Prvků, které potenciální konzumenty "Hrubé múky", tedy posledního alba zvolenského ZVA 12-28 Bandu, jednoznačně odrazují, je hned několik. Ruku na srdce: Myslíte si, že takhle odpudivý obal může někoho přinutit, aby vzal už tak dost neosobní plastikovou krabičku do rukou a zajímal se o její obsah? Provedete-li to, pak je tu další zádrhel: Slovenské blues? Proč bych měl proboha utrácet čas a peníze s něčím tak nezajímavým? řeknete si nespíš. Ano, žádní marketingoví borci za touhle deskou nestojí. Nemají totiž na koniny čas (ačkoliv já je tak rád) a věnují se naplno svému blues. To potom stojí v přímém protikladu s výše uvedenými povrchními dojmy.

Přestože se ZVA 12-28 Band drží blues v jeho klasickém pojetí, nudným variacím na nekonečná repetitivní témata či hudební motivy se lehounce vyhýbají a tu a tam vytvářejí spíše náladu blízkou raným albům Huga Race (úvodní "Dáke blues"). Ne potemnělostí (ZVA 12-28 Band má hlavně ironicko-optimistický odér), ale jakous takous nespoutaností. Čímž chci naznačit, že nepůsobí ani trochu archaicky. A to je v žánru proklatě obtížné. Doslova mě fascinuje symbióza výjimečných textů leadera Noro Červenáka s uvolněnou instrumentací zbytku kapely. Skladby plynou se samozřejmou lehkostí, přestože se propírají především strasti podvedeného, naivního muže, a podávány jsou bez jakéhokoliv žebrání o soucit, které je jindy tolik na závadu. Noro má dar být velmi vtipný, aniž by zlehčoval samotný bluesový feeling ("Nepochopil" nebo "IBA"). V "Blues vymláteného péra", stýskání po nedosažitelné ženě, si trpce namlouvá: "...aj to péro v budíku časom sa vymlátí."

Bohužel tu a tam se přece jen dostaví pocit, že by výsledek byl o poznání přesvědčivější, kdyby se stopáž desky zkrátila alespoň o třetinu, protože "Hrubá múka" je, zdá se mi, místy zbytečně rozmělňovaná. Žádná tragédie. Jen by album mohlo být hutnější a potom tedy víceméně bez výtky. Během poslechu a následného psaní recenze jsem s velkou chutí vykouřil kvanta cigaret a přihodilo se mi to, co nedávno u Liteckého Švedy: I tentokrát jsem byl velmi příjemně překvapen. Slovenské blues je opravdu šmrncovní. Říkám: Vykašlete se na eklhaftní balení a "Hrubú múku" si kupte. Je to docela žůžo.