Lucerna Music Bar na podzim opět ožívá pod náporem koncertů tuzemských interpretů. Tento klub je, díky svému kouzlu a výborné atmosféře, která v něm při každém koncertu rotuje, právem považován za jeden z nejosobitějších v Česku. Má holt svou minulost napevno zapsanou ve zdech. Nevím jak na vás, ale na mne ta místnost působí hodně pozitivně. Je nesčetně kapel, které se tam pravidelně a rádi vracejí. Bezesporu se mezi ně řadí i Mig 21. Lehce recesistická skupina, která má svůj stálý okruh nenáročných popařů (kteří vyprodají téměř kdekoliv jakýkoliv klub), je takový Volkswagen Brouk naší scény. Prostě je nelze brát jako regulérní závoďáky, ale zase jsou komičtí, nelze se jim vyhnout a na akcích sklízejí od určité části návštěvníků vždy aplaus. Kritici jim nikdy nic nedarují, protože je to mainstreamový kýč, ale na druhou stranu, kdo je furt zvědavý na kritiky. Vždyť každý (i kritik) se jde čas od času někam pobavit. Jinak řečeno: nešel jsem tam s tím, že se svezu v bezchybném cadillacu, ale šel jsem si tam užít poskakující jízdu v brouku, při které občas vytřelí z výfuku a občas se nerozsvítí světla, jenže v tom je právě ta sranda, ne vše by se mělo brát vždy s tou největší vážností.

Cedulka "Vyprodáno" visela i na dveřích Music Baru, naštěstí jsem přišel včas a usedl na balkónek, takže jsem byl ušetřen potové lázně dole. Migové vystartovali skladbou lehce nudnou, ale ověřenou - "Jaro, léto, podzim a zima", rozevlátý Jiří Macháček naběhl evidentně ve velmi nažhavené náladě a okamžitě spustil svoje nenapodobitelné taneční kreace, které přiváděly všechny v sále k smíchu, zejména holky na něm mohli oči utopit. Podotýkám, že publikum bylo starší, než jsem čekal, tipoval bych průměr cca pětadvacet let. Troufám si říct, že každý, kdo byl přítomen, jeho neustálým fórkům, grimasám, tancům, striptérským pohybům a erotických pohledům porozuměl, takže když jste pohledem přejeli po výraz lidí, jen minimálně jste nenarazili na úsměv. Kapela z počátku hrála poměrně studeně, ale vše zachraňoval Macháček, který na sebe, aspoň při prvních třech písních, strhl veškerou pozornost. Svých nástrojů jsou ale všichni obsluhovateli více než slušnými, tedy snad jen na Hrdličkovy klávesy taktně zapomeneme, však on to vynahrazuje trubkou. Macháček měl možná místy problémy s dechem, ale to bylo bezesporu způsobeno příšerným vedrem, s kterým měl co dělat i obyčejný návštěvník, natož pak hlavní showman na pódiu. Frontman zburcoval všechny, aby zazpívali sborové "Happy Birthday" Miki Křenovi, kterého zná ze "Samotářů" a který ten den slavil narozeniny.

Mezi písněmi měl také Macháček trefné narážky na vlastní chyby a neopakovatelným stylem burcoval nejaktivnější návštěvníky, kteří přijeli z Lázní Bohdaneč, a značně rozhýbávali pravé křídlo Music Baru. Možná vůbec nejneodolatelnější byl při typicky sklepáckém monologu, jímž uváděl píseň "Na světě rád", kterou si mimochodem střihnul sám na elektrickou kytaru, usazen na barové židličce. Nový Satriani z něj asi nebude, ale za ten zápal, jakým se snažil to zahrát, by si zasloužil pochvalu, kterou vlastně i v podobě obrovského potlesku dostal.

Mig 21 měl křtít nové DVD, tedy on ho nakonec i křtil, ale protože ještě nebylo hotové, křtil se jen obal. Macháček si z publika vybral dvě dívky (díky dvěma dalším extrovertkám stály ale na konec na pódiu čtyři), přičemž jedna vyndala imaginární dévédéčko z krabičky a ta druhá ho zcela neimaginárně pokřtila, takže se šampus za obrovské slávy a oslavných Macháčkových ód lil do vzduchu. Asi nejkomičtější moment koncertu.

Ale nedělejme z nich jen bandu bavičů. Sóla na šestistrunnou baskytaru a trubku Tomáše Kurfürsta, respektive Pavla Hrdličky, v písni "Skejt" byla výtečná. Stejně jako výkon bubeníka Jana Hladíka. Jejich síla se nejvíce ukázala v instrumentální první přídavkové skladbě. Trochu jsem se nudil při již značně rozvařeném "Malotraktoru" nebo "Slepic pírek", zároveň bych se však nebál označit jako nejlepší píseň koncertu novinkovou "Bývá mi úzko", která nepostrádá drive, vtipný text a vlezlou nosnou melodii. Poslední přídavek v podobě "Snadné je žít" by snad Music Bar již zvládnul odzpívat bez jakéhokoli přičinění kapely.

Koncert to byl přesně takový, jaký jsem čekal - hodně uvolněný, hodně zábavný a přitom nepostrádající určitý šmrnc a opar něčeho, co mu dodávalo nádech regulerního koncertu, regulérní popové kapely. Těleso, které si již sedm let říká Mig 21, totiž chce především pobavit a zvednout náladu, a to se jim daří znamenitě.

Setlist:
Jaro, léto, podzim a zima, Tančím, Vlajky vlají, Pop pop pop, Japí, Nocí půjdu sám, Bývá mi úzko, Sviť sviť světlomete, Malotraktorem, Skejt, Ho-Ka-He, Na světe rád, Here Comes The Gun, Twist, Bárbekjů, Slepic pírka
Přídavky:
Intrumentálka, Tančili čile, Snadné je žít

Mig 21, Lucerna Music Bar, Praha, 26.9.2006