O tom, že se bude tenhle koncert konat, jsem se dozvěděl jen náhodou. A pouhý den předem. Nicméně rozhodl jsem se, že ač zatím produkcí Yvonne Sanchez či Petera Lipy nedotčen, podrobím jejich renomé svému kritickému oku. A taky jsem byl zvědavý, jak si akce, kterou tato jazzová benefice byla, poradí s geniem loci komerčního a nákupního prostoru brněnské Vaňkovky. Celá akce na podporu poničeného New Orleans a také zemětřesením zdecimovaného Pákistánu se ovšem odehrávala současně na dvou scénách, ta pravděpodobně hlavní s Brass 6, Peterem Lipou a Yvonne Sanchez byla situována do Galerie Vaňkovka, ta alternativní do Kabinetu múz - Divadla v 7 a půl.

Celá akce začínala v osm a začala opravdu na čas, takřka přesně s úderem osmé nastoupili na scénu, které využila efektní kupole Vaňkovky, žesťoví Brass 6 s doprovodným bubeníkem. Tato formace je složena z ostřílených matadorů z různých filharmonických těles naší vlasti, proto formální stránce nelze nic vytknout. Ono v podstatě nešlo vytknout nic ani jinak, zahráli coby předskokani hlavních hvězd večera jen asi šest nebo sedm kousků, mezi nimiž nechyběla třebas "Bohemian Rhapsody" od Queen nebo autorská "Srážka s kňourem". Celé vystoupení spíše než do jazzu plulo do hladin populáru, dokázalo však příjemně naladit, a tak když se ve tři čtvrtě na devět Brass 6 odporoučeli ze scény, sklidili zasloužený potlesk.

Asi patnáct minut se scéna připravovala na jednu z hlavních postav večera - Petera Lipu s jeho bandem. Takřka přesně s úderem deváté udeřil i Peter Lipa. Přiznám se bez mučení: slýchával jsem o něm hodně, ale osobně jsem se s ním setkal poprvé v životě a toto hudební setkání dopadlo vskutku na výbornou. Lipa předvedl hlavně skladby z nového alba "Lipa spieva Lasicu", na kterém všech patnáct skladeb otextoval Milan Lasica. A bylo co poslouchat, Lipovy žánrové přesahy do popu a funku či blues nenechaly nikoho na pochybách, kdo je králem česko-slovenského jazzu a jedním z nejvýraznějších umělců celé hudební scény vůbec. Zazněly skladby jako "Raňajky s blízkou osobou", "Prečo sa stále systematicky ničím", "Slzy sú len slaná voda" či "Neopúšťaj mesto". A pokaždé mohlo nadšené publikum potleskem Vaňkovku zbořit. Lipa si prostředí pochvaloval, ač původně v příliš dobrý výsledek v netradičním koncertním prostředí údajně nevěřil. Nakonec musel okolo desáté, kdy oficiálně končil, přidávat.

Pak nastoupila Yvonne, kvůli které jsem to celé podstoupil. Chvíli její kapela zvučela, aby asi dvacet minut po desáté, spustila sambu, což mě osobně velmi potěšilo. Bohužel ale Brňané měli opačný názor a řady publika začaly povážlivě řídnout. Latino ferer mě naprosto pohltila, škoda jen, že v prostředí vánočně vyzdobeného nákupního centra se posluchač nemohl zcela vcítit do atmosféry rozpáleného baru nebo pláže v Riu či Sao Paulu. I tak ze sebe Yvonne se svou mezinárodně poskládanou kapelou vydávala, co mohla. Když předvedla jazzový standard "Old Devil Moon", málem se u mne projevila inkontinence (čili jsme se málem pomočil). Zajímavou částí koncertu byla unplugged pasáž, kdy vypadl proud a zhasl jak vánoční stromeček, tak utichla i celá aparatura a Yvonne se svým neznámým hostem a kapelou hráli bez proudu. To celému vystoupení dodalo neobyčejnou jiskru, i když nechtěnou a nevyžádanou. Zbylé diváctvo začalo tleskat do rytmu a díky nezvyklému propojení, kdy se muzikanti najednou neschovávali za mocný zvuk, si publikum odneslo hezký, neopakovatelný zážitek. Po chvilce se však podařilo proud částečně obnovit, jenomže zvuk šel jen do odposlechů, což z kratičkého zbytku koncertu učinilo zážitek jen s obtížemi stravitelné kakofonie. Zvuk už se bohužel nepodařilo kloudně obnovit, proto vystoupení skončilo chvíli po jedenácté a bez přídavku. Trošku náhlé, technika však tentokráte nedovolila víc.

Show na hlavní scéně tím tedy byla ukončena, nicméně takřka do rána se prý křepčilo v Kabinetu múz. Tam jsem už sice nebyl, příjemných zážitků na jeden večer bylo ale i tak dost.

Yvonne Sanchez, Peter Lipa, Brass 6, Galerie Vaňkova, Brno, 30.11.2005

Fotogalerie: