Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Esgmeq mlátí sekerou do betonu, a to nestačí

Vydáno: 22.04.2007 05:00 v sekci Recenze - Benjamin Slavík

O třetím albu tvrdé chebské party Esgmeq se po jeho vydání mluví pouze v superlativech. Razantní texty bývají připodobňovány k poetickýn buřičům a hudební stránka k punkovým legendám jako The Stooges nebo New York Dolls. Recenzent musicserveru se však postavil proti proudu a desku nepochválil. Připomíná mu "punkovou noc na Rock For People, s kterou nechce mít nic společného".

SDÍLET:    
5/10

Esgmeq - Esgmeq

Celkový čas: 28:51

Skladby: Nenávidím tě, Podzim, Šupiny, Co se to kurva děje?, Slast, Ruka, A co vy?, Oslí hlava, Zářez, Na dně!

Vydavatel: Silver Rocket

Eponymní album chebských rockerů Esgmeq má atmosféru divoké punkové noci na blátě Rock For People. "Esgmeq" je hodně špinavá a hodně nekompromisní deska, která je na poslech hodně nepříjemná, stejně tak jako "Raw Power" od The Stooges hodně příjemná. Chci říct, že v syrovosti a mlácením sekerou do betonu problém není. Podle znalců Esgmeq navíc fungují nejlépe naživo. Tak že by "Esgmeq" bylo jen pro radost a fanoušky, co nevynechají žádnou show? Vydržte několik odstavců. Pokusím se tu až na dřeň tvrdou desku dopodrobna rozebrat.

První poslech: Zhruba takhle by zněla nahrávka, kterou by dnes natočila trojka Scott Asheton (The Stooges) - Ron Asheton (The Stooges) - Johnny Thunders (New York Dolls) s libovolným heavymetalovým zpěvákem. Je to jednoduché, chytré a s přímým tahem na branku. Razantní písničky, které evokují vše, co dříve jelo v garážích. Rock'n'roll, jak se hrál někdy v sedmdesátých letech. Jednoduchost, energie, jasný slogan, který často bolí. Stopáž osmadvacet minut, do kterých Esgmeq narvali všechno, co přes mozoly na rukou mohli a co muselo ven. Skoro nadšení a čekám, že to "skoro" s dalšími poslechy zmizí a spokojeně bouchnu do stolu s lehkým zvoláním: To je ono!

Druhý poslech: Zásadní zjištění - tady rozhodně neplatí rovnice, že kdo má rád syrovej ořezanej rock'n'roll, bude mít rád "Esgmeq". Neužívám si ty strašně atraktivně znějící riffy a ne proto, že už jsem je dávno na albech New York Dolls a The Stooges slyšel. Originalitu nehledám. Tak jak to u dvou zmiňovaných skupin funguje i po třiceti letech, tak to u Esgmeq nefunguje s druhým a každým dalším poslechem. Texty jsou stejně jako muzika naprosto nekompromisní, ale také nefunkční. Zpěvák Sisi řve: "Nenávidím tě!" ale působí to spíše jako: "Holka, ještě jednou a uvidíš." Psát jsem to nechtěl, ale nemůžu si pomoct: textová stránka věci není nic jiného než póza pěti až za hrob rozezlených kluků z maloměsta. K dojmu autentičnosti mi nepomůže ani fakt, že ti kluci jsou ze špinavýho Chebu a na image moc nedají. I když...

Další poslechy: Celá jejich muzika je vlastně jedna velká image, i když ne v tom smyslu, jak se u muziky většinou chápe. Esgmeq jdou sice na pódium v tom samém, v čem ráno do práce. Nesejde jim na tom, jak vypadají na promofotkách, jestli mají jeansy tak akorát roztrhaný a triko dost špinavý, to je všechno pravda, ale jejich stylizace je v něčem jiném: v póze tvrdé punk'n'rollové kapely, co jde do všeho naplno. To však ve finálním vyznění a jejich podání působí, i kvůli přehnaně agresivním textům a snaze všechno urvat silou, hodně směšně. Do svých písniček dostali nudu, beznaděj, nasranost, znechucení dobou. Získali si tím přirovnání k všemožným buřičům v poezii. Šrámkem, Dykem nebo Rimbaudem bych se tady ale na rozdíl od jiných moc neoháněl: ti totiž měli ve svých pracích poetiku a myšlenku, Esgmeq zajímá samoúčelné vyřvávání, jak je všechno zlé.

Poslední poslech: Na té desce je mi, když pominu všechny zápory, přes které se nepřenesu, ani kdybych se stokrát stavěl na hlavu, sympatické, že má energii a bere ze správných zdrojů. Esgmeq umějí udělat písničku, umějí posluchače získat na svou stranu a zvýšit adrenalin v krvi. Když si je poslechnete několikrát za sebou, hodně pravděpodobně získáte pocit, že právě teď je všechno definitivně v prdeli a lepší už to nebude (a zrovna oni jsou jedni z mála, kteří vám mohou v dnešní době všudypřítomného popu mluvit z duše), který se bude přebíjet s nadšením, že čekání na opravdovou českou rock'n'rollovou desku skončilo. Já se pořád nezbavím dojmu, že je jedna ráno a já procházím kolem stadionové stage na Rock For People. V bahně tam pogujou starý punkáči a nad hlavami lítají skleněný flašky gambrinusů. A s tím se mi nechce mít nic společného.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • notyvoe (karamel, 22.04.2007 09:52) Reagovat

    Benjamine, ty ses vopravdu blbec. rikali mi to, ale nechtel sem tomu verit.

