Klaxons: Punk, Party, LSD

Vydáno: 03.02.2007 05:00 v sekci Recenze - Benjamin Slavík | foto: facebook interpreta

Nejočekávanější věc indie scény začátku roku je venku. O kapele Klaxons se v Británii mluvilo poslední měsíce nepřetržitě. Dle britských publicistů nová skupina nastartovala čerstvou vlnu pojmenovanou nu-rave. Teď už je album "Myths Of The Near Future" na světě, vyšlo dokonce i v České republice. Tady je naše recenze.

9/10

Klaxons - Myths Of The Near Future

Celkový čas: 53:34

Skladby: Two Receivers, Atlantis To Interzone, Golden Skans, Totem On The Timeline, As Above, So Below, Isle Of Her, Gravitys Rainbow, Forgotten Works, Magick, Its Not Over Yet, Four Horseman Of 2012

Vydavatel: Universal

Co myslíte, kolik barev a obrazů asi budete mít v hlavě, když se na party sjedete LSD? V tuto chvíli nepůjde o zaručenou informaci, ale řekl bych, že rozhodně více než po pár panácích. Když si dáte debutovou desku britské kapely Klaxons "Myths Of The Near Future" pěkně nahlas, je možné, že výsledek bude podobný právě zážitku s tvrdší drogou. Klaxons na svém prvním albu dostávají indie scénu jinam, než kde byla v posledních měsících. Pryč od post-punku, romantických depresí a la The Cure a hesla Kytary ven. S LP "Myths Of The Near Future" můžete stejně bezstarostně tančit jako zažít punkový nářez.

Podle britského tisku, zejména pak časopisu NME, s Klaxons přichází nová vlna, kterou samotní ostrovní publicisti pojmenovali jako nu-rave (spojující party hudbu rave a taneční kytary), odvozenou od rave, která v Británii probíhala zejména v začátku devadesátých let. Náklonnost médií si kapela získala už EP "Xan Valleys". Aktuální dojem ale vypadá tak, že se nic třeskutě nového neděje, pouze se inspirační zdroje indie scény posouvají od osmdesátých let o jednu dekádu dopředu. Více v kurzu teď budou třeba Primal Scream, kteří Klaxons ovlivnili v nemalém množství.

Album "Myths Of The Near Future" nepřináší něco úplně nového, ale v jeho složitosti je v něm toho tolik, že není možné nad ním mávnout rukou a nervózně se rozhořčovat, co že to tu je zase za stopátý nudný kompilát originálů minulosti, který má vyvolat dojem něčeho fresh&sexy a zachránit britskou kytarovou scénu od recyklace toho, co už dost lidí nějakou dobu nudí. Poslech Klaxons připomíná divokou party, a to ve všech jejích etapách. A právě ty jednotlivé okamžiky a fragmenty jsou na albu rozstříhané a za sebou slepené v náhodné posloupnosti. Máme tu laxní rozjezd večera, kdy se nic pořádně neděje a všechno se teprve dostává na své místo, vrchol, kdy naopak nikdo nechápe, nevnímá a každý si bez rozmyslu chemickou euforii užívá, a také přesný prostředek obou pólů, příjemné stavy, kdy je únik z reality ještě pod kontrolou: něco jako rozjetá zábava s uvědoměním si zítřejšího rána. Nechybějí psychedelicky rozostřené výkřiky a zmatky na dojezdu, kdy nevíte, jestli se smát, brečet nebo se klepat.

Skladby jedou v brutálním tempu, taneční spodek drtí rockové kytary a přístup punkové party s ničím se nemazat jim dodává na agresivitě a utváří špinavý zvuk. Ten tu je v ideálním poměru s vypulírovaností tanečních smyček. Klaxons, ač jsou mladí, přesně vědí, co dělají, do své muziky jdou po hlavě, naplno, mají charisma a také odvahu parodovat současné řadové kytarovky - mimo lehké arogance mají i vtip a nadhled - energie, o které hlavně jsou, je nepohltí a skladby drží pohromadě. Neobtěžují složitými konstrukcemi. Naopak stavějí na jednoduchosti, údernosti a razantnosti, texty ve své stručnosti a sdílnosti evokují zápisky z punkových deníčků. Ať máme co zpívat a mladým, hlavně těm znuděným, to ukáže cestu. Protože jsou písničky plné různých odkazů, pocitů a protipólů, tak si je každý může vyložit po svém: pro někoho to bude roztomilá taneční kytarovka, druhého zbourají jasné hity, kterých na "Myths Of The Near Future" rozhodně není málo, další najde uchvacující souvislosti v kulturním rozsahu zabíhajícím dále než do historie pop-music, čtvrtý v řadě nad nimi posměšně mávne rukou a sáhne po oblíbených deskách starých více než deset let.

Výhoda Klaxons je také v tom, že v kontextu toho, co se dnes v muzice děje, jsou jako stvoření k tomu vyvolávat emoce: nejde o nic, co by prošumělo kolem. Je to přesně ten typ kapely, o kterém si musíte něco myslet. Můžete je nesnášet, můžete je milovat, nemůžete pokrčit rameny a když to uděláte, nikdo vám to zřejmě neuvěří. To z jednoho prostého důvodu: tato kapela je šílená, rozjetá, bláznivá, podivná, ale bezpochyby ne nudná. To budou až ti sedmí v řadě, kteří ji budou napodobovat, a fanoušci scény budou halasit: "Hele, další Klaxons."

