"Jedno ráno jsem se vzbudil. Vstanu a všude nablito, rozlité láhve s pivem a vedle mě pošlapaná kytara. Šel jsem do koupelny, opláchl si obličej a řekl si, že teď už jsem pravá rocková hvězda," takhle nějak Noel Gallagher podává jednu z mnoha historek ze zákulisí Oasis. Před více než deseti lety vydali dvě desky, které zamávaly s celou britskou hudební scénou. Za pár let to s nimi začalo jít z kopce. Z původního složení v kapele zbyli jen bratři Gallagherové, kteří také skupinu několikrát uraženě opouštěli. Až v roce 2005 opět dokázali natočit smysluplné album "Don't Believe The Truth". V současnosti vydávají výběr největších hitů - účel tohoto článku je stručné ohlédnutí se za předchozími deskami.

Definitely Maybe (1994)
Debut, o kterém se většině kapel za celou kariéru jen sní. V refrénu otvíráku "Rock'n'Roll Star" Liam Gallagher zpívá: "Tonight I'm rock'n'roll star." Bylo to uvěřitelné a do určité míry senzační. Bráchové v adidas teplákových soupravách, mikádo účesy a deska hitů. Tak by asi v devadesátých letech mohli hrát The Beatles. V Seattlu právě končil grunge - v Manchestru se narodil britpop.

Hodnocení z dnešního pohledu: 9/10
Pecky alba: Rock'n'Roll Star, Live Forever, Cigarettes And Alcohol

---

(What's The Story) Morning Glory? (1995)
Podstata této desky má v zásadě dvě varianty. Buď si Oasis, rok po debutu, ještě neuvědomili tehdejší status novodobých The Beatles a velkých rockových hvězd, nebo to jen předstírali. Alespoň tak albová dvojka působí, jak se Gallagheři chovali na veřejnosti je věcí jinou. "(What's The Story) Morning Glory?" je každopádně jednou z nejlepších desek britské historie a doposud nepřekonané album Oasis. Bylo na něm všechno: atmosféra doby s reflexí tehdejší pop-music, autentické emoce a především skvělé nápady rozvíjející debut a do konce dotažené stadiónové hymny "Wonderwall" či "Don't Look Back In Anger" - dodnes jejich největší hity.

Hodnocení z dnešního pohledu: 10/10
Pecky alba: Wonderwall, Don't Look Back In Anger, Morning Glory, Champagne Supernova

---

Be Here Now (1997)
Na třetí řadovce "Be Here Now" přichází hned několik syndromů "rychlých hvězd". Oasis si totiž začínají hrát na větší kapelu, než jsou ve skutečnosti. Přestává jim stačit jednoduchý písničkový rock'n'roll ve stylu The Beatles a The Who. Snaží se být tedy progresivní: většina skladeb jde stopáží přes sedm minut a objevují se koncepční prvky. Po hudební stránce však stále velmi dobré album.

Hodnocení z dnešního pohledu: 8/10
Pecky alba: Be Here Now, Stand By Me, My Magic Mouth

---

The Masterplan (1998)
Rok po albové trojce kapele vychází první kompilace: konkrétně raritní skladby, nejlepší b-strany a živě zahrané coververze autorské písně dua Lennon/McCartney "I'm The Walrus". "The Masterplan" jen potvrzuje kvality prvních desek - album by bez problému obstálo samostatně. Skladby jako "Acquiesce", "Talk Tonight" nebo skvělá a nedoceněná "Rockin' Chair" jsou dodneška oblíbenými koncertními hity kapely.

Hodnocení z dnešního pohledu: 8/10
Tip na hit: Acquiesce, Talk Tonight, Rockin' Chair

---

Standing On The Shoulder Of Giants (2000)
Jednoznačně nejhorší deska Oasis. Čím dál více se hádají. Spíše než na hudbě jim záleží na vlastní publicitě. Hromadí se alkoholové excesy, plní bulvární stránky a samotní lídři kapely se nesnáší a jako kapela nemohou společně fungovat. "Tehdy se z dělání muziky místo poslání stalo řemeslo, proto byly skladby z té doby tak nijaké a slabé," vzpomíná s odstupem na vstup do nového tisíciletí Noel Gallagher.

Hodnocení z dnešního pohledu: 4/10
Pecky alba: Gas Panic!, Roll It Over, Who Feels Love?

---

Familiar To Millions (2000)
Další krok vedle. Oasis se rozhodují vydat koncertní desku z turné k nejslabší desce. Dvojdisk působí nudným dojmem. Nepřináší, co by živá deska přinést měla: něco jiného než studiové nahrávky. Celkový dojem vylepšuje druhá polovina poskládaná z hitů prvních dvou alb a coververze The Beatles "Helter Skelter". Celkově je však "Familiar To Millions" naprosto zbytečným albem.

Hodnocení z dnešního pohledu: 5/10

---

Heathen Chemistry (2002)
Zoufalé tápání skupiny natočit znovu "velké" album pokračuje. Oasis přestávají experimentovat, vracejí se ke kořenům prvních dvou desek, ale ve výsledku jejich snažení působí hodně rozpačitě. Skladby jsou bez nápadu, energie, uposlouchat celé album v kuse je náročnější než sjet první dvě najednou. Za řeč stojí první singly, bohužel nic víc.

Hodnocení z dnešního pohledu: 5/10
Pecky alba: Little By Little, Stop Crying Your Heart Out, Songbird

---

Don't Believe The Truth (2005)
Návrat ve velkém stylu: poslední naděje, že Gallagherům chlast a hádky nevyhnaly z hlavy nápady a schopnost napsat dobrou písničku, naštěstí nezklamaly. "Don't Belive The Truth" je svěží, nápaditá deska, kapela hraje jako za mlada (i když dávno v jiném složení), bubnuje syn Ringo Starra z The Beatles. Nové skladby jsou znovu energické, dravé a melodicky vyzrálé. Krásná britpopová holka "Lyla" a zbytek navazují na první dvě desky. It's just again rock'n'roll.

Hodnocení z dnešního pohledu: 8/10
Pecky alba: Lyla, Let There Be Love, The Importance of Being Idle

---

Stop The Clocks (2006)
Ačkoliv to Noel Gallagher vytrvale odmítal a dokonce si kvůli tomu dělal z věčných souputníků Blur legraci, tak také jeho kapela vydává výběr největších hitů bez ničeho nového. Na dva disky se dostalo čtrnáct zásadních hitů a čtyři nejznámější b-strany. Začíná se s "Rock'n'Roll Star" a končí s "Don't Look Back In Anger". Nic nečekaného, ale pro představu o pojmu Oasis skvělá učebnice.

Hodnocení z dnešního pohledu: 9/10

---

"Hudba Noela Gallaghera je hudbou budoucnosti, ale pořád jsem v Oasis. S bratrem Liamem se snáším čím dál víc a věřím, že ještě uděláme velké věci, až potom přijde řada na mé sólové desky," toto tvrdil frontman Oasis po vydání poslední placky. V současnosti Oasis začínají nahrávat své další album. Potvrdí, že "Lyla" a spol. bylo jejich znovuzrození, nebo naopak poslední vzepětí? Nebo se s dalším albem zařadí mezi nudné rockové dinosaury? So, What you say, Lyla?