Natočili zbytečný cédéčko, mysleli, že je to známka punku

Sex Deviants jsou jedni z mnoha, co hrají ska-punk. A, světe, div se, vychází jim již čtvrté album. Ovšem nepřináší do těchto vod nic nového, při poslechu "Obrázků všedních zpráv" jsem se spíš nudil, než poskakoval. A tak v celkovém hodnocení dopadli bídně. Důvody hledejte v recenzi.

3/10

Sex Deviants - Obrázky všedních zpráv

Celkový čas: 36:57

Skladby: Tady jsem žil, Speedy life, Jeleni, Lásko neodcházej (žigul), Nejsou stejný, Třetí cesty, Nevidím, nevěřím, Dál, Vím, že nejsem, Anglická, O mase, Bonus

Vydavatel: Cecek Records

Jsou jich poslední roky zástupy. Ptáte se koho? Různých druholigových ska-punkových kapel, které nepobraly nic z originality ani z umění hrát a z textařského hlediska jsou rádobyvtipní. Ano, hádáte správně, do tohoto pytle patří i Sex Deviants. Už při pohledu na nevkusný a amatérsky provedený obal a booklet je vám nad slunce jasné, že tohle není skupina, co by jednou chtěla být známější, než je. Hrají si to svoje po těch vesnických lokálech, případně levných festivalech s bídnou aparaturou, a to jim stačí. V úzkém kruhu fanoušků jsou zbožnovaní, ale zbytek světa o nich nemá ani páru, protože jim ta hudba přijde primitivní. A mají z části pravdu. Nemají šanci se jakkoliv prosadit. Jsou jedni z davu.

Album "Obrázky všedních zpráv" mě nezaujalo prakticky ničím. Ano, mají ve svých řadách zpěvačku, která by mohla dát jejich hudbě trochu jiný rozměr, který by skupinu odlišil od ostatních. Nicméně nestává se tak. Olina Peštová má příjemný altík, ale neumí s ním patřičně pracovat. A nedostává se jí ani zaslouženého prostoru, preferoval bych její hlas častěji, klidně na úkor hlavního zpěváka. Beztak srší falzety. Ale vím, že to u tohoto žánru není tak důležité. Rozhodně ne v jejich případě. Chvílemi se dostávají do polohy takových Sto zvířat, zejména v čistě skáčkové skladbě "Jelen". To jim sluší. Jenže jim chybí nějaké dechy, to je opět sráží do vod průměrnosti až podprůměrnosti.

Abyste nebyli překvapeni, tak Sex Deviants jsou pořád více punk než ska. Rádi si hrají ty oblíbené tři akordy a zjevně jim to stačí. O hráčských kvalitách taktně pomlčím, ale ještě cítím potřebu zmínit textovou stránku věci. Devianti se snaží buď o protestsongy (jsou směšní), happy songy (jsou směšní), nebo životní příběhy (jsou směšní). Takže jestli chtějí posluchače pobavit, tak se jim to daří, otázkou je, jak moc podle jejich představ. Nesmím zapomenout pochválit zvuk, který je sice již samozřejmostí, ale víte, jak to u podobných kapel bývá. Na hostivařské studio moc dobrá práce.

Jo jo, "Obrázky všedních zpráv" jsou prostě pro jednu komunitu, které se budou jistě líbit. Já do ní nepatřím. Určitě si na to na koncertě skvěle zapaří a nebudou řešit detaily. Přejme jim to. Sex Deviants nezaujmou ničím novým ani originálním, prostě tomu chybí to něco, co by vás, obyčejné, pro tento žánr nezaujaté posluchače bavilo. Nedosahují ani nadhledu Tleskače, ani melodičnosti Jaksi Taksi, ani vtipnosti Visacího zámku. Je to jako když pijete zvětralé pivo. Vypijete ho, ale další už byste si nedali.

