V jednom článku ze série "Mapujeme českou scénu" jsme psali o sílící scéně laptopové hudby, která začíná pomalu, ale jistě dohánět vzory ze západu. Aktuální stav domácí experimentální elektroniky jste mohli zkontrolovat tuto sobotu i v Brně. Na večeru Pumpart v klubu Fléda se z drtivé většiny vůbec poprvé v moravské metropoli představily čerstvé objevy domácího laptopového vesmíru. Bylo jasné, že laptopové experimenty příliš posluchačů do klub nedostanou, notabene na začátku prázdnin. Nakonec byla Fléda zaplněná alespoň "na sezení". Podobných akcí ovšem přibývá a existuje šance, že na sebe brzy budou nabalovat nejen hudební, ale také třeba výtvarnou avantgardu, jak je to obvyklé na západě. Největší síla těchto akcí spočívá v happeningové podobě večera, kdy je návštěvník akce vtažen do dění nejen hudbou, ale také videoprojekcemi nebo divadelními performancemi. Nadstandardního zážitku se dočkali i brněnští návštěvníci.

Večer zahálil DJ Click Joe mixující minimalistické click'n'cuts (poznal jsem třeba Jan Jelineka). Do trochu jiných vod zavedl posluchače Tomáš Hrůza alias dac~pix stream. Brněnský peformer více či méně náhodně generoval digitální tužkou na tabletu šumy, které se ve vizuální podobě promítaly na projekční plátno. Na úvod vskutku značně abstraktní podívaná. Další na programu byla brněnská dvojice Mateřídouška, charakterizující svůj styl jako "psychedelický neopop", která předvedla velmi působivé vystoupení na pomezí divadelní abstrakce, video a sound artu. Zpěvačka v převleku jakéhosi medvědího mutanta se pohybovala kolem a vně výtvarného objektu-doupěte vyrobeného z umělých hmot. Zpívala a přednášela značně expresivním způsobem abstraktní texty a její hlas efektoval a moduloval laptopista v pozadí a doplňoval vynikajícím glitchovým doprovodem. Celkový dojem ještě umocňovala tématická projekce. Na pohled a určitě i poslech vynikající zážitek.

Největší hvězdou večera byl ukrajinský hudebník Karaoke Tundra. Jeho album "Gastarbeiter" vydané na českém labelu Mufonic sklízí pochvalu kritiky a jeho remix skladby Rootse Manuvy "Witness (One Hope)" se prý už brzy objeví na oficiálním vinylu s logem Big Dada/Ninja Tune. Tundra se nejprve uvedl asi desetiminutový ambientním šumem, aby se k němu přidal jeho stálý spolupracovník, bratislavský turntablista DJ Spinhandz. Společně předvedli fúzi experimentální elektroniky a abstraktního hip hopu, kde Spinhandzovy mikroscratche komunikovaly s Tundrovými beaty a humornými samply. Vystoupení trvalo pohříchu jen asi dvacet minut, zazněly naživo provedené skladby z "Gastarebeitera" a několik nedotažených pokusů o improvizaci. O Karaoke Tundrovi určitě ještě hodně uslyšíme a doufejme, že toho hodně uslyšíme i od něj.

Pokud někdo publikum opravdu překvapil nebo rovnou šokoval, pak to byl určitě Ondřej Skala alias performer a konceptuální umělec Ježíš Táhne na Berlín. Hudební všeuměl během necelé hodiny dokázal, že všechny žánrové škatulky jsou mu malé, když ze svého laptopu postupně vyluzoval ambient, illbient (aneb zlé dvojče ambientu), aphextwinovský drill'n'bass i agresivní rytmickou smršť breakcore. Navíc ještě do mikrofonu přednášel svoji poezii, produkoval vynikajícím způsobem human beatbox a zahrál i blues na elektrické kytaře. Za zmínku stojí i kompaktní videoprojekce VJ Koloucha. Nezapomenutelný zážitek, na domácí poměry naprosto nevídaná záležitost, kterou ovšem ne všichni návštěvníci Flédy vydýchali. JTNB je elastická osobnost plná neuvěřitelných nápadů (nedávno například vytvořil pirátský remix jedné skladby Lucie Vondráčkové, ve kterém pro popovou hvězdičku nazpíval druhý hlas) a právě ty tato scéna přerůstající rigidní škatulky potřebuje.

Zlínští 103Coil se uvedli stažením dvou obrovských pláten, které je oddělily od publika. Na nich diváky bombardovala VJská skupina Moire obrazy videoprojekce, která se točila kolem televizních obrazovek měnících se v neředěný informační šum. Proti vlastní vůli jsem tak nakonec uviděl i kousek z charitativního cirkusu Live 8. Bohužel hudba 103 Coil mě příliš neoslovila, ne příliš originální elektronika pohybující se někde na začátku 90. let s industriálními prvky. Ještě dodám, že podle programu měli vystoupit i Věra Lukášová a "Dvojtečka", ale to už jsem ujížděl domů.

Byl to opravdu v sobotní Flédě zvláštní koktejl podivných zvuků, obrazů a nálad. Poučný a určitě často nevídaný. Určitě se v té asi stovce návštěvníků našel někdo, kdo nevěřícně kroutil hlavou nad některými vystoupeními. Odvaha hudebníků jít jinou cestou totiž vyžaduje i odvážné posluchače. Doufejme, že obojího bude přibývat.

Ježíš Táhne na Berlín, Karaoke Tundra, Mateřídouška, 103 Coil, Fléda, Brno, 2.7.2005