Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Kluci to dokázali

Vydáno: 27.02.2006 00:00 v sekci Recenze - Karel Veselý

O kapele Ememvoodoopöká se dlouho mluvilo jako o kultovní skupině, kterou když pochopíte, musíte milovat. Teď nás po sérii demonahrávek a EPček konečně pouští do svého světa oficiálně vydaným albem "Dort jak brus" a mně nezbývá než konstatovat, že je prostě nelze nemilovat. Jen je prostě musíte pochopit.

SDÍLET:    
9/10

Ememvoodoopöká - Dort jak brus

Celkový čas: 43:56

Skladby: Syndikát, Akéla, Hřiby, Dobry, Cajk, Baroš, Východ, UK, Směr, Dukla, Kuci, Signál, Nanár, Mukl

Vydavatel: Silver Rocket

Ta deska mi tady leží už od Vánoc. Za zpoždění recenze mi vynadal šéfredaktor, Bourek přímo z kapely mi několikrát psal, kdy to už vyjde, a já si vždycky musel vymýšlet nějakou výmluvu. Trapnou, většinou. A přitom jsem tu desku poslouchal, ležela mi vedle přehrávače a když jsem se už chtěl dát do psaní, vždycky jsem si ji pro osvěžení pustil a zaposlouchal se... a zase nenapsal nic. Nechtěly se mi psát banality, nechtěl jsem předstírat nějaké originální myšlenky a nechtěl jsem skončit v litanii nad stavem české hudby. Chtěl jsem (a do této chvíle stále chci) napsat, jak je ta deska moc dobrá a jak jsem jí při každém dalším poslechu přicházel na chuť a jak jsem s nadšením polykal texty, které jsou opravdu vynikající. O tom, jaký to je, když je vám dvacet a něco a máte kapelu a přemýšlíte, jak žít a co je dobře a co špatně a... snažíte se žít, prostě jen žít. Asi to zní jako banality, ale já vás varoval. "Dort jak brus", Ememvoodoopöká, slova.

Protentokrát jsem si to album do sluchátek nepustil. Vzpomínám, co mě na něm tak bavilo, když jsem ho poslouchal. Naposledy, tuším, včera poránu. Energie? Špinavý kytary, někdy se rozlévající v ničivých hardcoreových vlnách, někdy potichu bublající? Pefrektní zvuk? To je snad samozřejmost, ne? (U nás? Ne!) Nijak výrazný zpěv? Texty? Určitě. Vlastně jsem už dlouho neposlouchal české album, kde by texty měly takhle důležitý význam. Bourkova lyrika splétá příběh kluka, který dělí svůj čas mezi svoji kapelu ("Syndikát", "Kuci"), label ("Hřiby"), starý kámoše ("Baroš"), odmítá spát ("Akéla") a jíst (vzpomínáte, dvě dema Emems se jmenovaly "Maso" a "Houby"?). Moc se mi líbí ten pocit, že kolem je pořád dost věcí, do kterých stojí za to se pustit, a spánek, jídlo a další nepodstatný záležitosti jsou jen ztráta času. Jasně, texty jsou vesměs narážky, kterým rozumí jen on případně jeho kamarádi, ale to dělá tu změť myšlenek ještě zajímavější. Kouzlo nevyřčeného jako roztrhané myšlenky cestou ráno z flámu. Sakra, tomu chlapovi je vlastně stejně jako mně, chodí dost možná stejnejma životníma křižovatkama, potkává stejně podivné existence a tvrdí sebevědomě: "Já mám ty prášky, co všechno léčej." Nechci spát, jíst se nemusí, musí se jen poslouchat hudba.

Když jsem těsně po vydání desky slyšel mp3 skladby "Syndikát", která je mimochodem volně ke stažení z jejich netu, nějak mi nedocvaklo, o čem vlastně ta píseň je. Zdálo se mi, že text se skládá jen z náhodně vybraných vět, které mají znít odvázaně. Chyba, je to začátek příběhu koncepčního alba a že jsem ho nechápal? Sám jsem se ztrapnil. Pak mi tu desku poslali přímo kluci ze Silver Rocket, asi abych to konečně pochopil. A pak už jen sbírka nejlepších gólů fotbalových šampionátů, staré desky Sebadoh, balíček zoufale nezdravých beedees, silné kafe a "Dort jak brus". Jako kdyby mě Emems nakopli do holeně nebo mi hodili do piva aspirin. Na takhle dobrou desku z luhů a hájů české indie-kytarovky jsme dlouho čekali, chytrou, sebevědomou a s velkým rozhledem. Není to disco-punk, jak se dočtete v jiných recenzích a není to moc trendy pobritsku (na to jsou všichni ti kopíráci v Praze, Emems jsou z Kostelce!), spíš se to kouká za oceán do post-hardcoreové scény a je tam taky trochu emo, ale jen krapet.

Rada pro nevěřící: Nasedněte na stříbrnou raketu. Tady máte kapelu, kterou můžete milovat! Můžete nosit jejich trička, psát si jejich jméno na školní penál a holce, kterou chcete sbalit, ukazovat, že máte originální CD. Ne, počkejte, Emems vlastně pochopíte, až vám bude dvacet a něco. Tatík vám tohle možná říkal o Pavlu Bobkovi, ale jemu nevěřte, věřte mně.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • věk (alan, 27.02.2006 12:33) Reagovat

    kolik je 20 a něco. může to být 31?

  • tady je všechno postavený na hlavu (karel, 27.02.2006 12:37) Reagovat

    ještě, ze se toho nedožil Pavel.

  • ? (..., 27.02.2006 17:19) Reagovat

    No, je mi patnáct, a nemyslím si, že bych toto album nějak nepochopil, tak nevim...

  • věk (rasta, 27.02.2006 17:36) Reagovat

    me je 11 a vedle billíčka z tokyo hote je bourek muj nejblibenejsi. a texty chapu. treba o ty zabce, vis co

  • Hovno Album týdne! - Říká se Album roku! (space.lemon, 27.02.2006 17:39) Reagovat

    Ale protože jsem od přírody kritický, tak bych dal spíš 8/10, ňák se mi zdá, že uprostřed alba trochu ztrácí dech... Jinak, co s Emems? Pro většinu populace je to neposlouchatelné. Na druhou stranu tady máme nominace na Anděla, teď Album týdne na musicserveru, nejpopovější deska na SilverRocket, kua, pro ortodoxní "nezávisláky" to už je komerce! :P

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou
Nové desky 41/2018 - od Toma Morella přes Erica Claptona po Martu Jandovou Aktuálním hudebním novinkám vévodí debutující Tom Morello s albem plným hostů, jemuž sekunduje vánoční Eric Clapton, debut Marty Jandové, po nemoci se navrátivší Elvis Costello, Angličanka Jess Glynne, australští Parcels a Dorota... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2018 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
5
Český mejdan s Impulsem, O2 arena, Praha, 13.10.2018
Naživo: Český mejdan s Impulsem přinesl zábavu decentní i pokleslou Už třetí rok si rádio Impuls přichystalo mejdan v O2 areně. Označuje ho jako výběr toho nejlepšího na naší hudební scéně. Berme to jako omluvu pro rozháranou dramaturgii, ta je však asi tím nejmenším problémem, který tato akce... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2018 08:43 v sekci Naživo
6
Noah Cyrus - Good Cry 7/10
Recenze: Noah Cyrus se na "Good Cry" ubírá cestami smutku a melancholie Noah Cyrus svůj debutový singl "Make Me (Cry)" vydala už v roce 2016 a byl to hned zásah do černého. Od té doby sice sází jednu písničku za druhou, velké desky jsme se od ní však zatím nedočkali. Nyní nám to vynahrazuje alespoň... čtěte zde
Vydáno: 14.10.2018 12:30 v sekci Recenze
0
Zrodila se hvězda (film) 9/10
Recenze: "Zrodila se hvězda" s Lady Gaga a Bradleym Cooperem kromě filmové romance ukazuje i odvrácenou tvář hudebního průmyslu Přicházejí zlaté časy pro hudební filmy. Po dva roky starém oscarovém hitu "La La Land" a loňském trháku "Největší showman" vtrhl do kin další ambiciózní snímek, v němž se skoro stejně často zpívá, jako mluví. Příběh... čtěte zde
Vydáno: 13.10.2018 12:00 v sekci Recenze
14
Marta Jandová - Člověk je v mateřštině prostě nejlepší
Rozhovory: Marta Jandová - Člověk je v mateřštině prostě nejlepší Dlouho se na její sólový debut čekalo a ten správný čas přichází nyní. Marta Jandová na albu rozehrává všechny "Barvy" svého umu ať už po skladatelské nebo interpretační stránce. Jako osoba velmi milá, otevřená a povídavá... čtěte zde
Vydáno: 12.10.2018 09:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
10
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Kapela Ememvoodoopöká se po deseti letech rozpadla (21.11.2006 15:10)
- Audio: Jukebox 20/2006 (17.05.2006 05:00)
- Ememvoodoopöká a The Yellow Press zahrají v 007 (27.03.2006 08:06)
- Ememvoodoopöká a OTK budou bránit Zemi na Žižkově (27.02.2006 09:13)
- Audio: Jukebox 16/2005 (23.11.2005 05:00)
- Vyloďte se v Kostelci! (05.06.2003 18:00)

ALBUM TÝDNE 42/2018

Manon Meurt
MMXVIII

Každá doba potřebuje svoje básníky. Ty zasněné, zadumané osoby, které se citlivě noří do niter vlastních i cizích a dovedou dát tvar i v hloubce ukrytým emocím. Takoví jsou i rakovničtí Manon Meurt, kteří až nyní, po čtyřech letech od prvního EP, vydávají svůj regulérní debut "MMXVIII".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 17.10.
Manon Meurt + The Ills (SK) (Altenburg 1964, Praha)
Pá 19.10.
Peter Bjorn and John (SWE) (Lucerna Music Bar, Praha)
Pá 19.10.
UpTONE: Solomon Grey (UK) (Cross Club, Praha)
So 20.10.
Definition House: Bioday + Cubik + Tibiza (Roxy, Praha)
Po 22.10.
Yellowjackets (USA) (Metro Music Club, Brno)
Čt 25.10.
The Black Queen (USA) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 25.10.
Jason Derulo + Marcus&Martinus (Tipsport Arena, Praha)
Po 29.10.
Stu Larsen (AUS) + Natsuki Kurai (JAP) (Vila Štvanice, Praha)
Út 30.10.
Dirty Loops (SWE) (Metro Music Club, Brno)
Čt 01.11.
[loveit] sound: Metric (CAN) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Beyoncé Lady Gaga Coldplay Sia The Cure Ewa Farna Adele Rihanna Kryštof Madonna AC/DC Britney Spears Pokáč Debbi Voxel Linkin Park Avril Lavigne Marilyn Manson Tomáš Klus Metallica
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2018 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver