Letošní rok festivalovému dění nachystal několikero nečekaných zvratů, ale i tak se dalo ve velmi nahuštěné nabídce vybrat. Summer Of Love slavilo první kulatiny a mělo to být ve velkém stylu, konkurence byla v blízkém Hip Hop Kempu nebo trutnovském festivalu. Na východě Čech to prostě žilo. Největší poprask byl okolo prvního mejdanu, dva dny před samotným startem akce odřekly účast dvě největší hvězdy, což je nepěkný pech. Po hadrkování okolo Love Planet, Music In The Park si tedy i Summer Of Love zažilo těžkou bitku nejen na festivalovém chatu. Tiga prý odřekl z důvodů neudělení pracovního povolení, běžela však šuškanda, že vzal lépe placený šolich. Jeff Mills údajně zápolil o kvalitnější letenky, pak se hovořilo o špatně pochopeném mailu ohledně výběru mixpultu - ať je pravda jakákoliv, naděje u Jeffa žila. U vstupu však byla nadobro pohřbena prohlášením organizátorů. Smůla a velké rozhořčení fanoušků.

Festivalu přálo počasí, slunečné počasí pozitivně nabilo celý dostihový areál. Na něm vyrostlo sedm pódií, která nabízela taneční spektra podle chuti. Začátek byl velmi vlažný a třeba na Michael Burian & Friends Stage při setu Martina Grednera tančila jen jedna fanynka. Plněji zde bylo až na Martina Eyerera, Milo Morettiho a samotného Michaela Buriana, ten však zcela ničím nepřekvapil. Oddané ovečky ládoval svým snadno rozpoznatelným stylem wet'n'hard. Došlo na oblíbené vinyly, nemálo rozjasněných tvářiček a rozpískaných píšťalek, člověk se skoro cítil, jako by na českém písečku někdo parodoval Love Parade. Přišlo mi, že tato scéna byla příliš monotónně podchycena (i když podle počtu tlačících se tanečníků asi měla úspěch); těžko říct, co touto sešlostí Michael plánoval atakovat.

To už se diametrálně zajímavěji tvářily jiné dvě scény. Mentos House Stage, kde to slušně rozpálili minimalisticky laděná Ladida a Loutka, který překvapivě hrábl po stařičkých věcech a přichystal takové nefalšované old school radovánky. Pod stanem ukrytá Besip Jungle Breaks Stage pulsovala nevídaným životem, který se dal zpestřit tréninkem jízdy na závodním trenažéru nebo vyzkoušením si základní hmatů první pomoci na oblíbené hračce Anče. Nejvíce pozornosti na sebe strhla čtyřka Ban Ban & Mr. Brown & Mc Skeez & Mc Beni T., kterou vskutku strhujícím způsobem vystřídala Suki. American Audio Techno Stage měla jako jediná takový malý velký neduh. O blízkou hradící zeď vznikaly nepříjemné odrazy, takže pokud jste tancovali na špatném místě, měli jste zpožděné duchařské techno stereo. Orbith byl prvním lákadlem, ale i u něj platí, že jej snadno přečtete jako slabikář pro prvňáčka. Jeho set fungoval, byl však bez sebemenšího překvapení, tak jako luxusně tvářící se čtyřhodinový set Space DJz, kteří snad hrají furt to samé. Všechnu čest na sebe strhl Felipe a live vystoupení Solar Kingdom, kteří do toho bušili dost hustě. Je však otázkou, jestli lze připojený notebook k speciálnímu mixpultíku a rádoby show dvou lidí brát jako pravý nefalšovaný live act.

Největší ruch a roj změn poznamenal hlavní Vodafone Main Stage, Chris Sadler v tom byl nevinně a sklízel zasloužené ovace. Překvapili Magnetik, kteří si nachystali tanečně zkonstruovaný set a dostavili se v kompletním složení. Nechyběla pocta Kraftwerk "Morgenstern" a celé to mělo hodně velkou šťávu protkanou sólem na Petrovo ságo. První prodleva v časovém harmonogramu přinesla zpoždění v přípravách vystoupení projektu Elektrochemie. Jejich skoro hodinka byla velká trizna v jednotném tempu, které narušovaly hutně agresivní electro ruchy a vokál zpěvačky Caitlin Devlin - rozhodně to byl nejslabší moment letošních Summer Of Love. A pak to přišlo, tedy první změna. Místo Tigy vystoupil náhradník v podobě Marca Zaffarana, který svůj set postavil na podobném principu jako Elektrochemie, a první půlka byla velká nuda. U nás je provařený a má své fandy, kteří ho v tom nenechali, ale v druhé půlce se zlepšil, i když byl okraden o čas díky posuvu.