I když na druhou stranu tomu, že Klaxons nastartují vlnu nu-rave kapel, v tento okamžik nikdo zřejmě nevěří, další kapelou v pořadí mají být Shitdisco. Minimálně pár měsíců může být vzrušující pozorovat, kam se tato částečně uměle vymodelovaná scéna posune a zda její trvanlivost bude delší než pár nových skupin půl roku sídlících v hitparádách. Fakta jsou taková: na scéně je nová kytarovka s albem hitů, osobitým přístupem k muzice a velkým potenciálem. Není těžké se jimi nechat okouzlit.

  • klišé (Bo X Be, 04.02.2007 17:53) Reagovat

    To bych rád věděl, kam chodí všichni recenzenti na to klišé, že někoho musím buď nenávidět nebo milovat anebo mi to nikdo neuvěří..... Na Musicserveru se v tomhle opakujete jak na základce a navíc mám fakt alternativu vůči těmhle kecům. Úplně ignorovat anebo mi to může být taky úplně u p..... stejně jako tucty anonymním písniček v rádiích....

  • .... (jonathan, 07.02.2007 20:05) Reagovat

    nemyslim si že by klaxons byli tak dobrý... jak se píše v recenzi. dal bych maximalne 6 bodů.

  • tt (Bourne, 08.02.2007 16:08) Reagovat

    Souhlasim s poctem bodu a to se mi moc nestava ,kdyz pise Slavik:)

  • ouuu (tassik, 11.02.2007 13:23) Reagovat

    ja sem uplne unesenej.....fakt supr recenze...a supr hudba:-)

  • viva klaxons (p.l.a.w., 15.02.2007 18:31) Reagovat

    super.......víc takových kapel a nebude žádná nuda.Podle mě je nejlepší song Golden Skans....parádní písnička a ještě lepší klip...kdo koupí,neprohloupí:)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy
Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde
Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
Trny & Žiletky - Je nutné zabít beránka 8/10
Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze
Alibaba - Furt stejný 8/10
Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde
Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze
Green Monster - Mutant Farm 8/10
Recenze: Mutanti i zombíci řádí v rytmu psychobilly na "Mutant Farm" veteránů Green Monster Páté desce domácích psychobilly legend Green Monster vévodí jedovatá zelená barva, která láká na hororovou projížďku farmou mutantů. Vedle ní hrají prim dunivý kontrabas a charakteristický, kousavý vokál lídra a zároveň... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 14:30 v sekci Recenze
Dream of the Sun - What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice 7/10
Recenze: Dream of the Sun zatím ohledávají terén, s "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" ale debutují slibně Prvotina "What God Had Taken Once, He Can Always Take Twice" představuje pražské Dream of the Sun v okamžiku prvního velkého kroku. Cestu si k němu vybudovali pečlivě a očekávání nastavili poměrně vysoko. Jak to celé dopadlo a proč... čtěte zde
Vydáno: 28.12.2025 08:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Naživo: Primal Scream po silném koncertním týdnu odstartovali ten nový ve slušné formě (18.06.2025 09:02)
- Fotogalerie: Primal Scream rozpálili Lucerna Music Bar (18.06.2025 08:43)
- Primal Scream opět míří do Prahy. Tentokrát s novou deskou (19.02.2025 09:16)
- Nové desky 45/2024 - od Tomáše Kluse přes Primal Scream po Čechomor (14.11.2024 11:30)
- Naživo: Finále Mad Cool Festivalu obstarali Red Hot Chili Peppers, mile překvapili The Rose, nemile naopak mizerná dvojice M.I.A. a Ava Max (27.08.2023 13:58)
- Nové desky 30/2023 - od Post Malona přes Echosmith po Carly Rae Jepsen (02.08.2023 20:30)
- Zemřel Martin Duffy z Primal Scream (20.12.2022 12:14)
- Nové desky 46/2021 - od Adele přes Roberta Planta s Alisson Krauss po Stinga (24.11.2021 19:30)
- Lorde: "Při psaní singlu 'Solar Power' mě inspirovali Primal Scream." Britská kapela skladbu miluje (14.06.2021 09:51)
- Naživo: Dramaturgie Metronome Festivalu se stále drží zpátky, zvítězila nadčasovost (25.06.2019 00:08)

ALBUM TÝDNE 52/2025

Alibaba
Furt stejný

Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by být upřímný, na nic si nehrát. To rozhodně platí pro album "Furt stejný" olomouckých Alibaba.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 11.01.
Pocta Davidu Stypkovi (CZ) (O2 universum, Praha)
Út 20.01.
Gregory Porter (O2 universum, Praha)
Pá 23.01.
Andrea Bocelli (IT) (O2 arena, Praha)
Ne 25.01.
Lorna Shore (US) / Whitechapel (US) / Shadow Of Intent (US) / Humanity’s Last Breath (SWE) (O2 universum, Praha)
Ne 25.01.
Raye (UK) (O2 arena, Praha)
Út 27.01.
ZAZ (FR) (O2 universum, Praha)
So 31.01.
Benjamin Amaru (CH) (Café V lese, Praha)
Čt 05.02.
Béla Fleck / Edmara Castañedy / Antonio Sánchez (US/CO/MEX) (Archa+, Praha)
So 07.02.
Alfa Mist (UK) (MeetFactory, Praha)
Po 09.02.
Marcus & Martinus (SWE) (Sono Centrum, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík Prince The Prodigy Justin Bieber Beyoncé Madonna Ewa Farna Lady Gaga Kryštof Coldplay
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe