Americký r'n'b zpěvák Donell Jones se vrací po čtyřech letech s novým albem "Journey Of A Gemini". Už není čistě ve znamení soulu, ale snaží se překročit hranice směrem k hip hopu, což mimo jiné odhaluje seznam hostů, mezi kterými nechybí ani rappeři Clipse nebo Bun B. O produkci se postaral kromě jiných i hitmaker Jermaine Dupri.
7/10
Donell Jones - Journey Of A Gemini
Celkový čas: 64:01
Skladby: Special Girl, Better Start Talking (featuring Jermaine Dupri), I'm Gonna Be, My Apology, Spend The Night, Portrait Of A Woman, Cry, Ooh Na Na, Feelin' You, Can't Wait, Lust Or Love, If You Want (featuring Bun B), Cuttin' Me Off, Another Life, I'm Gonna Be (Remix) (featuring The Clipse)
Vydavatel: Sony BMG
Trh s nahrávkami pro paničky 40+, které chtějí při uklízení poslouchat romantickou hudbu a koukat v bookletu (v klipech) na pěkného junáka v saku, je nevyčerpatelný. Čtvrté album r'n'b
croonera (podle slovníku "zpěvák sentimentálních písní")
Donella Jonese nazvané "Journey Of A Gemini" ale aspiruje i na něco jiného. Po Usherově komerční sebevraždě s těžce nepovedeným filmem "In The Mix" si totiž hned několik zpěváků dělá zálusk na jeho titul "r'n'b hvězda supertěžké váhy". Mezi nimi je i Jones. Na spojení r'n'b balad s rychlejšími skladbami a hip hopem nemá Raymond
Usher copyright, ale ačkoliv "Journey Of A Gemini" není špatné album, na Usherův veleúspěšný opus "Confessions" se dívá z dálky. Když jsme u toho copyrightu, ten asi nemá
Usher ani na klobouček, ale tady už to Jones trochu přehnal.
Tři alba, která před "JOAG"
Donell Jones natočil, jsou čistě wonderovské r'n'b, pomalé balady, patetické melodie a procítěný hlas. Vše budiž řečeno, když napíšu, že jeho první hit byl cover Wonderovy "Knocks Me Off My Feet". Čtyři roky staré album "Life Goes On" to dotáhlo dokonce na trojku amerického žebříčku a Jones byl na vrcholu. Pak se to bohužel celé nějak zaseklo. Rozhádal se s firmou La Face, následně uprchl i z Aristy a nakonec zakotvil na Jive Records. Byly to trochu hořké tahanice, Jones mířil hodně vysoko, ale ztratil skoro všechno. Čtyři roky jsou v urban popu hodně, a tak nové album vznikalo velmi opatrně. Už není autorem všech písní, vůbec poprvé dal svoji hudbu všanc producentům, kteří ho posunuli směrem k modernějšímu soundu. Asi to byl dobrý krok, čisté r'n'b je dneska vlastně underground (Dwele, Kem) a na trhu by určitě nemělo šanci. Na druhou stranu Jones ztratil část své originality, zařadil se mezi
usheroidy bez tváře a pokud neznáte jeho minulost, snad byste ho obvinili z kopírování atlantského bouráka. Největší zásluhy má v tomto případě Ryan Leslie, který udělal první singl "Better Start Talking". Chlapík, který napsal i aktuální hit "Me & U"
Cassie, má slušně našlápnuto stát se budoucí hvězdou. Zadařilo se i dvojici Tim & Bob, kteří mají na svědomí nejodvážnější záležitost "Feeling You". Pokud si říkáte, že jste tu tahací harmoniku už někde slyšeli, pak vězte, že to bylo v "Experience" z první desky samplofonika Daedala, stejný motiv ovšem už použil hiphopový producent
Madlib na Madvillan ve skladbě "Accordion". Menší, ale pořád slušnou prácičku odvedli i the Underdogs a Mike City, překvapivě nejslabší jsou skladby, které napsal Donell sám. Malou výjimkou je jacksonovská "Cry".
Jestli už máte z tého recenze
ushemeroidy, tak se omlouvám, ale to srovnání je prostě na místě. Donell kvůli desce vystřídal tři firmy a nazpíval prý přes padesát písní. Výsledek není špatný, jen ve výtahu, kam se cpe, už je maličko přecpáno.
Donell Jones pokračuje v trendu, že ani jedna z jeho desek nebyla vyloženě slabá, tentokrát navíc vsadil hodně, ale jestli chtěl natočit přelomové album, pak se mu to při vší snaze nepovedlo.