Po nutných úpravách mohla začít ona třešnička na dortu. Kraftwerk na tanečním festivalu? Mnozí nechápali, ale když je vezmete jako praotce toho všeho, co existuje v elektronické hudbě, právoplatně sem patří. Jejich show měla styčné body s pražským koncertem v Lucerně. Byla však o některé tracky zkrácena a zazněla dvě překvapení, z nichž hlavně "Computer Liebe" mělo velký aplaus. Kraftwerk nejsou jen ti čtyři skoro-staříci (Ralf Hütter v neděli oslavil šedesátku!), jejich robotičtí dvojníci, kteří při "Die Roboter" rozhodně nechyběli, ale hlavně jde o celou audiovizuální stránku věci. Projekce, některé z nich už dost pamatují, na velkém projekčním plátnu fungovaly. Jasné trefy do černého jako "Die Mench Maschine", "Tour de France", "Autobahn", "Radio-aktivitat" nebo kompletní podoba "Trans Europa Expressu" získávaly ohromné ovace, které jsem vesměs ani neočekával.

To byl vlastně největší rozdíl oproti pražskému zastavení, kdy spíše skalní fandové procítěně prožívali velký okamžik. Oproti tomu pardubická omladina si to spíše užívala a pařila. Po každé kompozici přišel velký aplaus a celková atmosféra se mi proto více zamlouvala. Možná je to také tím, že už jsem zhruba znal, co přijde, a tak jsem si to mohl více užívat a nevšímat si tolik rozličných detailů. Všichni se však nejvíce těšili na ony roboty, kteří měli svoji hlavní úlohu v momentu prvního přídavku "Die Roboter". Na druhý se už tolik nečekalo a dvojice "Aerodynamik" společně s "Music Non Stop" nezklamala, stručné poděkování a Kraftwerk záhy zmizeli mimo dění na závodišti. Potvrdil jsem si v porovnání s tím, co jsem vše v Pardubicích viděl, že Kraftwerk se nesmazatelně zapsali a jejich odkaz promlouvá do dění i dnes.

Pro sběratele setlistů - Kraftwerk: Die Mensch Maschine, Planet Of Visions, Tour de France (Etape 2), Tour de France (Original Version), Vitamin, Computer Liebe, Autobahn, Das Modell, Schaufensterpuppen, Radio-aktivität, Nummern, Computerwelt, Trans Europa Express (including Metall Auf Metall + Abzug); encores: Der Roboter, Aerodymanic, Music Non Stop

Před samotnými Kraftwerk proběhl slíbený ohňostroj, který měl ale původně přijít až po nich. Tehdy měl Aleš Bleha (hlavní organizátor) pronést slavnostní přípitek. Naštěstí prokázal, že není natolik hloupý, aby za této situace na scénu vystoupil, protože neúčast Jeffa Millse byla u vstupních bran brána hodně těžce. Jako náhrada po neskutečně dlouhé prodlevě přišel projekt Zombie Nation, což bylo ušito hrubou jehlou. Dravá zvuková koláž ušla, ale Jeffovi se vyrovnat nemohla. Plus za pobavení s maskou a jakousi zaříkávající postavičkou coby talisman, měla smysl, ale to už pomalu přišel čas se s letošním Summer Of Love rozloučit.

Oslava desátých narozenin byla taková poloviční. Chyběly dva hlavní body oslav na největším pódiu, kde prodlevy občas dělaly spoustu neplechy, Kraftwerk však byli dostatečné lákadlo. Taktéž nevidím jako zcela dobrý nápad dovést do Čech provařená jména, která zde vystupovala, a to třeba i na samotných Summer Of Love. Je dobré myslet na něco nového, to se letos na Dostihovém závodišti skoro vůbec nekonalo a je otázkou jaká vlastně byla vstupní nabídka. V programovém bulletinu už byla i pozvánka na další ročník, možná mu vyjde stejně dobré počasí, i když nad ránem se přeci jen nějaký déšť dostavil. Na závěr snad již jen vše nejlepší!

Summer Of Love, Dostihové závodiště, Pardubice, 19.8.2006

Fotogalerie: