V návaznosti na recenzi DVD "Koncert" se podívejme i na zvukový záznam téhož. Stejnojmenné CD Lucie Bílé je tedy zbaveno obrazové složky, jež nás (berme to z té lepší stránky) nerozptyluje u poslechu. Pokud měla koncertní nahrávka být jakýmsi důkazem toho, že Lucie Bílá umí zpívat živě a playbackové televizní estrády jsou jen nutnou úlitbou bohům českého šoubyznysu, pak se corpus delicti povedl, není sporu.

Vždy jsem se těšil, až bude Lucie Bílá starší, uklidní se a konečně nahraje něco swingu, soulu a vůbec takové fajnovější muziky. Koncert je jen takovou ochutnávkou a mírným nakročením, ale obávám se, že k tomu, aby Lucie Bílá byla šansonová zpěvačka (jestli jí vůbec někdy bude), si budeme muset počkat ještě tak patnáct dvacet let. Zopakuji myšlenku z recenze DVD: Kapela kolem Petra Maláska hraje výborně. Ale zpěvačka, jakkoli zpívá dobře a s nasazením, něco postrádá. Je to hloubka, záhadnost, bolest, prožitek, to, co dělá z pěvkyně osobnost typu Hany Hegerové anebo Alison Moyet.

V sadě písní je několik parádních kusů, například "Papouch" a "Vokurky". Najdeme bravurní momenty, kdy se ukazuje, jak Bílá umí pracovat z hlasem. Jsou zde ale chvíle, kdy je té exhibice přespříliš a vyřvávané představování kapely v "Poutech" je děsné. Ve chvílích afektu se ukazuje, jak je méně někdy více a že nemusí být vše vyřčeno naplno, protože tajemno je přitažlivější. To, prosím, není kritika toho, že Lucie přehrává, protože ona holt asi taková je a vyjadřuje se tak, jak to umí, je to její styl.

Na CD jsou tři bonusy a všechny jsou zbytečné. U každého se dá položit otázka "Proč?". "S cizím chlapem v cizím pokoji" i ve studiové verzi, nač to? "Umíráš celkem rád", Noidova kompozice, inu, dobrá, ale sem se naprosto vůbec nehodí. Stejně jako "Ulice" ze stejnojmenného televizního seriálu, nudná, bezkrevná, tuctová písnička. A nedá mi, abych si nerýpnul do chyb v bookletu (Gerschwin, Only One Women), to není moc profesionální. Za zbytečné bonusy a chyby v knížečce velké minus!