo sedící nepůjde.

Asi nemá cenu nějak rozebírat, že Bloc Party byli výborně sehraní, což nejlépe dokázali v "This Modern Love" a "The Prayer" - ta zněla ještě lépe než na desce. Nemohla samozřejmě chybět ani tutovka "So Here We Are", při níž padly zábrany v celé hale, takže se pařilo nejen pod pódiem, nýbrž i v ochozech. Oficiální část koncertu pak Bloc Party ukončili "Like Eating Glass" a v tu dobu již osvědčeným "Danke!", stroze se rozloučili a odkráčeli do zákulisí. Nechali se přemlouvat čtyři minuty, aby přídavky odstartovali aktuální "I Still Remember". Její podání mělo tak explozivní průběh, až běhala po těle husí kůže. Další přídavky "She's Hearing Voices", "SRXT" a "Helicopter", v nichž Kele naplno předvedl svůj dynamický hlas, jen potvrdily a podtrhly fakt, že Bloc Party předvedli jedinečnou show.

Dá se říct, že čím míň jsem od koncertu Bloc Party očekával, tím víc jsem byl ohromen. A nebyl jsem jediný: sám frontman mezi přídavky uvedl, že ačkoli obvykle emoce příliš najevo nedává, tak že tentokrát musí uznat, že ho reakce rakouských fanoušků zaskočily a upřímně dojaly. Dalo by se ještě pokračovat, jak špatně se odjíždělo z noční Vídně, kterou skrápěl hustý déšť a jak ťukání kapek na auto splývalo s dozvuky báječného koncertu, ale to už asi nikoho nezajímá...

Setlist: Song For Clay (Disappear Here), Positive Tension, Hunting For Witches, Waiting For the 7.18, Banquet, Where Is home?, This Modern Love, The Prayer, Two More Years, Uniform, So Here We Are, Like Eating Glass, I Still Remember, She's Hearing Voices, SRXT, Helicopter

Bloc Party, Biffy Clyro, Gasometer, Vídeň, Rakousko, 5.5.2007