Týden číslo 15 roku 2006 je za námi a s ním opět jedna divoká novinka a spousta opakovaných vtipů, které nemůžou přestat být vtipné, protože nikdy vtipné ani nebyly. Oficiální prodejní a rádiová hitparáda tak, jak je sestavila česká pobočka IFPI a okomentoval ten, co se s lecčím nemaže.

Rádia - Kamarád s rudým odznáčkem na klopě odjel na dovolenou do Vrchlabí, a tak za něj tentokrát okomentuji strhující dění v hitparádách IFPI já. Je to takových deset stupňů ke zlaté. Minule byl první bez ztráty kytičky, předminule taky, předpředminule zas. Česká rádia hrají jen Boba Sinclaira a jeho "Love Generation". A když už je to náhodou omrzí, z éteru se ozve Madonna a "Sorry". Že vás to nebaví? Ale běžte, to by těch našich komerčních stanic nebylo tolik. Čekáte novinky? Nečekejte! Jen trochu si to kluci s holkama proházeli. "1 + 1" rovná se? Tři. Tedy třetí místo pro Ready Kirken. Postoupili z pětky. Na čtyřku spadl Robbie Williams a na pětku naopak o celé jedno krásné místo postoupili Chinaski. Aby ne, "Vrchlabí" je milé město, kamarád má recht. Hory, hory, les, hory... Jen když nenapadne sníh, je to trochu opruz. Jako ta naše hitparáda. V první desítce najdete samé známé tváře. Melanie C, Helena Zeťová, Sugababes... Víte, že tyhle žebříčky se mnou odebírá i Karel Čáslavský české pop music, Martin Hrdinka? Myslím, že z nich má upřímnou radost. Leč zlobí se nad 35. příčkou, Hrdinka, tam je totiž první novinka. Red Hot Chili Peppers a "Dani California". Taková typická flákota. Chcete si ji poslechnout? Můžete tu. A nebo v červnu v Hušákově pavilonu zasvěceném hrám. Každopádně se kluci funkmetaloví drží svého kopyta, neutíkají. A proto jsou výš než Petr Kolář, který se stále vyznává, ale už mu to naštěstí tolik oveček nebaští. A tak je to jen místo čtyřiačtyřicáté.

Chcete víc novinek? Přestěhujte se! Ale tak abyste neřekli. Ask for more, jak by pravil klasik, listuji dolů a dolů a dolů... Místo 82., první týden v hitparádě, Green Day a singl... (fanfáry) "Holiday"! Novinka? Nu, tak to aspoň hoši z IFPI píšou. Leč já tu věc už přece někde slyšel... Vlastně jsem ji slyšel celý loňský rok. Tak sakra, hraje se v těch rádiích něco nového??! Místo 83., Lucie Vondráčková a "Vítr". Tož to asi nové opravdu bude, ale nepustím si to, protože mít větry není nic moc. Prostě novinky se nevedou. Kamarád se tu minule rozčiloval nad těma Southpaw. Řeknu vám, já proti nim nic nemám. Ale chlapci v rádiích asi jo. Protože singl "Isolated" byste v první stovce hledali s podobným úspěchem jak Atlantidu v posledním revidovaném Atlasu světa. Zrovna tak třeba "Electru" od Letů mimo či nové Skyline. Známý z Anglie mi přivezl Embrace. Mají takovou baladu, "Nature's Law" se jmenuje. Prý to tam teď válcuje hitparády a našim holkám by se to moc líbilo. "Ale prd," říkám mu. Našim holkám by se to nelíbilo, protože to nikdy neuslyší. Zato můžou pořád slyšet "Tabáček", "Island Sun", "Cliché" nebo "Starostu". A stovku uzavírá Petr Muk. Onehdy mi zas jiný kamarád říkal, že prý Petr Muk slyšel poslední desku Depeche Mode a hned ji fundovaně okomentoval: "No ti depešáci, jako už nic moc, ty synťáky a vůbec aranže v 'Precious' takový vyměklý..." Proto "Láska ta nebezpečná věc", Petrova odpověď na to, jak mají vypadat moderní synťáky. Odpověď na "Precious" a vůbec celé "Playing The Angel". Poslechněte si to a napište mu do guestbooku, že jako dobrý. Ať má v kapse víc než jeden frank, byť na ty už se stejnak nehraje. Euro rulez! A česká rádia taky.

Úplnou rádiovou hitparádu pro 15. týden najdete zde.

Prodejnost - Tak lidi, co sjíždějí bontonlandy, landalandy, musicworldy, Wang Chong Songovu hudební korporaci v Chebu a vůbec všechny CD shopy, jsou prý z úplně jiného těsta než ti, co papaláší v rádiích. A taky že jo, když Divokýho Billa hned v prvním týdnu prodeje vyšvihli na příjemné první místo. No, je to prostě Bill. Z téhle věci mám pocit, že se za ta léta posunuli jak Pendolino. Pořád stejný zvuk, písně jako přes kopírák. Ale zas na druhou stranu, aspoň mají jakýsi svůj trade mark a neuráží mě to. Vím, co od nich čekat. Lidi to ví taky, a proto se na ně těšili. Víc než na Ready Kirken. Asi už se nic neděje, protože dál jsou jen známí sympaťáci. Rafťáci a Lucka Vondráčková. Mobilní operátoři pořád tratí, protože děcka místo dobíjení kreditu kupují Tokio Hotel. A klukům je hej, zpívají si své distingované písně o počasí a dívky jihnou v rozkroku jak povodí našich řek, když sníh přestál si hrát na tvrďáka a roztál. Jako Petr Kolář. Ten přestože odehrál poctivý echtSvoboda rockerský koncert v Lucerně, po němž by mohl se zmíněnými Tokio Hotel zajít jako chlap s chlapama na pivo, vypadl po několika světelných letech z první trojky, a to tak, že rovnou na osmičku. Ale daří se aspoň jeho kdysi hlavní štaci, Arakainu. "Labyrint" se prosmýkl bludištěm IFPI prodejnosti do TOP 10.

Vyčítali jste mému kamarádovi někteří, že se z těch komentářů hitparád nic nového nedovíte. A proto dnes uvedu nadstandardní množství novinek. Vedle zdaleka nejdravějšího Billa ostudu neudělaly ani dvě dámy, byť obě při vymýšlení názvů své nové desky zjevně sežraly Davidu Ogilvymu veškeré zbylé kreativní know-how. Devatenáctá je tak Pink s šokujícím zvěstováním "I'm Not Dead" a dvacátá Lucie Bílá. Její deska se jmenuje "Koncert". Holt, z něčeho se žít musí. A syn Filip, jak vyinvestigovali kolegové ze seriózního média, také není na málo zvaný, pacholek jeden. Jak by řekl "císař" českého rocku František Ringo Čech: "Kritik nemá co do huby, já si zajdu na čínu." To mi tuhle do fóra napsal jeden rozvášněný čtenář. I marně jsem hledal císaře českého rocku v první osmdesátce, nepočítáme-li jeho skoro lví podíl na výběrovce Jiřího Schelingera "Jsem prý blázen jen" (18. místo). Avšak jsou tu jiní vládci českého popového záhrobí. Tak třeba ten nejmocnější, s nekompromisním výcvikem z Abbey Road, Karel Gott se nám vrátil. Jeho poeticky nazvaná věc "Jdi za štěstím", která jako by přímo říkala "běž do té fortuny, vsaď si tu sportku", brázdí nepoetickou 77. příčku. A hned pod ní trůní kompilace různých interpretů s nádherným názvem "Já tě miluji". Nevěříte? Tak si holt budete muset počkat, až někdo vydá desku "Já tě opravdu miluji". Při kompilační obsesi tuzemského trhu to jistě nebude dlouho trvat. Mohly by se však jmenovat i jinak. Pár tipů pro upachtěné kreativce? "Jsi má láska", "Miluješ mě?", "Miluji Tě", "Lásko, chci Tě", "Uděláš mi to?" "Udělám Ti to", "Tak ruku mi dej", "Tak ruku na to" ...ehm, zpět. Z osmdesátky nám úplně vypadl klan Burianů, chybí sólista Jan i grupista Jiří alias Gregory Finn. Zato nechybí slovenská kultura, Vašo Patejdl s deskou "Gold" a Tublatanka, pro změnu s deskou "Gold". Hledám nějaké ryzí zlato, ale nikde nic. Tak snad Zuzana Navarová? Vrací se, "Smutkům na kabát", 69. místo. A to by stačilo, neb více se mi toho z IFPI masturbovat nechce. Příště zase retro, možná futuretro.

Úplnou prodejní hitparádu pro 15. týden najdete zde