MC Apoku si pamatuju z freestylových battlů na několika brněnských akcích i Hip hop kempu. Ostrým jazykem obvykle drtil ve freestyle kompletní českou konkurenci. Ostatně mezi nejlepší patřil i v prvním ročníku českého duelu rapperů a básníků na Slam Poetry. Za velmi vydařené lze považovat i jeho příspěvky na "Hořké menu" brněnské Naší věci. Speciálně "Pro nedrsňáky" patří mezi to nejlepší, co kdy vzešlo z moravské scény. Apoka teď přichystal debutové album, o produkci se mu postarali jeho kolegové z Naší věci a zpřízněných Respective. Album "Kodex Orthodox" vyšlo na začátku léta a bylo také přílohou červnového Bbaráku.

Z bitevního pole freestyle rovnou do studia si Apoka přinesl nesmlouvavou dikci, která ovšem na desce zní trochu moc mentorsky. Tahle deska je hlavně o Apokově rapu, ale bohužel nemůžu říci, že by to byla dostatečná kvalita. Apoka rapuje slušně, ale strašně monotónně, v podstatě celou desku jednou dikcí. Navíc rýmy, které na pódiu a "z voleje" působí chytře, jsou na desce už spíš přechytřelé a někdy nad nimi jeden kroutí hlavou. (V promo materiálu Apoka píše: "Kodex je souhrn pravidel nebo norem a za ortodox se skrývá pravověrný příslušník řídící se zásadami. Dohromady to dává pravověrného příslušníka přednášejícího souhrn pravidel či norem." Co? Řečeno s Andrem: "Si děláš prdel, vole?") Na albu se strefuje do příliš mnoha věcí najednou, což znamená, že vlastně do žádné. V každém tracku to tak zaráz schytá Bush, Karel Gott, politici, nepraví hiphoppeři i haterz. Ve dvou skladbách dobrý, v páté je to už těžká nuda. Navíc všechny tracky jsou díky tomu jeden jako druhý, to samé on and on pořád dokola. Jedna skladba splývá s druhou, nakonec ta půl hodina je tak akorát dobrý čas na to, aby se to vůbec dalo vydržet.

O beaty se postarali Deckl z olomoucko-prostějovských Respektive, Dup z Naší Věci, Many z De zrechts, DJ Opia a W-Kid. Ale diverzitě moc nepomáhají. Jejich instrumentálky jsou bohužel příliš zatížené klasickým českým soundem á la Wich, rok 2001 (stejná banka zvuků, samply a scratche z jiných českých desek). Po tom, co předvedl Wich na "Teritoriu 2", už tenhle nudný boombap prostě neobstojí. Za zmínku stojí snad jenom Deckův electro "Skit 2", ale to ani není regulérní skladba. Abych nebyl tak negativní, pár věcí se povedlo: "Po 30ti letech" se samply z "Futuramy" a "Roku ďábla" je vynikající, ale až moc podobná příběhu ve Wladimirově "Du dolů" na Wichově "Time Is Now". Asi nejlepším trackem desky je "Promiňte mi" s chytrým refrénem, ale i tady kondenzace témat nakonec vede k tomu, že text přestanete poslouchat. Naopak nejhorší pasáž přijde s trackem "Upír", kde se Apoka a W-Kid pokouší o domácí verzi horror-rapu, ale dopadne to dost špatně.

Abych nebyl k Apokovi moc tvrdý, o několik tříd překračuje ve všech skillech třeba samozvaného "krále metafor" Marpa, své ostravské kolegy a všechny rádobyrappery mimo hiphopovou scénu. Ale to je prostě málo. Po slušných deskách Respektive a Naší věci je "Kodex Orthodox" pro partu kolem Zee Prime/X production krokem zpátky.