Ještě nejsou ani čtyři hodiny odpoledne, kužely světel ale dávno protínají tmu. Na silnici se leskne tající sníh, stěrače sem tam vyčistí sklo, zatáčím na parkovišťátko. Jsem v Koněvově ulici v Praze, tři sta metrů od auta stojí dům, kam mám namířeno. Vyrážím, zapálím si cigáro, zdálky mávám na Jardu Špuláka, manažera Imodia. "Kluci už jsou nahoře, chystaj to tam," říká mi bez váhání. Dokouříme a jdeme do druhého patra. V malém 2+1 bydlí normálně čtyři studenti, na broumovské rockery jich nakonec dorazilo asi patnáct. Po stolech a poličkách se povalují chlebíčky, skleničky od kafe, všude je cítit čerstvě otevřené pivo. "Pojďte dál," zve Denisa, která si Imodium pozvala. O jejich nápadu, že budou hrát v bytech svých fanoušků, se dočetla na internetu a ozvala se. Vyšlo jí to. Akci pojala s kamarády jako víkendovou party, až kapela odjede, večírek bude pokračovat...

Ve vedlejší místnosti je slyšet tlumené bubnování a lehké brnkání basy. Ladí se, probíhá technická zkouška, pak už se čeká jen na příjezd zpěvákova otce, v jehož dodávce je kombo. "Je to prima. Hráli jsme i pro dvě holky, který si nás objednaly, protože nás viděly na plakátu," říká mi se smíchem bubeník Kárl. Někteří z fanoušků prý do poslední chvíle nevěřili, že skupina skutečně přijede a zazpívá jim v obýváku, každá zastávka ale podle Imodia dopadla bez problémů. "Nehrajeme akorát přídavky, nebývá na to čas," dodává Thom, zpěvák a kytarista. Praha je poslední sobotní štací, na neděli měli mladí rockeři v plánu Pacov, Plzeň a Písek. Původně se mělo začít v půl páté, ale start se o pár minut posunul. Jdeme na chodbu na cigáro. Dozvídám se, že Imodium nakonec přijeli ke každému, kdo na jejich výzvu reagoval. Nebylo z čeho vybírat. "Když jsme to jeli loni poprvé, nahlásilo se víc lidí," krčí rameny Kárl. Netřeba nad tím ale žehrat, myslí si Jarda Špulák. "Letos kluci odehráli osmdesát koncertů, tohle je takový dáreček fanouškům."

Za dveřmi už to začíná vřít, lidé do sebe na malém prostoru vrážejí, motají se kolem aparatury a čekají příchod svých hvězd pro tento večer. Dočkají se ve tři čtvrtě na pět. Všichni se poskládají do titěrného obýváku, sedí se na křesle, pod stolem, na koberci, někdo je i opřený o parapet. Thom dostává příkaz, aby moc nemluvil, ale o to víc hrál. Set otevírá novinka "One Day". Až později jsem se dozvěděl, že text není anglicky, ale svahilsky, že se prostě české verše ještě nestihly. Nevadí, písnička zabírá. Kapela zvolila osvědčený recept - novinky prokládá kousky z debutového alba. Zazní "Gaston", "Noční", "Smutnohra" a "Prameny". Když Thom drmolí cosi v ostatních peckách, před očima mám stále přirovnání Imodium = česká Nirvana. Samozřejmě, takový příměr je značně nadsazený, ale vystoupení v Koněvově ulici rozhodně nebylo nepodobné unplugged session, kde Cobainovci také vystoupili.

Nápad i zpracování bytových koncertů zaslouží pochválit, kapela nic neponechala náhodě, vše odsýpá bez zadrhnutí. Thom se mírní v hlasitosti, k sousedům to musí znít jako hlasitější stereo. Novinky mají možná větší šťávu než starší věci, publikum to kvituje decentním aplausem, dokonce zazní i stydlivý pískot. Po pětadvaceti minutách se Imodium zvednou, nekompromisně končí vystoupení. Lidé touží po přídavku, škemrají, prosí takřka na kolenou. "Přinesu vodku, když dáte ještě jednu věc!" trumfuje domácí. Ani to nezabírá, trio je neoblomné, prý by to nebylo fér k jiným fanouškům, u nichž se navíc hrát nemohlo. "Tak teda děkujeme, bylo to prima," hlesnou trochu zklamaně přítomní. Smutek ale po pár vteřinách vystřídá veselí, jak se doplní sklenice a zapředou rozhovory, ať už s hudebníky, nebo bez nich. Pak se celá parta lidí vyfotí a už se tahají nástroje z bytu na chodbu, z chodby do auta. Prý se musí rychle vypadnout, aby si kluci stihli ještě zajít nakoupit do obchodů dárky, když už jsou v Praze. Stojím před domem s Jardou Špulákem, čeká se na zbytek. Kdosi projde kolem. "Oni jsou furt nahoře a povídaj si," odpovídá. "Jestli jenom stojí, je to dobrý. Když si sednou, je to blbý," odtuší s nadsázkou Špulák. Dokouřím, zamávám a odcházím. Za rohem mě čeká zmrzlé auto a dva kužely světla na silnici.

Imodium, byt v Koněvově ulici, Praha, 17.12.2005

Fotogalerie:

© Luboš Kreč / musicserver.cz

© Luboš Kreč / musicserver.cz

© Luboš Kreč / musicserver.cz

© Luboš Kreč / musicserver.cz

© Luboš Kreč / musicserver.cz

© Luboš Kreč / musicserver.cz

© Luboš Kreč / musicserver.cz

© Luboš Kreč / musicserver.cz