Skupina Peha může být jedním z důvodů, proč litovat, že už jsou Česko a Slovensko různé státy. Je to totiž kapela, které v Česku nemáme. Má zpěvačku, jaké v Česku taky nemáme. A mají písničky, o jakých se nám v kontextu českých rádií může jen zdát. Proto je škoda, že společné turné s kapelou Chinaski, smlouva s Universalem na už čtvrtou desku "Deň medzi nedeľou a pondelkom" a odpovídající tlačenka i v českých médiích přichází až nyní, kdy si kapela asi vybírá malou uměleckou pauzu. Protože novinka je sice výborná deska, ale minulý "Experiment" byl mnohem, opravdu mnohem lepší.

Peha patří do kategorie kapel, které nahrávají v podstatě obyčejné pop-rockové skladby. Na rozdíl od výše zmíněných Chinaski však nejsou na první poslech a nemají tak chytlavé hity, jejich písničky potřebují mnohem hlubší průzkum, který odhalí nečekané krásy. Bohužel se u "Dňa..." nevyhnu srovnáním s minulou deskou, protože na ni novinka velmi těsně navazuje a někdy ji bohužel i bohapustě kopíruje. Jako by kapela pro jednu desku, s níž má šanci prorazit i v Česku, na chvíli zamrzla na místě, přestala se vyvíjet a snažila se jen mustr z "Experimentu" použít i na aktuální nahrávku. I tak ji ale dokázali naplnit výbornými písničkami.

Pilotní singl "Za tebou" (poslechnout si jej můžete tady) ukazuje všechny přednosti kapely na jedné hromadě - střední tempo, krásný hlas Katky, jemné předivo elektroniky a nádherný refrén. Titulní sladba pak nasadí rychlejší rytmus a koncertní jistota je na světě. Pouze s klavírem nahraná balada "Spomaľ" je nádherná... jen kdyby tak moc nepřipomínala skvostnou "Len tak ísť" z minulého alba. Další velmi povedenou písničkou je pomalá "Tieňohra", jejíž stopáž sahá skoro až k pěti minutám. Bohužel však deska obsahuje i několik slabších skladeb (nejzbytečnější je asi písnička "Opatrný"), které kromě nulového pokroku mezi deskami srážejí další body. Že kapela na desku asi neměla dostatek materiálu, potvrzuje i skutečnost, že po deseti skladbách následuje pětiminutové ticho a následuje jen klavírní variace na "Spomaľ" (pokud jsem to brnkání dobře rozpoznal...), což desku pouze uměle prodlužuje.

Čtvrtá deska Pehy je stále výborná, obsahuje několik skvělých skladeb, ale bohužel na rozdíl od minulých alb na ní najdete i několik výplňových písniček. Zamrzí i skutečnost, že si kapela více nepohrála s elektronikou nebo že je album až moc pomalé. Ale stejně - co bych dal za to, kdybychom takovou skupinu měli v Česku.