Klub C19 v Kladně se aktuálně nachází ve stavu, kdy má být uzavřen, i když nikterak fatálně neruší své okolí, protože to je osamocený barák. Městská rada má snahu tento prostor využít jinak (měla by tu být otevřena policejní stanice). K vyhrocení situace prý stačila jedna nesplacená splátka za pronájem a magistrát hnedle odpojil přívod tepla - na podporu klubu běží i podpisová petice. Takže v chladném počasí tento prostor působil ještě více mrazivěji a fandové elektronické hudby se museli zahřívat nejenom pohybem, ale i teplými nápoji. Po dva večery, přesněji 18. a 19. listopadu, tu běžel první ročník festivalu Dark:Live:Fest. Páteční večer jsme však společně s kolegou museli vynechat, proti byly naše další aktivity. Po mém příchodu v sobotu byl klub poměrně prázdný, ale s přibývajícím časem se situace začala vylepšovat, i když vyloženě narváno taktéž nebylo. Přesto se podařilo organizátorům přichystat pestrý sobotní line-up, který zaujal a rozproudil krev v žilách díky vydatné masáži rytmů. Kromě dýdžejských setů bylo nachystáno pět koncertních vystoupení, jejichž vrcholem měl být set německých Haujobb.

Jako první se na pódiu představil slovenský projekt Gaping Chasm, jehož dvacet pět minut trvající prezentace vyzněla s mnoha technickými problémy docela pochmurně, publikum se teprve rozjíždělo. Podpůrná videoprojekce sestavená ze záběrů zvěrstvech světových válek ale nebyla špatná, hudba jakbysmet. Nejvíce dokázaly zaujmout "Another Day In Paradise", skvělá "Only Shadows Will Survive" nebo nová verze postarší a nadupané "Reflections", která to celé uzavřela. Na rozjezd to tedy nebylo vyloženě zlé, škoda těch výpadků zvuku. Po tomto dobře znějícím ebmku přišlo na řadu pro mě jedno velké překvapení. Jediné zcela domácí seskupení Gregory po delší odmlce vystupovalo a já byl zvědav, jak bude živě fungovat jejich minialbum "Restart Now". Zvukové inženýrství toho večera bylo povýšeno minimálně o jeden stupeň výš. Podpora živých bicích dávala všem kompozicím neskutečný drive, který dokonale podlamoval kolena a vzbuzoval vstřícné ovace nejenom fandů zmíněných Gregory. Syrovost zvuků a ruchů vmrštěná do prostoru vytvořila hutnou stěnu cloumající celým tělem a dominovala i sluchovým ústrojím. Naplno tak třeba vyzněly kompozice "Beef Sugestion" nebo "Totality Beat" - druhá zmíněná byla asi i vrcholem celého bloku. Vše fungovala lépe než na zmíněném cédéčku a byl to velmi intenzivní zážitek.

Po této jízdě přišli na řadu brněnští Depressive Disorder, kteří venku sklízejí pochvaly za placku "Ultima Ratio". I když leader Patrik Lev trpěl zdravotní indispozicí, snažil se dát do vystoupení maximum a oplatilo se. Potvrdili tím pozici na naší scéně, jejich setu dominovaly jasně hybné páky "Blasted", "My Decay", "False Regret" nebo vycepovaná pecka "Silent Killer". Došlo i na ukázku z chystaného počinu "In Depth", "TV - Freak" velmi dobře zapadla do prezentovaného soundu. Určitě bude zajímavé sledovat, kam se ve výsledku Depressive Disorder zvukově posunou. No a potom už nezbytné úpravy pódia, které si vyžádaly prodlevu, většina lidí se však již nedočkavě dožadovala hlavní hvězdy festivalu - Haujobb. Ti prezentují klasickou odnož německé emb scény a jejich tvorba je i zdatně podpořena a přeroubována tamní taneční scénou. Většinou striktně narovnaná tempa udávala tep a naplno rozhýbávala chladem ztuhnuté publikum. To si jejich setu naplno užívalo, došlo i na sólozpěv jednoho z fandů Haujobb přímo na pódiu. Ten bez ostychu vystřihl celý track na vokálním postu a dav ho v tom nenechal samotného. "Renegades Of The Noize", "Penetration" nebo "World Windows" způsobily maximální taneční extázi prvních řad. Nechci nikterak tvrdit, že by jejich tvorba byla špatná, ale toho večera mě to nechalo přeci jen bez bližšího souznění. Pestrost názorů se však z doslechu lišila, ale většina se shodovala - třeba i ten od mého kolegy, že to byla našlápnutá jízda.

Posledním mohykánem na pódiu pak byli bratislavští Disharmony. Měli však podle mě smůlu v tom, že jejich koncert začínal až po jedné hodině ranní, a tak hodně lidí po Haujobb odešlo. Ti, co zůstali, však rozhodně nemohli litovat. Disharmony toho večera předvedli do posledního puntíku koncepčně nejvíce dotáhnutou show. Kromě stylově tajuplných masek tady byla zajímavá konstrukce se zavěšeným přehozem, ta byla polepena mimo jiné rentgenovými snímky různých částí těla, o vydařené videoprojekci ani nemluvě. I když jim do počtu chyběl kytarista, který by jejich soundu dodával hutné porce energie, i tak předvedli, že se z minima dá udělat maximum. Jejich sféricky potemnělá tvorba se dočkala mnohem hybnějšího přepracování, které prezentují pouze na koncertech. Nejenom kompozice ze zatím posledního opusu "Collapse" dostaly zcela novou výrazovou tvář, které působila až strhujícím dojmem. Společně s Gregory to pro mě byly vrcholy celé sobotní části Dark:Live:Festu.

Jakákoliv snaha prezentovat undergroundově vyhlížející hudbu je záslužný čin hodný pochvaly a Dark:Live:Fest patřil rozhodně k těm letošním nejpovedenějším. I když některé přízraky (konkurenční programová nabídka, o které se též na našich stránkách dočtete, nebo ono vypnuté topení v klubu) se snažily úspěch této činnosti podkopat, ale velké nasazení organizátorů a spokojené publikum mluví samo za sebe. Jen doufám, že organizátory ani nová ranní sněhová nadílka od ničeho neodradila a nejpozději do roka a dne se dočkáme druhé ročníku.

Dark:Live:Fest, C19, Kladno, 19.11.2005

Fotogalerie: