Už to tak vypadá, že i přes nevelké prodeje desek se z České republiky pomalu stává jedna z koncertních zastávek, kterou neopomenou ani ty největší hvězdy, jež jsou právě na koncertním vrcholu. V prosinci jsme tu viděli Christinu Aguileru, Genesis do Prahy přeložili svůj maďarský koncert, poprvé se tu ukáže i George Michael, ale hlavně se tu v sobotu se svým ansáblem zastavila Shakira. Otázkou je, jestli se Česko stalo neopomíjenou zastávkou, kam se vyplatí zajet, nebo je to pouze výsledek výborné práce českých promotérů. Ať tak nebo tak, je to jen a jen dobře.

Po koncertech Bryana Adamse a Christiny Aguilery jsem měl po příchodu do pražské Sazka Arény trošku strach, jak dlouho se bude tentokrát čekat, než se na scéně začne něco dít. Naštěstí se situace ze dvou zmiňovaných koncertů neopakovala a něco málo po osmé hodině se na scéně objevil Cut Chemist , jehož debut "The Audience's Listening" vyšel i u nás. Ostatně ten představil i v Sazce. Umě míchal různé melodie a rytmy včetně reagge nebo "Berimbaum" Viníciuse De Moraese, ale asi největší radost udělal pražskému publiku díky "Song 2" od Blur. Už ale menší radost měli někteří diváci v první řadě, se kterými si Cut Chemist nejdříve natočil interview a posléze je "vysamploval" a pouštěl je jak v audio tak ve video podobě k pobavení všech. Po půl hodině se Cut Chemist odporoučel z pódia a po krátké pauze mohla začít Shakira.

Ale neobjevila se hned, o úvod se postarala nejen poměrně dlouhá skladba by bůhvíkdo, ale i následující intro na něco, co vypadalo jako lap steel guitar, ale zvukově se spíše blížilo sitaru. Poté se ale už konečně rozezněly první tóny "Estoy Aqui" a na scénu vtrhla i hlavní aktérka. Oblečená v sexy oblečku na úvod pozdravila "Ahoj Praho" a hned na to se do toho pustila naplno. Ač si vybrala na úvod španělsky zpívanou písničku, reakce publika byla, jednoduše řečeno, úžasná. Obecenstvo bylo jejím druhým hlasem. Po "Estoy Aqui" ještě jednou a opět česky pozdravila téměř zaplněnou Sazka Arénu a spustila první singl z "Oral Fixation vol. 2" "Don't Bother". V tu chvíli se naplno rozjely rockové choutky Shakiry, ostatně ty mohli sledovat i diváci minulého turné, kdy zařadila na setlist původně skladbu AC/DC "Back In Black". Do ruky vzala kytaru, nechala naplno rozeznít svůj hutný hlas a na konci přidala i foukací harmoniku. Shakira brala během koncertu do ruky různé kytary, bohužel za bubny se na rozdíl od turné k desce "Laundry Service" neobjevila. Následující "Te Dejo Madrid", při které se za pódiem rozzářila obrovská světelná stěna, byla na chvíli poslední z dynamických písniček.

Světla na pódiu lehce potemněla a před publikum se posadila pouze zpěvačka společně s dvěma kytaristy a perkusistou a po krátkém představení spustila akusticky aktuální "Illegal". Její procítěný projev muselo obecenstvo ocenit. Ostatně její kontakt s publikem je atributem, který ji odlišuje od jiných zpěvaček, jako je třeba Aguilera nebo Madonna. Následující "Inevitable" se neslo v podobném duchu, za pouze bílého nasvícení, které ke konci vygradovalo do rudého pekla. Jestliže následující "Si Te Vas" Sazku rozezpívala, pak další v pořadí "La Tortura" ji doslova roztancovala. Tedy přesněji řečeno lidi na ploše, na ochozech to byly spíše takové ostrůvky. Až do téhle chvíle Shakira zpívala v podstatě v tom samém, v čem přišla. Nyní přišla ale chvíle na převlečení. Chvilku čekání vyplnilo jemné baletní intermezzo odehrávající se na plátně. Po jeho skončení se už ozvaly první fragmenty "No" a Shakira se publiku předvedla v nádherných šatech, které v sobě nesla křídla, jež v průběhu písničky rozvinula a rozvířila po vzoru japonských tanečnic. Toto byl v podstatě jediný prvek či náznak nějaké show, které během koncertu předvedla. Pokud někdo namlsaný čekal něco podobného, co předváděla v roce 2003, mohl být docela zklamaný. Zatímco koncerty minulého turné byly dokonalou symbiózou hudby a divadelního představení, tady se ona složka show limitně blížila nule a i světelný park byl v podstatě průměrný. Zcela subjektivně přiznávám, že mi trošku chyběly vychytávky jako kobra vystupující za pódiem, videoprojekce, pyrotechnické efekty nebo zpěvačka samotná vlající na jeřábu nad publikem.

Po odzpívání "No" opět odběhla do zákulisí, aby se vrátila s odhaleným bříškem, které na úvod asi svého největšího hitu (tedy toho evropského) "Whenever, Wherever" řádně rozvlnila. Během písničky pak podnikla výlet do vyhrazeného prostoru mezi publikem, kde s ním podnikla menší hlasové cvičení. No cvičení, takovou malou halekačku. Za divokého sóla bubeníka Brendena Buckleyho opět zmizela někde v zákulisí, aby se poté objevila, představila svoji doprovodnou kapelu, kterou následně vyhnala, nechala si pouze klávesistu Alberta Menendeze a jen s pianinem zazpívala úchvatnou "La Pared". Na tu navázala dalším obrovským hitem "Underneath Your Clothes", kde se opět přidala celá hala, ovšem tentokrát i s rukama u stropu. Tahle skladba byla společně "Whenever, Wherever" jedinou z třináctimiliónového alba "Laundry Service", jinak hrála víceméně španělské hity a nebála se sáhnout i do staršího repertoáru, což její fanoušci ocenili. Důkazem toho byl i ohlas na poslední dva kousky před přídavky - "Pies Descalzos" a "Ciega, Sordomuda". Druhou jmenovanou doplnila tancem ala křováci u ohně, u kterého mohli i diváci ve vzdálenějších koutech haly spatřit, že celý koncert zpívá bosa. Po ní se ale už se slovy "Dobrou noc, Praho" rozloučila a utekla někam za scénu. Co přišlo potom, jsem snad ještě u nás nezažil.

Jestliže do této chvíle bylo publikum dokonalé, nyní z ničeho nic jako když utne. Po krátkém, relativně bouřlivém potlesku a ještě kratším dupání přišlo v podstatě ticho. Sem tam sice nějaký hlouček halekal a snažil se vytleskat Shakiru zpět, ale jinak prakticky nic. Dle očitého svědectví ze sektoru pod pódiem to v těchto místech nevyznívalo až tak tragicky, avšak z místa, kde jsem stál já, to vypadalo s dalším pokračováním koncertu velice špatně. Naštěstí i to málo asi stačilo, a tak se Shakira opět objevila na scéně, aby přidala "Ojos Asi", při níž se na plátně za pódiem rozběhla nádherná projekce. Posledním hitem nemohlo být nic jiného než "Hips Don't Lie", ale upřímně řečeno, tuhle písničku bych daleko radši vyměnil třeba za "Rules" nebo "Tango (Objection)". "Hips Don't Lie" zkrátka není Shakira (ostatně je to coververze). Po jinak hudebně skvělém koncertu se sice objevily prvky show - konfety po celé hale, šest tanečnic a spousta drobných stroboskopů - ale za jakou cenu? Trubka, která je nosná pro tuhle písničku, byla pouze sampl, Wyclefa Jeana samozřejmě musel nahradit někdo jiný a celé to vzhledem k předešlé hodině a půl vyznělo značně odlišně. Rozhodně to nebyla třešnička na dortu.

I přes tuto vadu na kráse musím napsat, že koncert byl jednoznačně velkým zážitkem. Na minulém turné Shakira ukázala, jakou umí udělat skvělou show, tentokrát ukázala, že dokáže udělat i skvělý a divadelně nepoznamenaný koncert. Je jen překvapující, jaké zvolila pořadí. Tak jako tak je Shakira bezesporu excelentní zpěvačka, která ještě naštěstí neztratila schopnost "normálně" komunikovat s publikem, nespoutaný živel, kterého je plné pódium, a velice slušná muzikantka s rockovým srdcem.

Setlist koncertu:
Intro
Estoy Aqui
Don't Bother
Te Dejo Madrid
Illegal
Inevitable
Si Te Vas
La Tortura
No
Whenever, Wherever
La Pared
Underneath Your Clothes
Pies Descalzos
Ciega, Sordomuda

Přídavky
Ojos Asi
Hips Don't Lie

Shakira, Cut Chemist, Sazka Aréna, Praha, 3.3.2007