Torbjörn Brundtland a Svein Berge okouzlili Evropu v roce 2001 svými kompozicemi "Eple" a "Poor Leno". Pod hlavičkou Röyksopp na podzim stejného roku vydali velmi povedenou desku "Melody A.M.", která u nás získala plný počet bodů v hodnocení. Jen v samotné Anglii se jí prodalo půl milionu kopií a díky druhé vlně objevení Röyksopp právě v těchto ostrovních místech se fandové dočkali dvojího vydání singlů "Eple", "Poor Leno" a k dobru tu ještě byly hity "Remind Me" a "Sparks". Stali se velmi vyhledávanými remixéry, v hledáčku si je našli Coldplay, Felix de Housecat nebo Peter Gabriel. "The Understanding" je, jak sami autoři slibovali, melodičtější a více vokální než zmíněný debut. Na "Melody A.M." jim vokály napěli Anelli Drecker (působila též v triu Bel Canto, zpívala a jela turné s A-ha) a Erlend Øye ze skupiny Kings Of Convenience. Na novince to nechali jen na sobě, ale přeci jen si pro jistotu pozvali tři hosty. Deska vychází v pondělí 27. června a my vám v mírném předstihu přinášíme průvodce po všech jedenácti skladbách této nahrávky.

1. Triumphant (4:20)

Úvodní track čerpá z inspirace filmovou hudbou, kterou prý Torbjörn a Svein důkladně poslouchali při skládání nového materiálu. Pod drobnohledem klavírní linky se rozvíjí gradující se spojnice hymnického příběhu. Už na svém debutu Röyksopp ukázali, že jim takovéto instrumentální kousky jdou na výtečnou. "Triumphant" je volným pokračováním započaté cesty a pompézním začátkem "The Understanding".

2. Only This Moment (3:56)

Pilotní singl desky a jasný důkaz toho, že se pánové nechali ovlivnit popem osmdesátých let a pro propagaci novinky zvolili velmi chytlavou písničku, ve které hostuje zpěvačka Kate Havnevik. "Triumphant" a "Only This Moment" vycházejí z osvědčeného formátu rytmických smyček a tvorby struktury melodií, která je u nich snadno čitelná a rozpoznatelná. "Only This Moment" je svým způsobem ještě vlezlejší než hitovka "Poor Leno", která je dovedla k úspěchu a ukázala jim vstupní bránu do hitparád. Pokud se vám líbilo, co dělali Daft Punk na desce "Discovery" a máte rádi roboticky veselé songy, tak zalíbení bude opět brzké.

3. 49 Percent (5:11)

Velmi zajímavá ukázka práce s vokálem, na kterém tahle pecka převážně stojí. Je to jedna z mála věcí, kde ani jedna část z dvojčat Röyksoppových nezpívá. Hlasový projev Chelonis R Jonese (vydává u labelu Get Physical Records) vám učaruje, z počátku právě on ovládá vývoj celé kompozice. Střední tempo se rozverně pohupuje na slovech, deroucích se z úst Newyorčana Jonese přestěhovaného do Evropy, a teprve až v druhé polovině skladby se přidávají výraznější prvky kláves a hrstka samplů. S každým poslechem stoupá obliba tohoto tracku.

4. Boys (4:44)

Undergroundově znějící rytmus a basová linka rozjíždějí tento instrumentální opus (druhý v pořadí a čeká nás ještě jeden). Přesto po krátkém trvání vás tahle dvojka přesvědčí, že se jen tak nechce vzdát nápadů z "Melody A.M.". Pohrává si s electro zvuky a s výseky dechové sekce po vzoru latino vrtochů. Když už očekáváte nějaký ten pořádný tanečně laděný flák, který se pomalu dere v tomto případě na povrch, z ničeho nic ale přijde utnutí rozvoje skladby a vyklidnění do samotného tichounkého konce.

5. Follow My Ruin (3:55)

Po prvních úderech bicích, podobných těm v otřesné znělce počítačové hry "Simps 2", a po nadějném rytmicky nadupaném začátku se přidají rádoby disco-funky prvky a dostáváme se k retro vlně po vzoru Kool And The Gang - takové je první přirovnání, které mě automaticky napadlo. Zpěv je podobným způsobem lapen a ocitáte se na nějakém rozveseleném večírku mimo hlavní trend dění, není to ani pecka po vzoru "Celebration", ani slaďák "Cherish". Prostě něco mezi, co mě zatím moc neoslovilo.

6. Beautiful Day Without You (5:20)

Jednoduše řečeno - je to příjemné europopové reggae. Na svém fiktivním výletu na Jamajku si tahle dvojka jen o tomto stylu popovídala u táboráku s místními domorodci, to aby měli aspoň hrubé teoretické základy. Nečekejte žádný strojový severský chlad, ale přívan middle tempa a lehké sythi linky z teplých krajin, která se vám okamžitě vryje do vašeho sluchového ústrojí. Tento jednoduchý popěvek bude během letních měsíců skvěle fungovat.

7. What Else Is There? (5:07)

Jednoznačný vrchol celého "The Understanding". Takhle inteligentně natočenou popovku jsem už dlouho neslyšel. Má úžasnou konstrukci, melodická preludia a svým propracovaným zjevem připomíná tvorbu Kate Bush a její nepolapitelné krásky "Running Up That Hill" nebo "Cloudbusting". Karin Dreijer ze skupiny The Knife není žádnou hlasovou podobou Kate Bush, ale k hudbě její hlas pasuje na míru, tímto se Röyksopp vyznamenali a získali hodně plusových bodů. Skladba samotná má dvě části - nejdříve vokální, na kterou navazuje poklidný instrumentální dovětek. Obě však využívají i hodně akustických nástrojů, což je milé překvapení. Jen nechápu, proč tak výtečnou skladbu pánové z Norska nechtějí použít jako singl a umístili ji jako b-stranu sedmipalce "Only This Moment" v editované podobě, který v Anglii vychází ve stejném termínu jako deska v Evropě společně s dvanáctipalcem a CD singlem (na každém formátu naleznete jiné tracky).

8. Circuit Breaker (5:44)

Po malém intru se rozjede nejvýraznější rytmus na celé desce. "Circuit Breaker" navazuje na "Follow My Ruin" a je spíše její tanečnější podobou. Tato dvojice však patří k tomu slabšímu, co na "The Understanding" je k poslechu. Vokály Sveina a Torbjörna jsou jakoby uspěchané a dle mého názoru by to potřebovalo ještě si s tím trochu pohrát a dotáhnout do zdárného konce.

9. Alpha Male (8:12)

Poslední instrumentální kompozice a zároveň nejdelší propletenec nápadů na druhé desce Röyksopp. Tak jako u "Triumphant" je cítit velký vliv soundtracků a pak tu je odkaz tvorby několika syntenzátorových mágů. Úvodní a závěrečná část (ta je protkána sólem flétny) může evokovat album "Spiral" od Vangelise. Převážná část prostřední pasáže je v dynamickém sledu prostých melodických synthi improvizací. Ty jsou okořeněny o výraznější dance prvky v otěžích tohoto dua - představte si roztančenou poctu Giorgio Moroderovi a jste doma. "Alpha Male" je podobným hudebním exkurzem, jako je "Röyksopp's Night Out" z "Melody A.M.".

10. Someone Like You (5:23)

Do konce alba už nečekejte žádný výraznější rytmus. Začátek "Someone Like You" je spíše zahalen do slaďákového oparu a po prvním refrénu a krátké barokně laděné mezihře kláves se rozjede houpi hou tempo a sami si brzy začnete tleskat do rytmu, není to však žádné zběsilé cvičme v rytme. Pro jasné rozpoznání tu ještě jsou opsané rukopisy ze "So Easy" nebo albové verze "Remind Me" z debutu a skladba samotná má velký hitový šmrnc. Oba hlasy jsou sloučeny v jeden celek, jeden z nich zní normálně a druhý vytváří jeho obraz prohnaný vokoderem.

11. Dead To The World (5:21)

Uspávanka na dobrou noc "Dead To The World" brnká na tóninu chill-outových nálad a má nádech vod new age. Vokál opět nechybí, ale není ho zas moc, protože tato rozlučka spíše nechává prostor pro instrumentální okrasu. Ta volně pluje prostorem a nese posmutnělý pozdrav z konce světa, kde lišky nemají dostatek sil na to, aby vám přispěchaly popřát sladké sny. Je to však moc hezká věc na závěr "The Understanding".

Röyksopp na "The Understanding" střídají několikero poloh a pro natáčení si vyhradili dostatek času, aby s tím byli sami spokojení. Je otázkou, jestli jim za tu dobu neujel vlak, ale o tom se můžete přesvědčit v pondělí 27. června, kdy album vychází a u nás naleznete i jeho recenzi.