• zvláštní... (Petr, 18.04.2006 12:40) Reagovat

  mně vůbec v těch zástupech kapel SD nepřijdou jako nějak podřadní... Tahle deska se jim sice moc nepovedla, ale jinak třeba kdybych si měl vybrat mezi pózerskými jaksi taxi pro děti a SD, vyberu si radši je. A jestli mi na nich něco vadí, pak je to ta zpěvačka :-)
  
  

• A kdo je prosím tou pravou známkou punku? (PT, 18.04.2006 20:44) Reagovat

  Až zbytečně ostře napsaná kritika. Chápu, že tento server je prostě o hudbě jako takové a podle toho je i tak hodnocená bez ohledu na daný hudební styl. Avšak pouštět se dotoho až tak moc odvážně? Například srovnávat s Jaksi Taksi, Sto Zvířat, Tleskačem (který se ve vesnickejch kulturácí vyskytujou asi nejčastějc) nebo dokonce Visáčema? .. a propo – Sex Deviants jsou určitě víc známkou punku, než zmiňovaní Visáči. Pokud bych jim chtěl dát bližší škatulku podle kapel bych zmínil třeba Houbu, Peshatu, Totální nasazení ..pak už skutečně mohu porovnávat originalitu, zpěv, texty, atd.
  Pravda, toto CD nepatří k těm nejpovedenějšim, to už je věc názoru. Výše zmíněné kapely a tento styl jdou sice trochu mimo mne, přesto si nemyslím, že by toto CD patřilo k těm „zbytečnejm“
  
  Další věc nad kterou jsem se dost zarazil je zmínka o pochybnosti některých festů a kvality vybavení, potažmo aparatury. To už je fakt síla. Docela rád bych chtěl slyšet název nějakýho zmiňovaný festivalu „s nekvalitní aparaturou“. Připádá mi, že se zde autor téměř stavěl do role: „kdo je víc, já mam lepší výbavu“ ..možná to někdo skutečně může hodnotit i takto. Pokud jde o mne, kolikrát si užiju koncert lépe v malém prostoru (sqatu) s vynikající atmosférou než na ! „monstrfestu“
  
  

• Momentálně pan Tenkrát (3těpán, 19.04.2006 10:07) Reagovat

  Pane Tenkráte proč Vám přidělili na recenzi album punkové kapely, když Jste to ještě v životě neslyšel...http://musicserver.cz/ms/autori.php?kdo=tenkrat....zde je vidět co Jste zatím recenzoval.. přijde mi to trošku směšný :)
  
  
  
  

• sex deviants (anna, 19.04.2006 10:14) Reagovat

  příjde mi že by recenze měli psat lidi , kteří něco vědí o stylech. Nebo mu nedala večer šanci manželka aplikovat jeho podprůměrné ohambí?
  
  

• známka punku bude (murphy, 19.04.2006 14:10) Reagovat

  až členové kapely za tuhle recenzi rozkopou autorovi držku:)))a bude se říkat: Tenkrát udělal Tenkrát chybu...
  
  

8/10

Recenze: "Výlet do bájí" Aleše Brichty je zpěvákovým doposud nejlepším výběrem Tak nějak potichu a mimo světla ramp oslavil letos své půlkulatiny Aleš Brichta. Dřív zásadní osobnost domácí rockové scény dostala od vydavatelství Supraphon lehce opožděný dárek v podobě pokračování trojalbové "Zlaté... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2024 15:00 v sekci Recenze

Naživo: "Jesus Christ Superstar" je tak výjimečný, že ho nezabije ani nabubřelé popové pozlátko Kamil Střihavka, Bára Basiková a Dan Bárta tvořili ústřední trojici nejlegendárnější verze muzikálu "Jesus Christ Superstar", který se od roku 1994 hrál v Divadle Spirála. Myslím, že už nikdo nedoufal, že "Ježíše" v této... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 17:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: Ravenoir ve svém doomovém lese "Nocturne" místy trochu bloudí Studiový projekt Aleše "Aleshe AD" Dostála, bývalého kytaristy Root, s názvem Ravenoir si zřejmě potrpí na přesný časový rozvrh. Rok se s rokem sešel a opět, příhodně v dušičkovém čase, vyšel jeho další počin. Na do modra... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 08:00 v sekci Recenze

9/10

Recenze: "Anatomy Of Shadows" předkládá systematickou revizi současnosti pohledem Autumnist Vlado Ďurajka ke každému albu Autumnist přistupuje striktně ve svých vlastních intencích perfekcionismu. "Anatomy Of Shadows" jde v tomto aspektu možná nejdále a nabízí exponenciální pohled na realitu okolo nás, jež místy chladně... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Tom Sean - Debutové album ukazuje moji dobrou i špatnou stránku Tom Sean je další nadějnou tváří hudební, ale i herecké scény. Jeho v listopadu vydané debutové album "Stereo Madness" obsahuje jedenáct songů, včetně singlů "Runnin' In Deep" se Simonem Oppem nebo "fadeawayyyyyyy". Hostují na něm... čtěte zde

Vydáno: 27.12.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory