Každé koncertní turné Depeche Mode má své konstanty, očekávané a vítané, jako jsou mávající ruce diváků u "Never Let Me Down Again", sólové výstupy Martina při jeho pomalých písničkách, nějakou tu připomínku osmdesátkového pravěku, povzdech nad nepřítomností Alana a také dech beroucí pódiovou vychytávku, nejlépe z dílny Antona Corbijna. Pak se na to všichni podívají na DVD - a nejinak je tomu i teď, kdy po vřele přijatém albu "Playing The Angel" Depeche Mode zase brázdili světem, což si můžeme připomenout díky DVD "Touring The Angel".

Ústředními anděly show jsou samozřejmě David Gahan coby anděl padlý a po nepěkných životních eskapádách znovuzrozený a Martin Gore, anžto má na sobě křidélka a legrační čapku. Nešlo by to bez klávesáka Petra Gordena a bubeníka Christiana Eignera, což se ovšem, nezlobte se na mne, nedá říct o třetím kmenovém členu Depeche Mode Andy Fletcherovi. Záznam jej ukazuje minimálně (a to se jen usmívá nebo mává rukama), ale asi nějaké místo v kapele má.

Písně z posledního alba do koncertního setlistu mezi osvědčené hity výborně zapadly. Jak už to bývá, díky živým bicím a prodlouženým verzím ještě získaly oproti studiovým nahrávkám na tvrdosti a dravosti, viz třeba "Precious" nebo vynikající "Sinner In Me". Co se týče oněch připomínek hluboké minulosti, kolovrátkovou "Just Can't Get Enough" jsem nikdy neměl rád, ale Goreovo pěvecké číslo "Shake The Disease" zas patřilo k vrcholům večera. Naprosto špičkový je konec celého koncertu v podobě nečekané připomínky alba "Exciter" (jinak zde úplně opomenutého), a to "Goodnight Lovers".

Diskuse se mohou vést k obrazovému zpracování DVD, protože to je sice velmi originální, ale konzervativnějšímu divákovi se věru nemusí líbit. Každá skladba je tu pojata téměř jako samostatný videoklip, lišící se pojetím barevnosti a střihu, jsou tu různé efekty, průhledy, rozostření a deformace. Osobně se mi to velmi líbí, dodalo to záznamu jedinečnost a ohromnou dynamiku.

Přiznám se, že jsem se do "Touring The Angel" pouštěl se skepsí, očekávaje standardní depešácký koncert, jenž těžko překoná záznam z "Devotional Tour" a bude podobný DVD "One Night In Paris" z "Exciter Tour". Jenže díky báječné atmosféře večera, soustředěnému výkonu kapely, Gahanově dobré pěvecké formě, skvělému obrazovému pojetí disku, znamenitému zvuku v DTS a několika špičkovým momentům večera je z toho nakonec pozoruhodný film, který se neztratí ve sbírce rockového (!), natož depešáckého fanouška.

Poznámka pod čarou: hodnotili jsme jednodiskovou edici DVD. Ti skalní již jistě doma sjíždějí 2DVD plus CD verzi, kde druhý kotouč obsahuje dokumenty a obrazové projekce a audio CD je zvukovým záznamem osmi živých skladeb, všech z "Playing The Angel".