Už jsem si myslel, že moje poslední setkání se Suzi Quatro, pro mnohé v bývalém Československu ženským ztělesněním muziky sedmdesátých let, se konalo před pár lety prostřednictvím britského televizního seriálu "Dempsey a Makepeaceová". Suzi tam hrála, tuším, nějakou nešťastnou ženu, která vyskočila z okna, a ukončila tak svůj trudný úděl. Snad se stejný konec neuskuteční i v realitě roku 2006 poté, co si Suzi přečte pár recenzí na svou "desku návratu" do džungle populární hudby "Back To The Drive". Její pokus o comeback se totiž až tak nepovedl a těžko říci, kolik lidí to vlastně bude mrzet.

Popravdě řečeno, mohlo to být i horší. Pár dobrých momentů se na albu najde: První, titulní písnička "Back To The Drive" posluchače naladí na nostalgický rockový návrat do sedmdesátek. Když už nic, mohlo to být milé retro, opakování z toho, v čem byla Suzi dobrá, když coby drobná žena v kůži stála na pódiu s velikánskou baskytarou. Povedla se předělávka Youngovy "Rockin' In The Free World" a závěrečná "Born Making Noise", pokud si odmyslíme do písně přimíchané velkohubé chvástání uvaděče a ryk publika.

Pak tu ovšem máme kromě průměrných písniček i vyložené průšvihy, třeba vokodér ve "15 Minutes Of Fame" nebo otřesný slaďák "Free The Butterfly", jenž po všech stránkách opravdu zní jako z vesnické tancovačky. To už není retro, to je trapas. To si jeden říká, proč to celé Suzi dělá? Nedostatek peněz? Touha zkusit to ještě jednou? Umělecký přetlak to jistě nebude.

Pod jménem Suzi Quatro vyšlo více výběrových než řadových desek a obávám se, že po aktuálním přírůstku "Back To The Drive" to tak zůstane i do budoucna. Pokoušet se o návrat v šestapadesáti letech sice je možné (a může to být i sympatické), ale doba je někde úplně jinde a písničky bohužel nejsou až tak dobré. Možná toto album ocení pár pamětníků nebo úplných zoufalců sjíždějících dokola Slejdy a Svíty, ale jinak nevím, nevím.

P. S.: Jděte s tou ochranou proti kopírování do háje, dvakrát mi to úplně shodilo Wokna.