  • není nad kvalifikované recenzenty (jodie, 22.04.2007 10:01) Reagovat

    tak NY Dolls a Stooges jsou "punkový legendy"??? Aha, a já myslel, že v tý době to slovo nikdo neznal a že je s punkem začali spojovat až zpětně... no asi tomu nerozumim tak jako recenzent, kterej evidentně ví, o čem mluví...

  • jezisi to je skvely (Gregor Piha, 22.04.2007 10:13) Reagovat

    to je parada ze to nekdo takle napsal, treba tolik zaslepenejch lidi se ted musi ve svetle pravdy drbat za uchem.

  • ziram (nechapu, 22.04.2007 10:48) Reagovat

    sunshine to nejsou, co benjamine?

  • toto... (Mlok, 22.04.2007 11:02) Reagovat

    "Psát jsem to nechtěl, ale nemůžu si pomoct: textová stránka věci není nic jiného než póza pěti až za hrob rozezlených kluků z maloměsta"

    teda, ty seš fakt vůl. takovou píčovinu napsat. Já fakt zírám, tohle je snad ještě debilnější recenze, než Sunshine na NMM.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou Aktuálním hudebním novinkám vévodí debutující Tom Morello s albem plným hostů, jemuž sekunduje vánoční Eric Clapton, debut Marty Jandové, po nemoci se navrátivší Elvis Costello, Angličanka Jess Glynne, australští Parcels a Dorota... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2018 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
5
Český mejdan s Impulsem, O2 arena, Praha, 13.10.2018
Naživo: Český mejdan s Impulsem přinesl zábavu decentní i pokleslou Už třetí rok si rádio Impuls přichystalo mejdan v O2 areně. Označuje ho jako výběr toho nejlepšího na naší hudební scéně. Berme to jako omluvu pro rozháranou dramaturgii, ta je však asi tím nejmenším problémem, který tato akce... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2018 08:43 v sekci Naživo
6
Noah Cyrus - Good Cry 7/10
Recenze: Noah Cyrus se na "Good Cry" ubírá cestami smutku a melancholie Noah Cyrus svůj debutový singl "Make Me (Cry)" vydala už v roce 2016 a byl to hned zásah do černého. Od té doby sice sází jednu písničku za druhou, velké desky jsme se od ní však zatím nedočkali. Nyní nám to vynahrazuje alespoň... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2018 12:30 v sekci Recenze
0
Zrodila se hvězda (film) 9/10
Recenze: "Zrodila se hvězda" s Lady Gaga a Bradleym Cooperem kromě filmové romance ukazuje i odvrácenou tvář hudebního průmyslu Přicházejí zlaté časy pro hudební filmy. Po dva roky starém oscarovém hitu "La La Land" a loňském trháku "Největší showman" vtrhl do kin další ambiciózní snímek, v němž se skoro stejně často zpívá, jako mluví. Příběh... čtěte zde
Vydáno: 13.10.2018 12:00 v sekci Recenze
14
Marta Jandová - Člověk je v mateřštině prostě nejlepší
Rozhovory: Marta Jandová - Člověk je v mateřštině prostě nejlepší Dlouho se na její sólový debut čekalo a ten správný čas přichází nyní. Marta Jandová na albu rozehrává všechny "Barvy" svého umu ať už po skladatelské nebo interpretační stránce. Jako osoba velmi milá, otevřená a povídavá... čtěte zde
Vydáno: 12.10.2018 09:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
10
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Top 40: Nová česko-slovenská jména (40-21) (03.06.2011 07:00)
- Na Roxy zaútočí pionýři grunge Mudhoney (15.05.2006 07:43)

ALBUM TÝDNE 42/2018

Manon Meurt
MMXVIII

Každá doba potřebuje svoje básníky. Ty zasněné, zadumané osoby, které se citlivě noří do niter vlastních i cizích a dovedou dát tvar i v hloubce ukrytým emocím. Takoví jsou i rakovničtí Manon Meurt, kteří až nyní, po čtyřech letech od prvního EP, vydávají svůj regulérní debut "MMXVIII".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 17.10.
Manon Meurt + The Ills (SK) (Altenburg 1964, Praha)
Pá 19.10.
Peter Bjorn and John (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 19.10.
UpTONE: Solomon Grey (UK) (Cross Club, Praha)
So 20.10.
Definition House: Bioday + Cubik + Tibiza (Roxy, Praha)
Po 22.10.
Yellowjackets (USA) (Metro Music Club, Brno)
Čt 25.10.
The Black Queen (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 25.10.
Jason Derulo + Marcus&Martinus (Tipsport Arena, Praha)
Po 29.10.
Stu Larsen (AUS) + Natsuki Kurai (JAP) (Vila Štvanice, Praha)
Út 30.10.
Dirty Loops (SWE) (Metro Music Club, Brno)
Čt 01.11.
[loveit] sound: Metric (CAN) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Coldplay Sia The Cure Ewa Farna Adele Rihanna Kryštof Madonna AC/DC Britney Spears Pokáč Debbi Voxel Linkin Park Avril Lavigne Marilyn Manson Tomáš Klus Metallica
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver