"Are you ready for Kaiser Chiefs?" ptá se Ricky před natřískaným publikem ve Friscu. Můžete hádat dvakrát, jakou reakci tahle otázka vyvolá. Dneska je to všechno takový rychlý - zatraceně rychlý. Když dvě CD stačí na vydání "Best Of..." kompilací, kterým se mezi fanoušky familiárně přezdívá "už nemáme co říct, vytřískáme ještě nějaký prachy a balíme to plus nezapomeňte tam dát nějakej remix", proč by mělo dojít k pozastavování se nad tím, že se ve stojanech nachází taky DVD kapel, jimž se první várka debutový desky přestala lisovat teprve před pár měsícema. Na druhou stranu, většina těhle disků nemá žádnou úroveň, a to se pak těžko přistupuje k dalším takovým bez despektu. I když tu kapelu máte rádi. Naštěstí Kaiser Chiefs to vzali za ten dobrej konec. Přes humor. Což je zatracená výhoda, protože jsou z Británie. Příležitostný divák ČT Dva tak už možná tuší, jakou cestou se "Enjoyment" bude ubírat. Na sever a pak na západ do Států - bude vysvětleno později, možná. Post-punk - to je retro a retro byl už obal "Employment", retro je všechno na tomhle disku. Nebo to po něm aspoň voní. Včetně koncertů s křišťálovym obrazem a zvukem, co dá vyniknout domácímu kinu, který si vaši známí koupili jenom kvůli tomu, že se to teď jako nosí, ale jediný, co si díky tomu užívaj', je Jan Tuna ze všech stran. Přesto to není ten nejsilnější materiál na tomhle kotouči.

Druhému stříbrnému slunci s obchodní známkou podle jihoafrického fotbalového týmu jasně vévodí devadesátiminutový dokument, co vlastně ani nemá pořádný název - ty mají jeho kapitoly. Na tour po United Kingdom s červeným autobusem v měřítku typickém pro autíčka Matchbox a pak až do Kalifornie stejně (ne)velkým letadlem. V duchu anglické komiky je to pojaté jako "Cestománie", kdy se o každé cílové stanici dozvíte to nejdůležitější ("Glasgow - lidé se tu scházejí v přátelské atmosféře v hospůdkách, kde nad pintou piva pějí národní písně..." nebo "Kalifornie - lidé tu zbožňují pikniky a Kaiser Chiefs - záběr do kostela - sborově zpívají jejich poslední hit 'Oh My God'" apod.) Mimochodem, to v závorkách je velmi volný překlad.

Výborné jsou také pasáže, kdy se konfrontují rozhovory se členy kapely v dětských letech (1987) a v penzi (2030). Člověk se prostě neubrání úsměvu při větách "Byly to krásný časy. My, The Cribs, Maximo Park... samozřejmě Bloc Party," nebo situacích, kdy se starý Ricky snaží při povídání s reportérkou zahrát svou novou skladbu s tím, že "Kaiser Chiefs už byli, teď je důležitý, co dělá teď". Raritní záběry kapely (první vystoupení, kdy Ricky čte text z papíru na zemi - takový Shaun Ryder slušňák!) a třeba vůbec poslední skladba bývalého seskupení Parva, což, jen tak na okraj, byla coververze slavné survivorácké "Eye Of The Tiger". A mělo to koule! Podle dostupných materiálů se Kaiser Chiefs příliš nezměnili, snad jen ten neustále tu zmiňovaný Ricky. Ze zpěváka-kaliče s piercingem v nose se stal zpěvák-kalič s malým diamantem v nose.

Koncertní záznamy jsou nejvyšší jakosti. Od výkonů na pódiu po výkony pod pódiem. Kamera, střih, efekty. Všechno tak, jak má být. Zdravě sebevědomí jedinci na pódiu, kterým bezpochyby vládne jejich frontman, co svým vytažením fanynky na pódium uvede do transu všechny kolem a hlavně i ji. A to jí je (podle vizáže) hodně nad šestnáct. Blikající světla, show. Nic, co bychom neznali, nic, co by nás mohlo nudit. Ze zvuku je možno si vybrat. Pár záznamů jako bonus navíc. Chyba jediná - nejsou tu ani anglické titulky. Improve Your English!